Deloitte živě 

CFO Congress 2021: Českou ekonomiku čekají po pandemii nové výzvy

Pomalý růst ekonomiky, zvyšující se dluh vládního sektoru nebo zastaralý penzijní systém. To jsou jen některé z problémů, které v současnosti trápí českou ekonomiku. Ne všechny jsou ale důsledkem koronavirové pandemie – řada z nich je tu s námi i desítky let. I proto nastal nyní, v době končící krize, nejvyšší čas je aktivně řešit. Jaké změny je potřeba učinit a jaké jsou vyhlídky do budoucna, popsal hlavní ekonom Deloitte David Marek v rámci své přednášky na CFO Congressu 2021.

Jubilejní desátý ročník konference CFO Congress, kterou pořádá společnost Blue Events a jejímž odborným garantem je společnost Deloitte, se nesla převážně v duchu optimismu. Odborníci z oblastí jako finance, podnikové řízení, IT, ale i psychologie se s více než stovkou hostů převážně z řad finančních ředitelů podělili o své poznatky a zkušenosti, jak úspěšně zvládnout období koronavirové (i případné jiné) krize.

I když se část firem vypořádala se složitým obdobím poměrně dobře a situace dala vzniknout i několika novým trendům, stále existuje řada problémů, které musí Česká republika dořešit. Na úvod konference proto vystoupil David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte, aby popsal současný stav tuzemské ekonomiky objektivním pohledem: „Teď jsme všichni pohlceni tím, co se stalo za poslední rok, a trochu jsme zapomněli, co se dělo posledních deset patnáct let. Myslím si, že klíčová témata, která je potřeba stále mít na paměti, jsou stále platná.“

4 výzvy pro českou ekonomiku v době postcovidové

Výzva č. 1: Dlouhodobě zpomalující tempo růstu ekonomiky

Zatímco v letech 2000 až 2009 bylo průměrné tempo růstu HDP 3,4 % (včetně dopadů globální finanční krize na konci desetiletí), v letech 2010 až 2019 to bylo jen 2,4 %. Aktuální výhledy pro českou ekonomiku jsou kolem 2,0 %. Řešením by mohlo být zvýšení investice do kapitálu (zmenšení administrativní zátěže, změny v daňovém systému atp.). Vliv bude mít také rychlejší růst produktivity výrobních faktorů.

Výzva č. 2: Digitalizace, automatizace a adopce nových technologií

Pandemie ukázala, že kvalitní technologická řešení (od efektivního využívání dat přes automatizaci výroby po digitalizaci státní správy) mohou pomoct předcházet řadě problémů a usnadnit řadu procesů. Inovace v tomto směru stojí na dvou klíčových faktorech, jimiž jsou technologický pokrok a regulace. Na automatizaci jsou nejlépe připravena technická odvětví (doprava, skladování, těžba…) a nejméně naopak obory, které stojí na lidském kontaktu (vzdělávání, vědecká činnost…).

Výzva č. 3: Korekce fiskálních problémů

Zhoršující se trend v oblasti financí je patrný již od roku 2017, pandemie jej však výrazně umocnila. Dluh vládního sektoru se zvýšil z 30 % HDP v roce 2019 na 38 % HDP v roce 2020. Zvýšení je očekáváno i v roce 2021 (až 44 %). Řešení je možné na obou stranách rozpočtu: v případě příjmů lze očekávat komplexní změnu v oblasti daňového systému, v případě výdajů by byla zapotřebí lepší práce s veřejnými financemi, zejména menší zatěžování státního rozpočtu, který nyní trpí například kvůli systému příspěvků na dopravu či nadměrné valorizaci důchodů.

Výzva č. 4: Úprava penzijního systému

Dopad na ekonomiku bude mít také stárnutí populace, kdy se bude zvyšovat množství lidí v poporoduktivním věku, zatímco pracovních sil bude ubývat. Počet starobních důchodů v roce 2020 byl 2,4 milionů, v roce 2060 se vyšplhá pravděpodobně na 3,3 milionů. Řešení existují dvě, a sice parametrické změny nebo systémová reforma. Parametrické změny by se týkaly například snižování náhradového poměru, zvyšování sociálního pojistného a zvyšování věku pro starobní důchody. Systémová reforma by proti tomu byla významně náročnější (a přinesla např. větší zdanění, nutnost investovat vlastní našetřené finance…), ale také by napravila pozvolna degradující současný systém.

Ekonomické problémy, které bude muset Česká republika v budoucnu řešit, není málo. Důležitou roli budou hrát podzimní volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou, kdo bude nezbytné změny provádět a jak se této transformace ujme: „Těmto tématům budeme čelit i po pandemii. Během pandemie nezmizela – pouze jsme je tolik neakcentovali. A teď se nám otevírá prostor se jim znovu věnovat,“ uzavřel svou přednášku David Marek.

Cloudová řešení jako budoucnost plánování

Ačkoliv Excel má ve světě byznysu své neodmyslitelné místo, pro některé aktivity v oblasti řízení už však nemusí v dnešní rychlé době plné nejrůznější dat stačit. Své o tom víme i my v Deloitte. Jak jsme si s touto situací poradili, přišli v rámci CFO Congressu 2021 povyprávět COO a CFO Pavel Frnoch a senior konzultantka Dominika Štěrbáková. Hostům na praktickém příkladu představili, jaké výhody má plánování a forecasting za využití cloudového řešení.

CFO Česká ekonomika
Deloitte živě 

Prognóza Davida Marka: z OH by česká výprava mohla přivézt 11 medailí

Jedenáct. Právě tolik medailí by podle aktuálního prediktivního modelu mohli získat čeští olympijští reprezentanti na letních hrách v Tokiu. Model vychází z ekonomických a demografických statistik, ale zohledňuje i faktor pořadatelské země či předchozí výkony sportovců. Že nejde pouze o svého druhu věštění z křišťálové koule, ukazuje predikce z posledních letních her v Riu de Janeiru, kdy model odhadoval 10 cenných kovů, tedy přesně tolik, kolik česká výprava nakonec skutečně vybojovala. 

22. 7. 2021
Deloitte živě 

Dlouhodobé strategie jsou pro firmy zárukou odolnosti vůči krizím. Faktory úspěchu jsou flexibilita i správná komunikace

Cíle, vize, mise, dlouhodobá strategie. To jsou prioritní oblasti, na které se musí společnosti zaměřit, pokud si chtějí udržet svou konkurenceschopnost v dobách krizových i mimo ně. Porozumět cílům a naplánovat k nim tu nejlepší cestu však není jednoduchý úkol. Zajistit správný průběh tvorby strategie i její implementaci však s sebou přináší dlouhodobé úspěchy – základním předpokladem je používat konzistentní postup pro vývoj strategie a srozumitelně ji komunikovat napříč celou společností i vůči trhu. 

14. 7. 2021