Zákon o dani z nemovitých věcí

Pro praxi spočívá asi nejdůležitější změna v tom, že by ze zákona o dani z nemovitých věcí mělo do budoucna jasně vyplývat, že pro účely stanovení daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu. V praxi se jedná o letitou nejistotu, jak v takovém případě postupovat. Ministerstvo ve svém vysvětlení navrhované změny zmiňuje, že se jedná o potvrzení stávající praxe a že je třeba význam informací uvedených v katastru nemovitostí posílit. Je tedy zřejmě na čase zrevidovat, zda jsou informace v katastru nemovitostí za vaši společnost aktuální.

Novela zákona o dani z nemovitých věcí dále přináší možnost, aby obce stanovily místní koeficient nejen výlučně pro celou obec, jak tomu bylo doposud, ale aby mohly nově stanovit místní koeficient i pro část obce a odlišit tak podmínky v jednotlivých oblastech. Nová právní úprava tak přináší obcím možnost zohlednit ve výši místního koeficientu podmínky konkrétního území obce, například polohu části obce, úroveň občanské vybavenosti dané lokality, dopravní obslužnost apod. Některé oblasti si tak mohou do budoucna polepšit a některé naopak zaplatí na dani z nemovitých věcí víc.

Zákon o daních z příjmů

Nejdiskutovanější změnou návrhu v oblasti daně z příjmů je bezesporu příspěvek na stravování poskytnutý zaměstnavatelem zaměstnanci v peněžité formě. Peněžitý příspěvek na stravování je v návrhu pro zaměstnance osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin na jednu směnu, což činí pro rok 2020 částku 72,10 Kč. Takový příspěvek do stanoveného limitu nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojištění. U zaměstnavatele se potom jedná o daňově uznatelný náklad. Daňový režim nepeněžních forem stravování (tj. stravenky, závodní jídelna atd.) se nemění. Peněžitý příspěvek na stravování je tedy navrhován jako alternativa nepeněžních forem stravování. Pro uvažování zaměstnavatele je však důležité si uvědomit, že zaměstnanci lze osvobodit pouze jeden typ příspěvku, tj. peněžní, nebo nepeněžní, nikoliv obě tato plnění zároveň.

Další očekávanou změnou je zjednodušení oznamovací povinnosti, která se týká příjmů plynoucích do zahraničí. Bohužel v návrhu nedošlo k zúžení rozsahu oznamovaných příjmů, přičemž nejvíce by poplatníkům pomohlo vyloučit z oznamovací povinnosti například příjmy z titulu poskytovaných služeb na území ČR. Rozsah oznamování se tedy nezměnil, ale došlo k úpravě frekvence oznamování a limitu pro osvobození od této povinnosti pro některé druhy příjmů. Dle dosavadních pravidel probíhá oznamování na měsíční bázi, přičemž pokud se jedná o příjmy osvobozené nebo nezdaňované na území ČR dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění v souhrnné částce nepřesahující 100 000 Kč vůči danému nerezidentovi, potom se takový druh příjmu oznamovat nemusí. V oblasti této výjimky z oznamování jsou potom navrženy změny dvě. Jednak se limitní částka zvyšuje ze současných 100 000 Kč na 300 000 Kč za kalendářní měsíc. A jednak příjmy osvobozené nebo nepodléhající zdanění na území ČR, které tuto limitní částku překročí, se již nebudou oznamovat s měsíční frekvencí, ale jednou ročně, a to vždy do konce ledna následujícího roku.

Ministerstvo financí dále o prázdninách oznámilo, že do návrhu novely pro rok 2021 zařadí formou poslaneckých pozměňovacích návrhů také úlevy v oblasti daňového odpisování majetku. Zatím se diskutuje určitá obdoba mimořádných odpisů, podobně jak tomu bylo u majetku zařazeného v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010. Tento historický koncept, který se ministerstvo chystá znovu použít, kdysi také reagoval na hospodářskou krizi. Nyní by se toto zrychlené odpisování mělo týkat majetku v 1. a 2. odpisové skupině zařazeného do užívání v období od 1. ledna 2020 až do 31. prosince 2021. Dále se opětovně uvažuje o zvýšení limitní částky pro zařazení do kategorie hmotného majetku a jeho technického zhodnocení ze 40 tis. Kč na částku 80 tis. Kč. A v neposlední řadě je k diskusi rovněž zrušení speciálního daňového odpisování u nehmotného majetku, který by se nově pro daňové účely odepisoval stejně jako v účetnictví.

Formou poslaneckého pozměňovacího návrhu by mělo být navrženo také zrušení superhrubé mzdy a zavedení progresivního zdanění se sazbou 15 % a 23 %. Základ daně podléhající sazbě 23 % by potom měl být příjem přesahující 48násobek průměrné mzdy, pro rok 2020 se jedná o částku přesahující 1 672 080 Kč ročně. Nicméně oficiální poslanecké návrhy v těchto oblastech zatím k dispozici nejsou.

Výše jsme popsali nejdiskutovanější změny zákona o dani z nemovitých věcí a zákona o daních z příjmů, které zasáhnou široké spektrum poplatníků. Nicméně změn je navrženo mnohem více, například v oblasti zdaňování příjmů z dluhopisů apod. Uvidíme tedy, v jaké formě a zda vůbec legislativním procesem projdou. O dalším vývoji vás budeme informovat.