Už nyní tuzemské prvoligové fotbalové kluby mají své online týmy a hráčům poskytují prakticky stejnou podporu jako klasickým fotbalistům. Propojováním obou světů se jim daří oslovovat novou skupinu fanoušků a získávat další marketingové příležitosti. Datart e:Liga, která online týmy v Česku sdružuje, je pak v současné chvíli jedinou alternativou k fotbalové lize, jež kvůli koronaviru dostala stopku. Přečtěte si, co nejzajímavějšího zaznělo během live streamu Deloitte zaměřeného na potenciál esportu.

Téma pro úvodní hvizd
Esport jako profi sport

Daniel Hajný z Ligové fotbalové asociace (LFA), která sdružuje zájmová sdružení profesionálních klubů v ČR, během panelové diskuze v Deloitte připomněl, proč asociace vstoupila do e:Ligy. „Tím prvotním impulsem byla otázka, jak k profesionálnímu fotbalu přitáhnout mladší publikum. Zjišťovali jsme, jací diváci a v jaké věkové skupině nám na stadiony chodí. Nechci říct, že nám publikum stárne, ale ta skupina, která chodí na stadiony, je poměrně starší než ta, která hraje počítačové hry a pohybuje se v online světě. Esport je navíc pro fotbalové kluby i asociaci obrovskou příležitostí. Rodina esportovních profesionálních týmů se postupně rozrůstá. Za rok se třeba dočkáme toho, že každý prvoligový klub bude mít i svůj profesionální esport klub, což mu pomůže získat mladší fanouškovskou základnu nebo zajistí vstup dalšího komerčního partnera.“

Jan Hradil alias „The Johny“ patří mezi profi efotbalové hráče pražské Sparty, která vůbec jako první klub v Česku sestavila svůj online tým. Jak se k efotbalu dostal a jak moc je náročný? Stane se jednou esport stejně lukrativní profesí jako klasický sport? Pusťte si video.

Téma pro 10. minutu
Proč efotbal? A jak jsou na tom fanoušci?

Sparta – Slavia – Bohemka – Viktorka Plzeň – Liberec. Pětice prvoligových klubů, které už mají své profi efotbalové týmy a jsou aktivní na turnajích v rámci Datart e:Ligy. Jaká je jejich motivace?

„Na začátku jsme si položili otázku, jak vnímáme esport jako takový – je to jen zábava či marketingový nástroj, nebo plnohodnotný sport? Vnímáme-li sport jako soutěžení, poměřování dovedností, techniky a taktiky, pak je to bezesporu sport. Pokud mluvíme o sportu jako o pohybové dovednosti, kooordinaci celého těla, pak to úplně namístě není,“ uvažoval Miroslav Bezděka z FC Viktoria Plzeň. A pokračoval: „Společných znaků mezi sportem a esportem je ale hodně – mentální síla, chuť se zdokonalovat, umění tzv. číst soupeře a na základě toho stavět taktiku, vytrvalost v tréninku… z tohoto pohledu je esport jednoznačně sport.“

A podle toho se pak ve Viktorce dále zařídili. Dnes mají v týmu čtyři profesionální esportovce včetně Lukáše Poura alias T9Lakyho, momentálně nejúspěšnějšího hráče ve FIFA v Česku.

Podle Miroslava Bezděka je vstup fotbalového klubu na soutěžní virtuální scénu přirozenou věcí. Přečtěte si v rozhovoru, jak to v Plzni rozjeli.

Pozadu nezůstávají ani sešívaní. „Jsme sice na začátku, ale máme výhodu v tom, že se můžeme vyvarovat chyb, kterými si prošly zahraniční kluby, a naopak udělat jen ty skvělé věci. A tím spíše posunout esport kupředu,“ připomněl Martin Benda z AC Slavia Praha.

To pro Kamila Veselého z AC Sparta Praha, která vůbec jako první klub v Česku sestavila efotbalový tým, byl právě věk fanoušků překvapením. „Prolíná se to, věkový rozdíl není tak velký, jak bych si třeba i já před rokem a půl myslel. Esport sledují starší, kterým je přes 30 let,“ potvrdil Kamil Veselý z AC Sparta Praha závěry studie Deloitte, v níž se mimo jiné uvádí, jak v Evropě sílí zájem o esport ve věkové kategorii 30–35 let.

Téma pro poločas
Spojení sportu s esportem jako přirozená evoluce

Co stojí za rozmachem esportu? Podle Matúše Tutka, esport especialisty Deloitte, hned několik faktorů, hlavně tedy interakce klasického sportu a esportu. „V Evropě klasické sportovní kluby vstupují do esportového světa, a to nejen fotbalové kluby do efotbalu, ale také do jiných her, což ukazuje, jak začíná být esport významný. Spojení klasického sportu s esportem se jeví jako přirozená evoluce, kdy sportovní týmy mají obrovské know-how v řízení celého ekosystému kolem merchandisingu, médií nebo vysílacích práv. Na druhou stranu – esports mají vztah k digitálním platformám, ke streamingu, je tam interaktivnost s diváky a možnosti nových prodejních kanálů,“ doplnil Matúš Tutko.

Téma pro 85. minutu
Marketing je to, co kromě fotbalistů nejen na hřišti běží

Pražská Sparta se na svou online odnož dívá od začátku marketingově. „Ani ne tak obchodně, že by nám to mohlo přinést hned nějaké příjmy, ale marketingově z hlediska zásahu naší značky a určité cílové skupiny,“ řekl Kamil Veselý.

Jak je to ale z hlediska financí v Česku? „Pokud by mi někdo dal na esport 300 milionů, jako má klasická liga, tak pokleknu, poděkuju, snesu mu modré z nebe a pořídím mu zlatý Playstation,“ uvedl s nadsázkou Daniel Hajný a doplnil: „Asi nebudeme moci financovat profesionální soutěže esports scény, ale minimálně nám to otevřelo prostory k tomu, abychom přilákali partnery, kteří jsou z jiné struktury. Tyto efekty přišly, dá se říci automaticky. I kluby dnes mají partnery z herního prostředí, kteří by se běžně k lize nedostali.“

Své o tom ví Datart, sponzor e:Ligy. Jak se prodejce elektroniky dostanete k online fotbalu? Cesta to není trnitá, ale poměrně logická, tedy od prodeje konzolových her mezi standardním sortimentem přes pořádání esport show v obchodních centrech až po generální partnerství na Mistrovství světa ČR v mobilních hrách.

„Loni jsme poprvé začali spolupracovat s fotbalovou ligou při propojování opravdového sportu s tím elektronickým. Důvodem je zasažení nových cílových skupin, zejména těch mladších, ale nejen hráčů, i občasných hráčů a všech, kteří se na esport a zápasy dívají,“ vysvětlila Lenka Mastešová z marketingového oddělení společnosti Datart.

Téma do šatny
Vzkaz pro mladou generaci

Zatímco fotbalista musí před vyběhnutím na trávník absolvovat komplexní přípravu, online sportovec prosedí celý den akorát u obrazovky, namítnou mnozí. Navzdory tomu se z esportovců stávají profi hráči, kteří mají platové podmínky i servis jako klasičtí sportovci. Tedy minimálně v zahraničí už to takto funguje. Jakou roli by v tomto směru měly sehrát sportovní kluby, pokud jde o nastavení zdravého trendu vs. trávení času u počítače či herní konzole?

„Esport je hodně náročný na psychiku, člověk se nesmí nechat rozhodit chybou, smolným momentem. Když jsou celodenní turnaje, tak je to náročné i fyzicky, musíte se soustředit na monitor od rána do večera a podávat ten nejlepší výkon proti nejlepším hráčům. Začíná se brzy ráno a končí se ve večerních hodinách. Fyzická odolnost je potřeba,“ vyjmenovává Jan Hradil alias The Johny z pražské Sparty.

Jenom o mačkání čudlíků a sezení za konzolí to ale podle něj není. Aby to pochopila i mládež, je potřeba pozitivní motivace. „Jde to ruku v ruce, když se člověk cítí dobře ve vlastním těle, tak může podávat dobré esportovní výkony, k tomu je ale pochopitelně potřeba pohyb. Na nás – na ehráčích – je, abychom zkoušeli dohnat naše fanoušky ke sportovní aktivitě,“ doplnil.

To potvrzuje i Kamil Veselý: „Když jsme spouštěli náš etým, udělali jsme takovou kvalifikaci. Dostalo se k nám 16 hráčů, kteří odehráli turnaj, výsledek byl ale pouze jedním parametrem, podle kterého jsme si hráče vybírali. Kluci museli ještě přijít na hřiště, ukázat nám, že mají vztah ke klasickému sportu. Všichni pochopili, že pokud chtějí hrát za klub, jako je Sparta, musí mít ke sportu pozitivní vztah. Jedno bez druhého opravdu nejde.“

Miroslav Bezděka pak téma uzavírá tím, že například Lukáš Pour je dnes českou jedničkou i díky tomu, že je to aktivní fotbalista. „Zdravý životní styl k němu patří. Je zvyklý sportovat, dodržuje životosprávu, dobře jí a spí, a proto také dobře hraje. Motivace mladých esportovních hráčů je v uvědomění si toho, že bez jednoho ani druhého nemůžete být úspěšní.“