Daně  Deloitte živě 

Chuť českých firem investovat do výzkumu a vývoje je velká, brzdou je ale nejasný výklad dotačních pravidel

Pro více než polovinu českých firem patří nejistota při posuzování dotací nebo daňových odpočtů finančními či kontrolními orgány k největším problémům, které provázejí aktuální stav kolem posuzování dotací. Společnosti přitom do vlastního výzkumu a vývoje chtějí investovat, rok od roku toto číslo roste. Jak velká je ale jejich ochota investovat? A jaké překážky jim nejvíce ztěžují jejich činnost? Odpovědi hledal průzkum Deloitte a Technologické agentury ČR.

Dostupnost kvalifikovaných a zkušených pracovníků (66 %), možnost využít více druhů podpory, tj. kombinaci dotací, investičních pobídek, daňových odpočtů a jiných finančních nástrojů (58 %), a transparentnost regulatorního prostředí (54 %) – to jsou tři hlavní faktory, které nejčastěji ovlivňují rozhodnutí podniků o navýšení investic do výzkumu a vývoje (VaV).

Co se to tedy v posledních letech v oblasti státní podpory na výzkum a vývoj děje? Tady  jsou nejdůležitější závěry z analýzy Deloitte Daňová a dotační podpora: činností výzkumu a vývoje:

  • Podmínky poskytování přímé veřejné podpory se stále více zpřísňují. Zejména z pohledu využívání výsledků výzkumných a vývojových aktivit, provádění výběrových řízení či splnění formálních náležitostí.
  • Podniky vnímají negativně nárůst počtu kontrol a velký počet případů zpochybněných daňových odpočtů při kontrolách.
  • V poslední době se také objevují případy nesprávně nastavených dotačních programů poskytovatelem dotace či případy nejednoznačnosti dotačních pravidel, které skončily vracením již udělené dotace.
  • Celkový objem dotací na podporu VaV v ČR sice roste, intenzita podpory VaV pro firmy ale významně klesá. Většina těchto prostředků totiž směřuje do vysokých škol a Akademie věd ČR.

Společnosti si ale uvědomují, že nové technologie a inovace jsou klíčové pro úspěšný rozvoj podniku, a tak i přes tyto překážky investují do výzkumu a vývoje stále častěji. Téměř třetina z nich uvedla, že v roce 2017 vynaložily do výzkumu a vývoje více než 10 % svých příjmů. Pouhá 2 % pak v daném období do této oblasti neinvestovala vůbec.

Jak velká je ochota podniků investovat do výzkumu a vývoje? Orientují se dostatečně v možnostech veřejné finanční podpory? A jak si vede Česká republika z pohledu EU? Projděte si průzkum Deloitte a Technologické agentury ČR, do kterého se zapojilo 109 respondentů z řad českých podniků, stáhněte si plné znění analýzy Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje.

Daňové odpočty Podpora výzkumu a vývoje Výzkum a vývoj Dotace a investiční pobídky Investiční pobídky
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [září 2020]

Dne 1. září 2020 implementovala Česká republika pravidla úmluvy MLI do smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených s Austrálií a Kanadou. Evropská komise zveřejnila studii o mezeře ve výběru DPH v zemích EU, podle níž byla největší mezera ve výběru DPH zaznamenána v Rumunsku. Lotyšsko a Rumunsko mohou i nadále uplatňovat vyšší limity pro registraci k DPH malých podniků. Daňová uznatelnost úroků placených společnostem rezidentním v nespolupracujících jurisdikcích bude ve Švédsku od roku 2021 omezena. Polsko pravděpodobně zruší možnost vyjmout zahraniční příjmy ze zdanění v Polsku. Slovinsko vydalo pokyny pro správné nastavení daňového režimu smluv o zpětném leasingu. 

23. 9. 2020
Daně 

Blíží se legislativní proces zavedení daně z digitálních služeb do finále?

Uplynuly již téměř tři měsíce od posledního posunu v legislativním procesu implementace daně z digitálních služeb. Za poslední počin lze považovat usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 10. června 2020. V něm rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb ve druhém čtení schválila, a to bez připomínek v rozsahu pozměňovacího návrhu, kterým se sazba daně z digitálních služeb snižuje ze 7 % na 5 %. 

21. 9. 2020