Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #7:

• Nový standard pro evropské zelené dluhopisy má usnadnit získávání kapitálu pro udržitelné projekty
• Energetická regulace se ocitá na prahu revoluce, změny přichází na evropské i státní úrovni
• EU se více zaměří na ozeleňování sektorů lesnictví a zemědělství, cílem je zmírnění klimatické změny
• Evropská komise předložila doposud nejkomplexnější soubor návrhů v oblasti klimatu a energetiky

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Spory mezi státy EU a energetickými investory z jiných členských zemí

Soudní dvůr Evropské unie v září rozhodl o tom, že mezinárodní Smlouva o energetické chartě je v rozporu s právem Evropské unie. To, co se na první pohled může zdát jako pouhý právnický rámec, má však dalekosáhlé důsledky pro energetický sektor. Charta totiž umožňuje zahraničním energetickým investorům žalovat státy v případech, kdy státní rozhodnutí ovlivnilo jejich investici. Podle soudu nelze spory mezi členským státem a investorem z jiného členského státu ve věci investice uskutečněné tímto investorem v prvním členském státě řešit v režimu arbitrárního řízní dle charty. V době velkého tlaku na rychlou transformaci energetiky a odklon od fosilních paliv je tato zpráva zásadní. Dává totiž členským státům mnohem lepší pozici k odvážným rozhodnutím s omezením finančních rizik.

Ochrana životního prostředí a hospodářské soutěže jdou ruku v ruce

Ochrana životního prostředí a Green Deal neexistují „ve vakuu“, ale mají vliv na všechny aspekty společnosti. A jelikož zelená transformace bude znamenat i zásadní ekonomickou transformaci, velké dopady udržitelných cílů čekají oblast ochrany hospodářské soutěže. Proto Komise informuje o tom, že bude potřeba pravidla hospodářské soutěže sladit s cíli Green Dealu. Veřejná podpora se proto odkloní od fosilních paliv a novinkou by mělo být zavedení výpočtu nákladů environmentální podpory – výše podpory na ušetřenou tunu emisí CO₂. Významné dopady má ekologizace hospodářství i do antimonopolní oblasti, jelikož konkurence a inovace jsou základním předpokladem vývoje. Zároveň je při tak velkých hospodářských změnách ale potřeba spolupráce napříč trhem, a proto Komise vyjasňuje některá pravidla horizontální a vertikální spolupráce ve světle udržitelnosti.

A že se jedná o důležitou oblast, dokazuje Komise i v praxi. Kartel automobilových výrobců dostal pokutu 875 milionů eur za to, že nevyužíval ekologičtější technologie snižování emisí ze spalovacích motorů, než které vyžadovala regulace, přestože tyto byly k dispozici. Výrobci tak mohli nejen více chránit životní prostředí, ale kvůli svému přístupu také omezili soutěž. I ekologizace je totiž součástí konkurenčního boje. Spolupráci konkurentů je proto třeba vnímat velmi opatrně a výsledek musí spotřebitelům přinášet jasné benefity.

Klimatické spory jsou na vzestupu

Dle nové studie Globálních trendů v klimatických litigacích se počet případů souvisejících s klimatickou změnou od roku 2015 více než zdvojnásobil. Stoupá i počet „strategických“ případů, které mají za cíl přinést širší společenskou změnu. Nejčastěji se případy týkají nedostačené aktivity států při zmírňování klimatické změny a dopadů klimatické změny na lidská práva. Narůstají i žaloby vůči soukromým společnostem, kdy se žalobci domáhají korporátní odpovědnosti a náhrady škody, a to např. v případech greenwashingu či nedostačené transparentnosti. Stoupající trend byl ale zaznamenán i u žalob, které se zaměřují na finanční rizika, fiduciární odpovědnost a nedostatečnou due dilligence a které směřují do finančního sektoru. Menší podíl pak tvoří žaloby vůči státům za nedostatečné přizpůsobení se klimatické změně. Do budoucna se očekává zásadní nárůst obdobných případů, přičemž se zvýší jejich diverzita, a objeví se i případy nové (např. u společností, které se sice k určitým cílům zavázaly, ale nedodržují je).

Environmentální zločiny představují pro pachatele lukrativní a bezpečný zdroj příjmů

Environmentální zločiny svým charakterem představují nízký risk a vysoký zisk. Nová studie Financial Action Task Force (FATF) ukazuje, že byť jsou zisky z environmentálních zločinů obdobné jako v případě jiné finanční kriminality, postihy za praní peněz v tomto případě zaostávají. Kriminalita v environmentální oblasti ročně generuje zhruba 110-281 miliard amerických dolarů. Největší podíl na tom mají tři oblasti: kriminalita v lesnictví, nelegální těžba a nelegální přeprava odpadů. AML otázky ale často nejsou součástí diskuzí o ochraně životního prostředí. Státy proto často tahají za kratší konec a na tuto problematiku nahlíží spíše ochranářskou optikou než pohledem vážné finanční kriminality.

Klimatická krize je krizí práv dětí

Nová studie UNICEF představuje nový Index dětského klimatického rizika. Ten poskytuje komplexní pohled na to, jak jsou děti vystavovány klimatickým rizikům, zejména z hlediska dostupnosti vody, zdraví, vzdělání či ochrany, a jak jsou vůči nim zranitelné. Děti jsou přirozeně více citlivé na klimatické a environmentální šoky z mnoha důvodů. Index ukazuje, že přibližně 1 miliarda dětí (tj. cca polovina všech dětí) žije v zemích s extrémně vysokým rizikem dopadů klimatické změny. Index také ukazuje, že víc než 99 % všech dětí je vystaveno minimálně jednomu zásadnímu environmentálnímu riziku. Jediným dlouhodobým řešením je snížení emisí a snížení dopadů klimatické změny. Zároveň je ale nevyhnutelné zvýšit investice do adaptace na klimatickou změnu v klíčových službách pro děti (přístup k vodě, hygieně, zdravotní starostlivosti a vzdělání). Děti musí být vzdělané v environmentálních otázkách, aby se dokázaly s dopady klimatické změny v budoucnu vypořádat.