OČEKÁVANÉ ZMĚNY V ROCE 2019

Ačkoliv daňových změn není v roce 2019 tolik, jako tomu bývalo v předchozích letech, k určitým novinkám dochází. A tak rozhodně není od věci říci si o nich více.

Daně

• Jednatelé a DPH – původní návrh, který byl součástí nového daňového balíčku a který počítal s tím, že by jednatelé měli platit ze svých příjmů DPH, nebyl schválen. Jednatelé jsou pro účely daní a odvodu pojistného považováni za zaměstnance. „Český zákon o DPH má vymezeno, že ekonomickou činností podléhající odvodu DPH nemůže být příjem ze zaměstnání. Proto se k jednatelům přistupuje i nadále z pohledu DPH jako k ostatním zaměstnancům a jejich odměna není předmětem DPH,“ říká Pavel Šnobl, manažer, který se v Deloitte věnuje daňovému a právnímu poradenství. V zahraničí mají často jednatelé status OSVČ, protože jejich činnost je vysoce nezávislá a mají značnou osobní odpovědnost za vedení společnosti, což jsou základní předpoklady výkonu OSVČ.
• Změna způsobu výpočtu superhrubé mzdy aneb případ lodníků – tento krok přichází v návaznosti na kauzu, kdy čeští rezidenti, kteří pracovali v Nizozemsku, odváděli daň v Nizozemsku (nižší), ačkoliv ji měli platit v ČR. Daně tak museli doplatit i za několik let zpět. Od ledna 2019 se změní výpočet superhrubé mzdy u zaměstnanců, kteří nejsou účastni českého systému sociálního a zdravotního pojištění – nově se nebude navyšovat o ekvivalent odpovídající českému pojistnému.
• Nový maximální vyměřovací základ: 1 569 552 Kč
• Úprava minimální mzdy: nyní nově 13 350 Kč

Změny v nemocenském pojištění a praktické dopady

Rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění se zvyšuje z 2 500 Kč na 3 000 Kč. U dohody o provedení pracovní činnosti se tak bude platit sociální a zdravotní pojištění od výdělku ve výši 3 000 Kč, zároveň však limit pro srážkovou daň zůstává i nadále ve výši 2 500 Kč – výhledově je v plánu oba limity sjednotit.

V souvislosti s tímto tématem vyvstává zajímavá otázka: Jak je to s odvodem sociálního a zdravotního pojištění při větším počtu dohod o provedení práce či dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele? Iva Matyášová, payroll supervisor Deloitte, vysvětluje: „V kalendářním měsíci pro posouzení rozhodné částky pro odvod pojistného sčítáme příjmy za každý typ úvazku zvlášť, pro výpočet daně z příjmu sčítáme všechny úvazky, stanovujeme tedy jeden daňový základ.“

Co když je ale některý zaměstnanec účastníkem jiného pojistného systému? „Tohle sice není informace, kterou byste u nového zaměstnance standardně zjišťovali, ale je dobré ji znát. Zaměstnavatel musí totiž nejdříve správně určit pojistný systém, do kterého má pak povinnost pojistné odvádět. Možná bych doporučil mít tento dotaz ve vstupním formuláři,“ radí Pavel Šnobl a dodává: „Vyplatí se tuto informaci důkladně prověřit, a to i přesto, že vám zaměstnanec přinese formulář A1.“

Formulář A1 – osvědčení osob, které migrují z pracovních důvodů po členských státech EU, jež dokládá, kde je taková osoba účastníkem systému sociálního a zdravotního pojištění.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2018 

Za jakých podmínky se provádí roční zúčtování?

1. Zaměstnanec nemá povinnost podat daňové přiznání.
2. Zaměstnanec měl příjmy ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele a/nebo více zaměstnavatelů za sebou.
3. U všech těchto zaměstnavatelů zaměstnanec podepsal na zdaňovací období „prohlášení poplatníka“.
4. Zaměstnanec požádá písemně svého posledního zaměstnavatele do 15. 2. 2019 o provedení ročního zúčtování (nejčastěji podepsáním „prohlášení poplatníka“)

Příklady, kdy není možné provést roční zúčtování a musí se podávat daňové přiznání:

• Pokud například zaměstnanec skončil v jedné práci, vybírá si dovolenou a během ní už pracuje v práci nové, je to souběžný příjem. I kdyby to byl jen jeden den.
• Pokud příjem přesáhne maximální roční limit pro sociální pojištění a vznikne povinnost solidárního zvýšení daně, musí podat daňové přiznání.
• Zaměstnanec, který má dvě souběžná zaměstnání, ale jedno z toho je se srážkovou daní, může požádat o roční zúčtování, přičemž příjmy daněné srážkovou daní se nezahrnují. Pokud by si chtěl výdělek z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zahrnout, musí si podat daňové přiznání.
• Zaměstnanec, který má souběžné zaměstnání, přičemž jedno z nich je sice na DPP, ovšem vydělá si nad 10 tisíc Kč měsíčně a musí tak odvádět zálohovou daň. V tomto případě nelze provést roční zúčtování.
• Zaměstnanec měl příjmy jen se srážkovou daní a pracoval například na základě dohody o provedení práce. Nepodepsal prohlášení, v rámci přiznání může uplatnit slevu na poplatníka a srážkovou daň převést na zálohovou.

Daňové přiznání:

1. 4. 2019 – termín pro podání daňového přiznání a pro předložení plné moci k zastupování daňovým poradcem

TIP: Plná moc musí být již u místně příslušného správce daně!

Roční zúčtování:

Přeplatek na dani je nutné zahrnout nejpozději do březnové výplaty.

Částka musí být vyšší než 50 Kč, případný nedoplatek se zaměstnanci nesráží.

Vyúčtování daně ze závislé činnosti musí být podáno do 1. 3. 2019 (v případě elektronického podání lhůta do 20. 3. 2019).

Vyúčtování daně vybírané srážkou se musí uskutečnit do 1. 4. 2019