Dostupnost kvalifikovaných a zkušených pracovníků (66 %), možnost využít více druhů podpory, tj. kombinaci dotací, investičních pobídek, daňových odpočtů a jiných finančních nástrojů (58 %), a transparentnost regulatorního prostředí (54 %) – to jsou tři hlavní faktory, které nejčastěji ovlivňují rozhodnutí podniků o navýšení investic do výzkumu a vývoje (VaV).

Co se to tedy v posledních letech v oblasti státní podpory na výzkum a vývoj děje? Tady  jsou nejdůležitější závěry z analýzy Deloitte Daňová a dotační podpora: činností výzkumu a vývoje:

• Podmínky poskytování přímé veřejné podpory se stále více zpřísňují. Zejména z pohledu využívání výsledků výzkumných a vývojových aktivit, provádění výběrových řízení či splnění formálních náležitostí.
• Podniky vnímají negativně nárůst počtu kontrol a velký počet případů zpochybněných daňových odpočtů při kontrolách.
• V poslední době se také objevují případy nesprávně nastavených dotačních programů poskytovatelem dotace či případy nejednoznačnosti dotačních pravidel, které skončily vracením již udělené dotace.
• Celkový objem dotací na podporu VaV v ČR sice roste, intenzita podpory VaV pro firmy ale významně klesá. Většina těchto prostředků totiž směřuje do vysokých škol a Akademie věd ČR.

Společnosti si ale uvědomují, že nové technologie a inovace jsou klíčové pro úspěšný rozvoj podniku, a tak i přes tyto překážky investují do výzkumu a vývoje stále častěji. Téměř třetina z nich uvedla, že v roce 2017 vynaložily do výzkumu a vývoje více než 10 % svých příjmů. Pouhá 2 % pak v daném období do této oblasti neinvestovala vůbec.

Jak velká je ochota podniků investovat do výzkumu a vývoje? Orientují se dostatečně v možnostech veřejné finanční podpory? A jak si vede Česká republika z pohledu EU? Projděte si průzkum Deloitte a Technologické agentury ČR, do kterého se zapojilo 109 respondentů z řad českých podniků, stáhněte si plné znění analýzy Daňová a dotační podpora činností výzkumu a vývoje.