Elfové a trollové už dávno nejsou pouze postavami z fantasy knížek, ve virtuálním prostoru se s nimi (často nevědomky) setkáváme prakticky každý den. Takzvaní kybernetičtí elfové představují zvláštní druh aktivistů, jejichž úkolem je vyvracet lži a dezinformace a bránit jejich šíření. Protože bojují proti tvůrcům a šiřitelům dezinformací – internetovým trolům – pojmenovali se elfové.

Hnutí bylo založeno hrstkou nadšenců v Litvě v roce 2014, dnes už je rozšířené ve 14 evropských zemí (včetně Česka) a má okolo 4 000 členů. Ke svým aktivitám využívají elfové ty nejmodernější postupy a nejnovější technologické metody, jako jsou například open source intelligence či memetic warfare. Undergroundové hnutí tvoří striktně anonymní, uzavřené komunity dobrovolníků. Jejich práce je neplacená, nezávislá na státu či institucích a je zcela legální. Kybernetičtí elfové odmítají jakékoliv kriminální aktivity jako je hacking či kybernetická špionáž. Jejich primárním úkolem je monitorovat dezinformace a kriminální aktivity na internetu.

Slovníček pojmů

Kybernetický aktivismus
Využití internetových socializačních, komunikačních a dalších informačních technologií k vytvoření, řízení či propagaci jakéhokoliv druhu aktivismu.

Memetic Warfare
Nová disciplína, která je považována bezpečnostními experty z NATO a Ameriky za neoddělitelnou součást strategické komunikace budoucnosti. Jde o využití humoru, hlavně internetových meme, coby nástroje v boji proti dezinformacím. Kybernetičtí elfové vytváří meme, karikatury a ironické komentáře, aby byla jejich vnější komunikace více atraktivní a srozumitelná, a v důsledku toho měla i větší veřejný dosah. Takový obsah šíří přes sociální sítě sami tvůrci, influenceři či mediální celebrity.

Open Source Intelligence (OSINT)
Nová metoda sběru informací z online otevřených zdrojů. Odborníci na OSINT – někdy se jim říká také „digitální Sherlockové“ – používají pokročilé techniky vyhledávání, řádky programátorského kódu či počítačové programy ke sběru, analýze, kategorizaci a vyhledávání velkého množství veřejných dat. Odhaduje se, že z otevřených zdrojů lze vyhledat až 90 % veškerých dat, se kterými pracují tajné služby.

Většina aktivit a úspěchů kybernetických elfů zůstává veřejnosti utajená – aktivisté předávají informace přímo novinářům, bezpečnostním složkám či státním žalobcům. Informace zveřejňované přes sociální sítě, či v případě českých elfů přes měsíční newsletter, jsou pouhými špičkami ledovců tvořených gigabity dat shromážděných v průběhu mnoha let mravenčí práce.

Od roku 2018 se na neznámém místě v Litvě koná největší sjezd kybernetických elfů z celé Evropy – elfí akademie. Každý rok se na akademii setká asi stovka členů hnutí, kteří si navzájem vyměňují informace a know-how. Diskutují o nejdůležitějších nových trendech v informačních operacích, o nových metodách šíření informací či zapojení nejnovějších technologií a softwarů. V rámci praktických workshopů se pak učí základům kybernetické bezpečnosti, které jim umožní lépe ochránit infrastrukturu.

O kybernetickém aktivismu

Významným katalyzátorem nástupu kybernetického aktivismu byla pandemie koronaviru, kvůli které se většina pracovních i společenských aktivit přesunula do online světa. Důležitou roli v posledních letech sehrál také rozmach informačních technologií. Zejména sociální sítě otevřely nové možnosti tradičním aktivistům a poskytly jim dříve nemyslitelné možnosti pro šíření informací nebo mobilizaci publika.

Sociální média umožňují aktivistům propagovat svou činnost a úspěchy nezávisle na tradičních médiích, vliv editorů na šířený obsah není téměř žádný. Rostoucí propojenost světa také umožňuje aktivistům oslovit až miliony lidí jednoduše a zdarma (nebo za nízkých nákladů). A v neposlední řadě anonymita internetu umožňuje aktivistům pracovat v relativním bezpečí bez rizika odhalení či stíhání (společenského či právního). Stejně jako každá jiná technologie můžou být sociální sítě využité pro dobrou věc – jako platforma pro kybernetické aktivisty, kteří by měli jinak problém dostat své poselství do světa – ale také jako nástroj pro šíření propagandy, lživých informací a nenávisti.

Dezinformace a byznys

Dezinformace už dávno nejsou marginální raritou pro hrstku odborníků z akademické a bezpečnostní komunity. Naopak – nabobtnaly v robustní problém s celospolečenským dopadem, byznys nevyjímaje. Příkladů z praxe existuje celá řada, jeden za všechny z Česka: kvůli silné dezinformační kampani ve městě Jeseník nebyly testovány 5G sítě. Šlo o prestižní projekt, který měl usnadnit život místním lidem i přilákat více turistů. Dezinformátorům se podařilo místní obyvatele přesvědčit o tom, že 5G sítě škodí lidskému zdraví a že šíří COVID-19.

Profesionální internetoví trollové

V roce 2014 finská novinářka Jessika Aro zjistila, že internetoví trollové nemusí být pouze jedinci, ale že existují celé skupiny trollů, které jsou profesionální a koordinované. Průměrný troll si v té době vydělal asi 400 euro měsíčně, hlavní náplní jeho práce bylo zejména psaní nenávistných online komentářů.

Od svého vzniku se trollové podíleli na celé řadě afér světového významu. Mimo jiné byla prokázána jejich účast na ovlivňování amerických, francouzských a německých voleb, stáli také za informační operací Ghostwriter (2017-2020) a Secondary infection (odhalena 2019).

V dlouhodobém měřítku dezinformace podrývají samotné základy silného právního, demokratického a politicky i ekonomicky stabilního státu – tedy prostředí, které je klíčové pro fungující podnikatelské zázemí. Lidé náchylní vůči dezinformacím mají prokazatelné tendence volit populistická či krajně pravicová a levicová politická hnutí. Aby nedocházelo na tyto negativní scénáře, je potřeba, aby se celá společnost včetně privátního sektoru zapojila do boje proti dezinformacím. A než se tak stane, pomáhat s udržením informační rovnováhy budou kybernetičtí elfové.

Jak se mohou firmy bránit dezinformacím a reputačním rizikům?

• Neinzerujte na dezinformačních webech či jiných internetových stránkách pochybné pověsti – svými penězi tak podporujete šíření dezinformací.
• Rozšiřte svůj PR tým o experta na strategickou komunikaci (či své stávající PR specialisty pošlete na školení) pro případ, že by se vaše firma stala obětí pomluvy.
• Zorganizujte si ve své firmě přednášku o dezinformacích a o tom, jak je rozpoznat. Řada špičkových odborníků z akademického prostředí či neziskových organizací vám jistě ráda pomůže.
• Objednejte si firemní předplatné kvalitních českých či zahraničních zpravodajských webů. Jde o poměrně malou investici, kterou však vaši zaměstnanci ocení.
• Zabezpečte citlivá data své firmy i klientů proti škodlivým kybernetickým útokům. V rukou internetových trollů by mohla být bezpečnostním, reputačním i obchodním rizikem.

O studii

Studii o kybernetických aktivistech a jejich působení, ze které tento článek vychází, zpracovala Adéla Klečková, senior konzultantka Deloitte v poradenském týmu pro řízení rizik. Studii napsala za podpory amerického think-tanku German Marshall Fund v rámci Rethink.CEE fellowshipu. Výzkum trval rok a probíhal přímo mezi samotnými aktivisty – kybernetickými elfy.

Adéle Klečkové se jako první podařilo získat důvěru hnutí, které jí umožnilo sledovat aktivity elfských buněk po celé Evropě. Na základě nasbíraných dat tak vznikla obsáhlá komparativní studie, první svého druhu. Přináší totiž dosud neznámý, zcela unikátní vhled do kybernetického světa elfů, jejich způsobů fungování, ale také vnitřní motivace.