Jak jsme již dříve uvedli, důvodem zavedení této změny byla dle Senátu snaha vyloučit z definice základních investičních fondů ty fondy, které jsou pouze zaregistrované na regulovaném trhu, aniž by reálně prováděly investiční činnost. Výhody nižšího zdanění tak budou v důsledku novely nově čerpat jen fondy, které aktivně investují na finančních trzích.

Dle přijaté novely zákona se za základní investiční fond považuje i fond, který je přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, ale žádný poplatník daně z příjmů právnických osob nemá podíl na základním kapitálu tohoto investičního fondu 10 % nebo více; podíly spojených osob, které jsou poplatníky daně z příjmů právnických osob, se pro tyto účely splnění této podmínky považují za podíly jednoho poplatníka; tato podmínka se považuje za splněnou i v případě, kdy je překročena povolená výše podílu na základním kapitálu po dobu kratší než polovina zdaňovacího období, nebo období, za které se podává daňové přiznání, nebo po dobu kratší než 6 měsíců, je-li zdaňovací období delší než 12 měsíců, a pokud daný fond neprovozuje živnostenské podnikání za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Výše uvedené omezení se tak bude nově vztahovat na ty fondy, které jsou považovány za základní investiční fond podle zákona o daních z příjmů pouze z titulu toho, že jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a současně jsou vlastněny v rámci skupiny nebo omezeným počtem společníků, kdy podíl každého společníka je 10 % a více.

Tato novela platí pro daňové povinnosti, které započaly po účinnosti zákona, tedy od 1. ledna 2019.

Článek je součástí zpravodaje dReport – říjen 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.