Změny v současném režimu odloženého zdanění

O několika legislativních změnách týkajících se zavedení a změn režimu odloženého zdanění příjmů z nabytí zaměstnaneckých akcií, které byly přijaty v minulých letech, jsme vás průběžně informovali v článcích na našem blogu.

Nyní navrženou novelou by mělo v rámci režimu odloženého zdanění dojít k dalším dílčím úpravám, a to v seznamu okamžiků, ve kterých dochází k odloženému zdanění příjmů z nabytí zaměstnaneckých akcií, definovaných v zákoně o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o:

• vyškrtnutí okamžiku změny daňového rezidenství zaměstnance či zaměstnavatele; a
• prodloužení maximální lhůty pro odložení zdanění příjmu z nabytí zaměstnaneckých akcií z 10 na 15 let.

Vyškrtnutí okamžiku změny daňového rezidenství je dle důvodové zprávy navrženo především v návaznosti na nejasné výklady použitelnosti odloženého režimu na zaměstnanecké akcie nabyté daňovými nerezidenty a na celkovou komplexnost určování daňového rezidenství. Prodloužení maximální lhůty pro odložené zdanění je reakcí na výhrady především ze strany startupů, že je původní desetiletá lhůta pro dokončení vývoje a prodej startupu zpravidla příliš krátká.

Účinnost těchto změn, pokud budou schváleny, je navržena od 1. 1. 2026, nicméně na zaměstnanecké akcie nabyté před účinností novely by se tyto změny neměly vztahovat.

Zavedení alternativního režimu zdanění příjmů z tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí (startupová novela)

Větším zásahem do zákona o daních z příjmů je zavedení dalšího zvýhodněného režimu zdanění příjmů z ESOP, který však oproti režimu odloženého zdanění bude použitelný jen pro užší skupinu společností (převážně má totiž cílit na startupy a mladé inovační společnosti) a jen při splnění celé řady podmínek, ze kterých uvádíme ty nejzásadnější:

• podíly na obchodní korporaci (akcie/podíly) musí být zaměstnanci poskytnuty jeho zaměstnavatelem, a to formou bezúplatně poskytnuté opce (nepřevoditelného příslibu) na nákup podílu na tomto zaměstnavateli nebo na jeho přímo ovládající osobě za sjednanou opční cenu;
• opce musí mít formu písemné smlouvy;
• opce musí být nastavena tak, aby k nabytí podílů zaměstnancem mohlo dojít nejdříve za 3 roky od jejího poskytnutí (s výjimkou situace v zákoně definovaného dřívějšího exitu nebo IPO);
• jak poskytnutí opce, tak její uplatnění či finanční vypořádání musí být oznámeno správci daně ve lhůtě pro podání jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele za daný měsíc;
• podíly, které zaměstnanec nabyl či je oprávněn nabýt na základě uplatnění opce v rámci tohoto režimu, smí v okamžiku poskytnutí opce v součtu činit max. 5 % obchodní podílu na základním kapitálu zaměstnavatele nebo jeho ovládající osoby;
• zaměstnanec musí pro zaměstnavatele v období mezi poskytnutím opce a jejím uplatněním či finančním vypořádáním vykonávat závislou činnost alespoň 12 měsíců a měsíční příjmy takto dosažené musí činit alespoň 1,2násobek minimální měsíční mzdy platné v okamžiku poskytnutí opce;
• další podmínky jsou zákonem kladeny na velikost zaměstnavatele – jak jsme zmínili, je tato úprava určena primárně pro startupové společnosti – jedná se např. o limity pro účetní obrat (2,5 mld. Kč) a úhrn aktiv (2 mld. Kč), a to i v rámci v zákoně definované skupiny kvalifikovaného zaměstnavatele, a vyloučení některých sektorů podnikání (např. banky, pojišťovny, advokáti atp.) z možnosti tento režim využít.

Pokud podmínky definované zákonem budou splněny, bude příjem z uplatnění opce zaměstnancem nebo z jejího finančního vypořádání (ve výši rozdílu mezi tržní cenou podílu v okamžiku uplatnění / finančního vypořádání opce a sjednanou opční cenou) za splnění dalších podmínek považován za tzv. ostatní příjem dle § 10 ZDP (nikoli za zaměstnanecký příjem) a nebude se tak z něj hradit pojistné. Takový příjem se v rámci tohoto režimu stane zdanitelným až za zdaňovací období, ve kterém dojde k prodeji podkladového podílu, nejpozději však musí k dodanění dojít do 15 let od uplatnění kvalifikované opce. Na příjem z (budoucího) prodeje tohoto podílu ale nebude možné uplatnit osvobození na základě splnění časového testu (osvobození příjmů z prodeje podílů pokud doba mezi jejich nabytím a prodejem přesáhne 3 roky pro akcie nebo 5 let pro podíly na s.r.o.).

Celkově se jedná o zásadní milník pro české startupy.  Pokud dojde ke schválení tohoto návrhu, českým startupům se otevřou nové možnosti motivace zaměstnanců a budování týmů.

Tuto problematiku budeme i nadále sledovat a průběžně vás budeme informovat v článcích na našem blogu a na našich webcastech.

Sněmovní tisk číslo 926 je k dispozici na webových stránkách Poslanecké sněmovny.