4 výzvy pro českou ekonomiku v době postcovidové
Výzva č. 1: Dlouhodobě zpomalující tempo růstu ekonomiky
Zatímco v letech 2000 až 2009 bylo průměrné tempo růstu HDP 3,4 % (včetně dopadů globální finanční krize na konci desetiletí), v letech 2010 až 2019 to bylo jen 2,4 %. Aktuální výhledy pro českou ekonomiku jsou kolem 2,0 %. Řešením by mohlo být zvýšení investice do kapitálu (zmenšení administrativní zátěže, změny v daňovém systému atp.). Vliv bude mít také rychlejší růst produktivity výrobních faktorů.
Výzva č. 2: Digitalizace, automatizace a adopce nových technologií
Pandemie ukázala, že kvalitní technologická řešení (od efektivního využívání dat přes automatizaci výroby po digitalizaci státní správy) mohou pomoct předcházet řadě problémů a usnadnit řadu procesů. Inovace v tomto směru stojí na dvou klíčových faktorech, jimiž jsou technologický pokrok a regulace. Na automatizaci jsou nejlépe připravena technická odvětví (doprava, skladování, těžba…) a nejméně naopak obory, které stojí na lidském kontaktu (vzdělávání, vědecká činnost…).
Výzva č. 3: Korekce fiskálních problémů
Zhoršující se trend v oblasti financí je patrný již od roku 2017, pandemie jej však výrazně umocnila. Dluh vládního sektoru se zvýšil z 30 % HDP v roce 2019 na 38 % HDP v roce 2020. Zvýšení je očekáváno i v roce 2021 (až 44 %). Řešení je možné na obou stranách rozpočtu: v případě příjmů lze očekávat komplexní změnu v oblasti daňového systému, v případě výdajů by byla zapotřebí lepší práce s veřejnými financemi, zejména menší zatěžování státního rozpočtu, který nyní trpí například kvůli systému příspěvků na dopravu či nadměrné valorizaci důchodů.
Výzva č. 4: Úprava penzijního systému
Dopad na ekonomiku bude mít také stárnutí populace, kdy se bude zvyšovat množství lidí v poporoduktivním věku, zatímco pracovních sil bude ubývat. Počet starobních důchodů v roce 2020 byl 2,4 milionů, v roce 2060 se vyšplhá pravděpodobně na 3,3 milionů. Řešení existují dvě, a sice parametrické změny nebo systémová reforma. Parametrické změny by se týkaly například snižování náhradového poměru, zvyšování sociálního pojistného a zvyšování věku pro starobní důchody. Systémová reforma by proti tomu byla významně náročnější (a přinesla např. větší zdanění, nutnost investovat vlastní našetřené finance…), ale také by napravila pozvolna degradující současný systém.