Jak jsme vás již informovali v našich předchozích příspěvcích, v průběhu schvalovacího procesu tzv. daňového balíčku pro rok 2021 vznikly pochybnosti, zda legislativní proces proběhl ústavně předepsaným způsobem. Skupina senátorů nyní požádala Ústavní soud ČR o přezkoumání ústavnosti schvalovacího procesu tohoto zákona a navrhla jeho zrušení. Dle Ústavy České republiky totiž Ústavní soud může rozhodnout o zrušení zákona, pokud je v rozporu s ústavním pořádkem.
Je třeba si říci, že schvalovací proces daňového balíčku pro rok 2021 byl skutečně turbulentní. Daňová veřejnost do poslední chvíle nevěděla, od kdy a zda vůbec budou tak zásadní a klíčové změny daňového systému platit. Přičemž schválené změny následně musela implementovat téměř ze dne na den.
Vzhledem k tomu, že daňový balíček měl platit od 1. 1. 2021, bylo v prosinci v Parlamentu rušno. Parlament těsně před Vánoci, konkrétně 22. prosince, daňový balíček schválil a k dokončení legislativního procesu již zbýval pouze podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů. A právě podpis Miloše Zemana se stal slabým místem, které skupina senátorů nyní napadá u Ústavního soudu. Prezident dopředu avizoval, že zákon nepodepíše, protože podle jeho názoru přispívá k nepříznivému vývoji veřejných financí. V souladu s tím dne 28. 12. odeslal zákon zpět do Poslanecké sněmovny s vysvětlujícím dopisem, že zákon nepodepíše a že jej vrací k dalším opatřením. Zákon byl následně 31. 12. 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti 1. 1. 2021. Teprve poté Miloš Zeman vysvětlil svůj předchozí dopis předsedovi Poslanecké sněmovny a potvrdil, že zákon nevetoval, pouze jej postoupil k vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Proto návazně nastala intenzivní odborná debata, zda byl zákon schválen v souladu s ústavou, či nikoliv. Dle ústavy má totiž prezident v zásadě právo buď zákon podepsat, čímž je definitivně schválen, nebo jej do 15 dnů vrátit s odůvodněním Poslanecké sněmovně, která o tomto zákonu bude znovu jednat a může prezidenta přehlasovat. V české ústavní praxi se nicméně „prosadila“ i další možnost, ačkoli o ní ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu. Jinými slovy prezident nechá lhůtu pro podpis zákona marně uplynout, čehož chtěl v tomto případě využít i Miloš Zeman. Nicméně aby bylo dosaženo požadované účinnosti k 1. 1. 2021, vrátil prezident zákon Poslanecké sněmovně ještě před uplynutím předepsané 15denní lhůty, čímž vzbudil pochyby o prezidentském vetu zákona.
A tak se vysvětlující dopis Miloše Zemana předsedovi Poslanecké sněmovny stal předmětem zkoumání Ústavního soudu. Pokud totiž prezident tímto vysvětlujícím dopisem zákon, byť zřejmě neúmyslně, vetoval, měla znovu jednat Poslanecká sněmovna, což se nestalo, a proto je riziko, že schvalovací proces zákona nebyl v souladu s ústavou a jako takový může být zrušen.
Ústavní soud může zákony přijaté v rámci daňového balíčku zrušit ke dni vyhlášení nálezu (tj. jakmile o dané věci rozhodne), nebo s odloženou účinností (tj. ke zrušení by došlo až v soudem stanovené době). V obou případech by nicméně Parlament a prezident mohli schválit nový zákon se stejným obsahem, pouze ve formálně správném schvalovacím procesu. V takovém případě by nicméně vznikala nejistota ohledně účinnosti jednotlivých verzí zákona. Ze strany Ústavního soudu by šlo o značný formalismus, obzvláště za situace, kdy prezident Zeman jednoznačně potvrdil svou vůli zákon nevetovat.
Tento případ je nicméně důležité sledovat, protože může mít dopad na daňové poplatníky. A do budoucna můžeme pouze doufat, že se daňové předpisy budou přijímat po řádné diskusi s odbornou veřejností a včas tak, aby nevznikaly pochybnosti o jejich smyslu, či dokonce ústavnosti a daňoví poplatníci měli možnost se na aplikaci změn s předstihem připravit.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
