Další ročník ostravského hudebního festivalu je za námi, připomeňte si, jak probíhalo působení Deloitte na Colours of Ostrava, podívejte se na video.

Kterak vycvičit umělou inteligenci, to je, oč tu běží! Stejnou otázku si při své práci pokládá také náš tým z Deloitte Robotics. Workshopem, který si na toto téma připravil a který zároveň odstartoval páteční sérii přednášek na MeltingPotu, provedli Pavel Hotovec a Markéta Wranová. Ale nezůstalo pouze u slov – návštěvníci dostali příležitost zasoutěžit si v programování umělé inteligence (AI). Jejich cílem bylo naučit software gesta, k nim přiřadit patřičné povely a následně krátkým praktickým testem ověřit, jak byl jejich „trénink“ úspěšný a zda jejich AI dokáže gesta spolehlivě rozpoznat.

A jak se vlastně taková AI učí? „Je to podobné jako u malých dětí – učí se pozorováním, nasloucháním a později také čtením,“ vysvětlila v úvodu prezentace Markéta. AI tyto činnosti dále opakuje, získané vjemy propojuje a hledá vzorce. Existují 3 fáze vývoje umělé inteligence: úzká AI, rozšířená AI a obecná AI. Úzká AI zvládá úkoly pouze v rámci vytrénované oblasti, umí tedy překládat mezi jazyky, počítat vzorce nebo hrát šachy. Lidstvo se v tuto chvíli nachází na prahu rozšířené AI, vyvíjíme chytré domácí asistenční systémy a autonomní vozidla. Naším cílem je vytvořit v budoucnu obecnou AI, tedy umělou inteligenci, která bude ekvivalentní té lidské.

„To, co jsme si dnes v rámci workshopu vytvořili, je takové dítě umělé inteligence. Naším cílem jako společnosti by ale mělo být vytvořit jakéhosi AI dospěláka, který sám bude vědět, co dělá,“ připomněl Pavel. „Dobré testování je nesmírně důležité, stejně jako vědět, kde jsou limity umělé inteligence. Člověk musí k tomuto vývoji přistupovat s respektem a neobětovat pro urychlení to nejcennější, tedy lidský život, jak tomu bylo v historii,“ uzavřela workshop Markéta.

Umělá inteligence a právo: Čeká nás konec umění, jak jej známe?

Na téma umělé inteligence navázal hned následující workshop. ART in ARTificial, tak pojmenoval svou interaktivní prezentaci tým z Deloitte Legal. Jakým způsobem se právo vypořádává s otázkou AI představili návštěvníkům naši právníci Martin Bartoň, Lukáš Holub, Martina Müllerová a David Sýkora.

Slovníček autorského práva

Autorské dílo je tvůrčí činnost, projev kreativity autora. Je jedinečné, protože dva lidé nikdy nevytvoří absolutně totožné dílo, a je zaznamenáno v jakékoli vnímatelné podobě (třeba i elektronicky). Naopak autorským dílem není například objev, vědecká teorie, matematický vzorec, myšlenka či pracovní postup.

Autorem je podle autorského zákona fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem obrazu je malíř, autorem písně je skladatel, autorem filmu je režisér atd.

Autorovi také náleží následující práva:

• právo prohlašovat o sobě, že je autor;
• právo nechávat se uvádět jako autor;
• právo určit, jak se bude dílo užívat;
• právo dílo změnit nebo zničit;
• právo dohlížet, pokud dílo užívá někdo jiný;
• právo dílo sám užít;
• právo na odměnu za užití díla.

Spoluautorem je někdo, kdo podstatně intelektuálně přispěl k danému dílu. Autorské právo na dílo náleží všem spoluautorům společně a nerozdílně. Rozhodnutí, jak se bude s dílem nakládat, musí být jednomyslné.

„Technologie a umělá inteligence se vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí a právo se tomu musí přizpůsobit. Občas ale těmto novinkám nestačí a zastarává,“ popsal základní úskalí vztahu práva a technologií Martin. Jedním z nejčastěji skloňovaných témat je autorské právo. A že oblastí, na které musí právo v tomto kontextu pamatovat, je celá řada od literatury přes výtvarné umění a hudbu po film nebo software.

„Když si opice vezme do ruky fotoaparát a vyfotí se, kdo je autorem vzniklé fotografie?“ zeptal se návštěvníků v publiku Lukáš. Připomněl tím případ fotografa Davida Slatera, který na své cestě po Indonésii nastražil fotoaparát, ke kterému přišel makak, stiskl spoušť a vyfotil se. Je v takovém případě autorem fotograf, nebo opice? Správnou odpovědí je fotograf, neboť opice není fyzickou osobou a tudíž se na ní autorství nevztahuje. V tomto případě je řešení jasné. Dokáže si ale právo poradit stejně snadno i v případě umělé inteligence?

Když robot vytvoří dílo, řekněme namaluje obraz, složí skladbu – kdo je autorem? Ten, kdo robota sestrojil? Ten, kdo naprogramoval jeho software? Ten, kdo dal robotovi vstupní data a zadání? Robot sám? Věc se má tak, že v současnosti neexistuje správná odpověď. Bezpečně víme pouze jedno – autorem není robot či umělá inteligence, neboť se nejedná o fyzickou osobu.

Ptáte se, co by se stalo, kdybychom umělé inteligenci autorství a právní nároky z toho vyplývající přiznali? Možná bychom mohli přijít o umění jako takové. Až budou totiž technologie dostatečně výkonné, mohlo by dojít na tzv. nekonečný opičí teorém: když necháme skupinu opic dostatečně dlouho psát na psacím stroji, dříve či později (a nejspíš náhodně) některá z nich napíše Hamleta. Stejné je to s umělou inteligencí – pokud bude mít nekonečně času, teoreticky by mohla vyčerpat všechny možnosti nějaké tvůrčí činnosti. A kdo by byl takto nově vzniklých děl autorem?

Chcete vědět, co všechno jsme si pro vás na Colours of Ostrava 2019 připravili? Podívejte se na přehled workshopů a seminářů, na kterých se s námi můžete setkat.

Další dění na Colours: Meltingpot Gala

Kdo jsou moderní renesanční lidé a co dělají? Na to se letos ptali i organizátoři Meltingpotu. A právě takové lidi zároveň pozvali, aby tu přednášeli, učili účastníky festivalu tančit a meditovat nebo třeba vyprávěli o Ayahuasce. Páteční zahájení Meltingpot Gala jich bylo taky plné. Panel ve složení Joe Davis, Adam Gebrian, Tomáš Sedláček, Alice Valkárová, Anna Hogenová, Yemi A.D., Radovan Jursa a Anatol Svahilec nám ukázal, co všechno může takový renesanční člověk dělat. A také to, že ať se věnuje čemukoliv, v přístupu k práci a k životu se potom shodne s lidmi z diametrálně odlišných profesí. Notuje si pak i slamer s ekonomem.