Nemovitosti  Daně 

Daň z nabytí nemovitých věcí zrušena. Co se všechno změní?

Po zhruba půlročním legislativním procesu nabyl dne 26. září 2020 účinnosti zákon o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (resp. zrušení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb.). Ve stručnosti si připomeňme vymezení nemovitostí, které tak již dani z nabytí nemovitých věcí nepodléhají, a také s tím související úpravy zákona o daních z příjmů.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Přijatý zákon ruší daň z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň se tak netýká nemovitých věcí, u kterých katastr provedl zápis nemovitosti v prosinci 2019 nebo později (resp. těch, u nichž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula dne 31. března 2020 či později). Stejného okruhu nemovitostí se týká také prominutí úroků z prodlení, resp. pokuty za pozdě podané daňové přiznání vyplývající z rozhodnutí ministryně financí v rámci tzv. liberalizačního balíčku. To znamená, že poplatníci, kteří pořídili takto vymezené nemovitosti, nemuseli do nabytí účinnosti zákona o zrušení daně podávat daňová přiznání a platit daň z nabytí, protože související sankce jim byly odpuštěny. Pokud však poplatník přesto daň z nabytí u těchto nemovitostí zaplatil, potom může podat žádost o vrácení vratitelného přeplatku podle daňového řádu, protože na základě nově přijatého zákona daňová povinnost zanikla.

Prodloužení časového testu pro osvobození příjmu z prodeje investiční nemovitosti

U příjmu z prodeje nemovité věci, v níž poplatník daně z příjmů fyzických osob neměl své bydliště, slovy ministerstva financí u tzv. investičních nemovitostí, se nově prodlužuje časový test z 5 na 10 let. Tato změna se dotýká například nemovitostí, které poplatník pronajímá, nebo samostatných pozemků a dalších podobných objektů. Pokud tedy poplatník bude chtít nově příjem z prodeje takové nemovitosti od daně z příjmů fyzických osob osvobodit, potom musí předmětnou nemovitou věc vlastnit (s určitými zákonem vyjmenovanými výjimkami) celých 10 let. Pro osvobození bude nicméně i u těchto nemovitostí možné použít tzv. podmíněné osvobození při použití příjmů z prodeje na obstarání bytové potřeby za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů. Prodloužení časového testu však bude účinné až pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021. Pro nemovitosti nabyté před tímto datem tak bude nadále při jejich budoucím prodeji platit časový test 5 let.

Odpočet úroků z hypotéky

Zákon o daních z příjmů v reakci na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí nově přináší také snížení maximální možné částky odečtu úroku z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru apod. Od základu daně si tak nově místo 300 tis. Kč budou moci fyzické osoby odečíst maximálně 150 tis. Kč. Omezení se však bude týkat až nových úvěrů na bydlení obstarané od 1. ledna 2021. Na bytové potřeby obstarané před tímto datem se bude nadále aplikovat limit 300 tis. Kč, a to včetně pozdějšího refinancování.

Daň z nabytí nemovitých věcí Daň z příjmů Přímé daně dReport zpravodaj
Daně 

Povinné náležitosti projektové dokumentace u odpočtu na výzkum a vývoj: přepjatý formalismus, nebo legitimní očekávání?

Obsahové náležitosti dokumentu s názvem „Projekt výzkumu a vývoje“ (dnes tzv. „Projektová dokumentace“) se staly předmětem celé řady sporů mezi poplatníky a správcem daně. Nejvyšším správním soudem bylo opakovaně potvrzeno, že pouze Projekty výzkumu a vývoje obsahující všechny taxativně vyjmenované náležitosti zakládají právo na uplatnění odpočtu na výzkum a vývoj. Novelou zákona o daních z příjmů od 1. dubna 2019 se změnila koncepce fungování odpočtu s cílem odstranit tehdy vnímané nedostatky v zákoně a udělat odpočet jednodušší, atraktivnější a dostupnější pro větší množství poplatníků. Vláda dokonce deklarovala, že právě odpočet na výzkum a vývoj bude nejvýznamněji podporovanou formou veřejného financování firemních investic. 

30. 3. 2021
Daně 

Daňový balíček se řeší u Ústavního soudu ČR

Jak jsme vás již informovali v našich předchozích příspěvcích, v průběhu schvalovacího procesu tzv. daňového balíčku pro rok 2021 vznikly pochybnosti, zda legislativní proces proběhl ústavně předepsaným způsobem. Skupina senátorů nyní požádala Ústavní soud ČR o přezkoumání ústavnosti schvalovacího procesu tohoto zákona a navrhla jeho zrušení. Dle Ústavy České republiky totiž Ústavní soud může rozhodnout o zrušení zákona, pokud je v rozporu s ústavním pořádkem. 

23. 3. 2021