V pondělí 12. prosince 2022 členské státy EU konečně dosáhly dohody o tom, že na úrovni EU bude zaveden druhý pilíř mezinárodní daňové reformy OECD, tj. minimální úroveň zdanění. Zástupci členských států EU se rozhodli doporučit Radě, aby směrnici o druhém pilíři přijala, a písemný postup pro formální přijetí byl zahájen poté, co Polsko 15. prosince 2022 upustilo od veta k dohodě na summitu EU. Výbor stálých zástupců dosáhl požadované jednomyslné podpory, a to i přesto, že stálý zástupce Maďarska při EU dne 1. prosince 2022 s druhým pilířem opětovně vyjádřil nesouhlas.
Ustanovení druhého pilíře stanovují, že zisk velkých nadnárodních a tuzemských skupin nebo společností s celkovým ročním obratem alespoň 750 milionů eur bude zdaněn minimální sazbou 15 %. Očekává se, že nová pravidla sníží riziko eroze základu daně a přesouvání zisků a zajistí, aby největší nadnárodní skupiny odváděly ze svých příjmů daň odpovídající dohodnuté globální minimální sazbě.
Směrnice EU, která odpovídá koncepci OECD, musí být do konce roku 2023 transponována do vnitrostátního práva členských států. Ačkoliv je tento termín vzhledem ke složitosti zaváděných ustanovení velmi náročný, bude EU mezi prvními, kdo začne globální dohodu G20/OECD o druhém pilíři uplatňovat.
Ministerstvo financí ČR by mělo pro transpozici ustanovení směrnice EU do vnitrostátního práva vypracovat legislativní návrh. Z prvních diskusí se zdá být velmi pravděpodobné, že by se tak mohlo stát prostřednictvím nového, samostatného zákona – předpokládáme, že jeho návrh by mohl být k dispozici na konci prvního čtvrtletí roku 2023, aby mohl být řádně projednán a aby celý proces proběhl v souladu se standardním legislativním postupem.
Pozornost tomuto tématu by měli věnovat zástupci velkých nadnárodních a tuzemských skupin nebo společností s celkovým ročním obratem alespoň 750 milionů eur (tzn. spadající aktuálně nebo výhledově do kompetence tzv. Country-by-country reportingu) – a to zejména v situaci, pokud efektivní daňová sazba (ETR) společností v některé ze zemí, kde mají pobočky, nedosahuje průměrně 15 %.
V kontextu ČR může být jedním z důvodů i čerpání investičních pobídek ve formě slevy na dani anebo uplatnění významných odpočtů od základu daně (zejména odpočet na podporu vědy a výzkumu). S ohledem na komplexnost pravidel je však nutné vzít v potaz i další parametry výpočtu – při kterém se vychází z rozpadu konsolidovaných dat a úprav vycházejících z logiky mezinárodních účetních standardů. Zejména je to zohlednění ekonomické podstaty z titulu přítomnosti aktiv a/nebo mzdových nákladů v dané zemi (substance carve-out). V neposlední řadě se skupina nebo některé z jejích společností mohou kvalifikovat mezi výjimky, na které by nová pravidla nemusela (v některých zemích) dopadat – případně jen v nějaké zjednodušené formě nebo až po uplynutí přechodného období.
O dalším vývoji vás budeme informovat.
Více informací o dosažené dohodě najdete na webu Rady Evropy.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
