Z právního pohledu je zejména důležité identifikovat, pod kterou z existujících kategorií je tu kterou konkrétní kryptoměnu možné zařadit, viz např. názory ČNB nebo Ministerstva financí níže. Tato identifikace má následně přesah jak do daní a účetnictví, tak do dalších právních oblastí. S ohledem na vývoj v zahraničí je také možné, že kryptoměny budou nakonec věcí sui generis a bude jim věnována samostatná speciální právní úprava.

O účtování a vykazování digitální měny jste se mohli dočíst v červnovém vydání dReportu. Dle aktuálního výkladu stanoviska Ministerstva financí ze dne 15. května 2018 je digitální měna považována za nehmotné aktivum a je doporučeno jednotné účtování a vykazování digitální měny jako zásoby „svého druhu“. Tuto informaci je možné využít jako vodítko při zdaňování příjmů právnických osob (a účtujících fyzických osob) plynoucích z transakcí s digitální měnou, ať už při transakcích, kdy právnická osoba digitální měnu využije jako „platidlo“, při těžbě digitální měny, nebo při vydání digitální měny zcela nové.

Jelikož digitální měna není měnou z pohledu ČNB, ale jde o nehmotné aktivum, dá se předpokládat, že se bude v případě směny nebo těžby digitální měny jednat o příjem dle § 7 (u fyzických osob podnikatelů) či § 10 (u ostatních fyzických osob) zákona o daních z příjmů.

Úprava daně z přidané hodnoty („DPH“) v oblasti digitální měny je ovlivněna zejména rozsudkem Evropského soudního dvora, který směnu kryptoměn považuje za finanční službu, tj. osvobozené plnění bez nároku na odpočet.

Tomuto tématu se budeme více věnovat na našem pravidelném webcastu.

Článek je součástí zpravodaje dReport – září 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.