Úroky z prodlení v daňovém řádu dle novely

Pro postup při výpočtu úroku z prodlení, kdy se zohledňují přeplatky existující na osobních daňových účtech, se vžil pojem „vykusování“ úroku. Správce daně má povinnost při stanovení úroku z prodlení přihlédnout k tomu, zda měl daňový subjekt v průběhu svého prodlení přeplatek na některé jiné dani, a to i u jiného správce daně. V případě existence přeplatku úrok z prodlení za dobu, kdy tento přeplatek existoval, nenabíhal. Povinnost správce daně přihlédnout k přeplatkům však nebyla v zákoně výslovně upravena, ale byla dovozena judikaturou. Ta přešla jistým vývojem a dospěla k závěru, že správce daně musí přihlédnout k přeplatkům na dani evidovaných i u jiných správců daně, pokud to není spojené s komplikovaným postupem. Pojem „správce daně“ však podle daňového řádu nezahrnuje pouze finanční úřady, ale např. i obce při správě místních poplatků. Zákonodárce proto zřejmě z tohoto pohledu považoval judikaturou dovozenou povinnost za příliš širokou. Novela proto povinnost správce daně omezuje tak, že nově se má přihlížet k přeplatkům u jiného správce daně, ale pouze pokud jde zároveň o věcně příslušného správce daně. V praxi by to mělo znamenat, že finanční úřady by měly nadále zohledňovat přeplatky existující u jiného finančního úřadu, ale už nebudou povinny přihlížet k přeplatkům u jiných orgánů v postavení správce daně.

Změny se však netýkají pouze úroků hrazených daňovým subjektem, ale také těch, které hradí správce daně. Podstatnou změnou, kterou novela daňového řádu přináší, je zakotvení zákazu úroku z úroku hrazeného správcem daně. V této oblasti došlo k dynamickému judikatornímu vývoji, do této doby se totiž úrok z úroků hrazeného správcem daně připouštěl.

Promíjení penále dle nové právní úpravy

Daňový řád umožňuje správci daně prominout část penále až do výše 75 %. Zároveň daňový řád stanoví, že povinnost hradit penále nevzniká, dojde-li k doměření daně na základě přípustného dodatečného daňového přiznání či vyúčtování. Pokud je však dodatečné přiznání nepřípustné z jakéhokoliv důvodu (např. jestliže by bylo podané v průběhu daňové kontroly či v rámci doměřovacího řízení), je penále stanoveno. K nepřípustnému dodatečnému přiznání a tím pádem ke stanovení penále může snadno dojít např. v situaci, kdy se podává několik dodatečných přiznání v krátkém čase po sobě.

I zákonodárce vnímá stávající situaci jako nevyhovující a označuje vznik penále v popsané situaci za poměrně přísnou sankci. Změna však nebude spočívat v úpravě podmínek vzniku penále, ale v nově rozšířené možnosti prominout penále až do výše 100 %. Obecně bude možné prominout 100 % z důvodu, který lze ospravedlnit. Lze očekávat, že Finanční správa ČR aktualizuje pokyn k promíjení příslušenství daně a konkretizuje další důvody, které budou v případě promíjení penále považovány ze ospravedlnitelné.

Hromadné promíjení

Navrhovaná novela daňového řádu s sebou přináší také změny institutu hromadného promíjení. Nově o hromadném promíjení nebude rozhodovat ministr financí, ale vláda České republiky jako kolektivní orgán. Tato změna tedy umožní v případě např. živelní katastrofy prominout nejen daně a příslušenství, které spravuje Ministerstvo financí a jemu odpovědné správní orgány, ale všechny typy povinných peněžitých plnění a poplatků, bez ohledu na to, který orgán je spravuje.

Dále se navrhuje možnost hromadného posečkání, tedy odložení splatnosti daně. Jde o reakci na fakt, že právě odložení splatnosti daňové povinnosti může v případě mimořádné události daňovým subjektům pomoci. V průběhu pandemie covidu-19 Ministerstvo financí s cílem mírnit negativní důsledky pandemie hromadně promíjelo alespoň příslušenství daně. Protože však toto hromadné promíjení příslušenství daně nemělo vliv na splatnost daně, hrozila daňovým subjektům v případě neuhrazení daně daňová exekuce. Hromadné posečkání může tedy řešit například tento problém. Dále bude vláda České republiky moci rozhodnout o tom, že po dobu hromadného posečkání nebude vznikat úrok z posečkané částky.

 V článku jsme zmínili nejdůležitější změny v oblasti sankcí, které přináší návrh novely daňového řádu. V průběhu legislativního procesu však může ještě dojít ke změnám v návrhu, proto budeme další vývoj této novely monitorovat.