Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #7:

• Nový standard pro evropské zelené dluhopisy má usnadnit získávání kapitálu pro udržitelné projekty
• Energetická regulace se ocitá na prahu revoluce, změny přichází na evropské i státní úrovni
• Environmentálních sporů přibývá, stávají se hybnou silou v boji proti klimatické krizi
• EU se více zaměří na ozeleňování sektorů lesnictví a zemědělství, cílem je zmírnění klimatické změny

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Odborníci Mezivládního panelu o změně klimatu: Některé trendy jsou již nyní nevratné

Dne 7. srpna 2021 byla vydána nejnovější, velmi očekávaná šestá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Zpráva se zabývá nejaktuálnějším fyzikálním chápáním klimatického systému a změny klimatu. A informace, které přináší, nejsou příliš příznivé – klimatické změny popisuje jako rozšířené, rychlé a zesilující, některé trendy jsou dokonce již nyní nevratné, přinejmenším v současném časovém rámci. Podle odborníků IPCC je ale stále čas omezit změnu klimatu.

Zpráva, kterou připravilo 234 vědců z 66 zemí, zdůrazňuje, že lidský vliv otepluje klima rychlostí, která je za posledních 2000 let bezprecedentní. Vědci IPCC varují, že globální oteplení o 2 °C bude během 21. století překročeno. Pokud v příštích desetiletích nedojde k rychlému a výraznému snížení emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů, bude dosažení cílů Pařížské dohody z roku 2015 mimo dosah.

Zpráva vysvětluje, že stabilizace klimatu bude vyžadovat silné, rychlé a trvalé snižování emisí skleníkových plynů a dosažení čistých nulových emisí CO₂. Intenzivní a trvalé snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů by mohlo rychle zlepšit kvalitu ovzduší a za 20 až 30 let by se globální teploty mohly stabilizovat.

Zpráva jasně prokazuje, jak úzce souvisí pozorované zvýšení teploty s lidskou aktivitou, a to jasněji než je uvedeno v jakékoli předchozí zprávě. Prostředky ke kontrole změny klimatu jsou již na dosah. Omezení nárůstu globální teploty na 1,5 °C tedy není již otázkou proveditelnosti, ale spíše politické vůle.

Fit for 55: Transformace politiky EU v oblasti klimatu, využívání půdy, energetiky, dopravy a zdanění

Evropská komise dne 14. července 2021 předložila soubor návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU a na zavedení nových iniciativ, který má zajistit, aby politiky EU byly v souladu s klimatickými cíli EU, tzv. Fit for 55.

Balíček Fit for 55 sestává ze souboru vzájemně propojených návrhů, které všechny směřují ke stejnému cíli –  zajištění spravedlivé, konkurenceschopné a ekologické transformace do roku 2030 a dále. Tam, kde je to možné, se stávající právní předpisy upravují takovým způsobem, aby byly ambicióznější, v případě potřeby se předkládají návrhy nové. Balíček celkově posiluje osm stávajících právních předpisů a představuje pět nových iniciativ v řadě politických oblastí a hospodářských odvětví (jako je klima, energetika a paliva, doprava, budovy, využívání půdy a lesnictví).

Přehled a cíle legislativních návrhů a politických iniciativ Fit for 55

1) Revize systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS)

• Zavedení snížení celkového emisního stropu a zvýšení roční míry jeho snižování v rámci revize EU ETS systému
• Rozšíření EU ETS na lodní dopravu
• Revize pravidel pro emise z letecké dopravy (postupné zrušení bezplatných emisních povolenek pro letectví a dosažení souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví CORSIA)
• Zřízení samostatného systému obchodování s emisemi určeného pro oblast silniční dopravy a budov

2) Revize nařízení o sdílení úsilí týkajícího se cílů členských států v oblasti snižování emisí v odvětvích mimo EU ETS

• Umožnění přijetí vnitrostátních opatření k řešení emisí v odvětvích stavebnictví, dopravy, zemědělství, odpadového hospodářství a malých průmyslových odvětví (snížení emisí z těchto odvětví v celé EU do roku 2030 o 40 % ve srovnání se situací v roce 2005)

3) Revize nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF)

• Stanovení vyšších cílů pro expanzi přírodního pohlcování uhlíku v EU a cílů EU pro čisté pohlcení skleníkových plynů v odvětví využívání půdy a lesnictví ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO₂ do roku 2030

4) Revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie

• Zvýšení celkového závazného cíle obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie EU ze současných 32 % na novou úroveň 40 %
• Zefektivnění energetického systému prostřednictvím podpory elektrifikace založené na obnovitelných zdrojích, případně v odvětvích, jako je průmysl a doprava, podpora využívání obnovitelných paliv (jako např. čistý vodík)

5) Přepracování směrnice o energetické účinnosti

• Zavázání se k ambicióznějším cílům v oblasti energetické účinnosti na úrovni EU, což by mělo vést ke 9% snížení spotřeby energie do roku 2030 v porovnání s výchozími projekcemi

6) Revize směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva

• Zavedení potřebné infrastruktury pro „čistší vozidla“ umožňující dobíjení a doplňování paliva v celé EU
• Zohlednění nejnovějšího vývoje na trhu a zaručení pokrytí i ve venkovských a v odlehlých oblastech

7) Změna nařízení, kterým se stanoví emisní normy CO₂ pro osobní automobily a dodávky

• Dosažení mobility s nulovými emisemi
• Zavedení ambicióznějších norem emisí CO₂ (které pomohou dostat vozidla s nulovými emisemi na silnici rychleji)

8) Revize směrnice o zdanění energie

• Sladění minimální sazby daně z topných paliv a z pohonných hmot s cíli EU v oblasti klimatu a životního prostředí
• Odstranění zastaralých výjimek (např. v letecké a námořní dopravě) a dalších pobídek k využívání fosilních paliv
• Podpora přechodu na čistá paliva

9) Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

• Nástroj zavádějící tržní dynamiku a ochraňující integritu unijní a globální politiky v oblasti klimatu tím, že snižuje emise skleníkových plynů v EU i ve světě a příslušná odvětví motivuje k modernizaci, větší udržitelnosti a snižování obsahu uhlíku
• Zajištění, aby domácí i dovážené produkty platily za uhlík stejnou cenu (mechanizmus bude nediskriminační a slučitelný s pravidly WTO i dalšími mezinárodními závazky EU)

10) Iniciativa ReFuelEU Aviation týkající se udržitelných leteckých paliv

• Zajištění, aby dodavatelé přidávali do stávajících leteckých paliv doplňovaných na letištích v EU stále vyšší podíl udržitelných leteckých paliv a přecházeli na syntetická paliva známá jako e-paliva

11) Iniciativa FuelEU Maritime týkající se zeleného evropského námořního prostoru

• Zavedení nových požadavků na lodě, které připlouvají do přístavů EU nebo z nich odplouvají, bez ohledu na jejich vlajku (stanovení maximálního limitu pro obsah skleníkových plynů ze zdrojů energie, které tyto lodě používají, postupem času jeho zpřísnění)

12) Sociální fond pro klimatická opatření

• Poskytnutí finančních prostředků členským státům, vyhrazených na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi chudobou z hlediska energetiky nebo mobility
• Zahrnutí podpory investic do zvyšování energetické účinnosti a renovací budov, čistého vytápění a chlazení a začlenění energie z obnovitelných zdrojů způsobem, který může udržitelně snížit jak emise CO₂, tak účty za energii pro zranitelné domácnosti a mikropodniky
• Financování přístupu k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi

S cíli Pařížské dohody je kompatibilní pouze jedna země na světě

Byť je klimatická změna globální problém, ne všechny země přistupují k opatřením tak aktivně jako EU. The Climate Action Tracker (CAT) je nezávislý vědecký projekt, který vytvořily dvě výzkumné organizace sledující opatření v oblasti klimatu od roku 2009. Jeho cílem je poskytnout tvůrcům politik, občanské společnosti a médiím aktuální hodnocení individuálních cílů snižování emisí skleníkových plynů jednotlivých zemí a přehled o jejich kombinovaných účincích v celosvětovém měřítku.

V září 2021 zveřejnil CAT zprávu Global update, která poskytuje přehled o vývoji v oblasti klimatu za poslední rok. Ilustruje také nové hodnocení CAT zemí, analyzuje na základě aktualizované metody jednotlivá vládní opatření v oblasti klimatu a zkoumá jejich soulad s dosažením globálně dohodnutého cíle Pařížské dohody.

Nový komplexní systém hodnocení CAT odhaluje několik osamělých předskokanů, většina vládních cílů a činností zůstává ale velmi nebo kriticky nedostatečná. Pokud jde o národní činnosti, pouze jediná rozvinutá země má národní cíl, který je podle nového systému hodnocení CAT hodnocen jako „1,5 °C kompatibilní“, a to Velká Británie. Některé další země jsou k dosažení zmíněného cíle blízko (např. Německo nebo Norsko). Národní cíle jsou však pouze jednou dimenzí činností nezbytných pro kompatibilitu s Pařížskou dohodou. Žádná z uvedených vlád nepředložila dostatečný plán mezinárodního financování v oblasti klimatu, což je naprosto zásadní východisko pro dosažení ambiciózních cílů v rozvojových zemích, které potřebují podporu ke snížení svých emisí. V důsledku toho jsou EU, Německo a Norsko v novém celkovém hodnocení CAT hodnoceny jako nedostatečné, zatímco Velká Británie je o něco lépe hodnocena jako téměř dostatečná. Pouze jedna rozvojová země – Gambie – dosáhla celkové hodnocení jako „1,5 °C kompatibilní“ v novém systému hodnocení CAT spuštěném s touto aktualizací.