Deloitte živě 

Expanze do zahraničí pohledem financí: co řeší technologické firmy?

Finanční základy každé společnosti jsou stejné, v případě technologických firem jde ale hlavně o to, že už od začátku mají mezinárodní ambice. Tím pádem proti společnostem z jiných oborů rostou rychleji. To klade zvýšené nároky na obsluhu financí. Jak vyřešit různé měny, platební chování zákazníků či kurzové riziko, když firma působí hned na několika zahraničních trzích? Pár tipů přináší Lukáš Martoš, vedoucí oddělení Cash managementu pro region střední Evropy v Citi.

„V zásadě jde o to, že každá země, do které firma expanduje, má většinou odlišný bankovní systém, a to je při mezinárodní expanzi první velká výzva,“ připomíná Lukáš Martoš z globální banky Citi. „Nestačí si totiž říct, tak si v dané zemi založíme účet. Takhle jednoduše to nefunguje, potýkáte se s fungováním na trzích s různými měnami, kurzovými riziky, musíte respektovat platební zvyklosti zákazníků a spoustu dalších věcí.“

První výzvou je tzv. fragmentace likvidity, tedy že firma má peníze od zákazníků na různých účtech, v různých bankách a různých měnách. „Jenže společnost potřebuje platit v ČR, v českých korunách, nebo prostě zaplatit dodavateli v konkrétní měně. V praxi to pak vypadá tak, že se musí přihlásit do desítek účtů, které vedou různé banky,“ říká Lukáš Martoš a doplňuje, že „doba, po kterou peníze dorazí na daný účet, je v různých zemích jiná. Pokud si tohle nepohlídáte, snadno pak dojde k tomu, že se opozdí mzdy nebo platby dodavatelům.“

To všechno pak může velmi lehce narušit obchodní vztahy a dodavatelský řetězec, v horším případě může dojít rovnou k přerušení dodávek služby. „Pokud vám pozastaví službu váš cloud provider, tak se jako technologická firma dostanete do problémů a ze dne na den nemáte byznys.“

V neposlední řadě je tady kurzové riziko spojené s přijímáním více měn, které v případě změny kurzu může firmu připravit o zisk, v horším ji dostat i do ztráty. „To potom přináší různá provozní rizika – položka se kvůli tomu, že firma operuje s více měnami, třeba špatně zaúčtuje, výjimkou ale není ani to, že se částka omylem pošle v jiné měně, místo v dolarech ji zadáte v českých korunách. To všechno pak firmu stojí reálné peníze.“

Zahraniční expanze tech firem pohledem financí
3 základní věci, které byste měli chtít po své bance

  1. Jeden systém pro všechny trhy: Citi je globální banka a zároveň i globální síť bank, což znamená, že na každém trhu, kde působí, má svou lokální pobočku. Zároveň ale v každé zemi využívá stejný systém, globální platformu – v konečném součtu tak jde o jedno internetové bankovnictví, jedno API rozhraní, standardizovanou dokumentaci i globální bankovní služby.
  2. Přístup na míru: banka by měla na firmu nahlížet jako na komplexní ekosystém a snažit se pochopit, jak funguje. Vědět, v jakých měnách a z/do jakých zemí peníze přicházejí/odcházejí, jak peníze přijímají, účtují je, jaké jsou toky peněz ve firmě a co se děje v mezičase. Na základě těchto informací pak poskládat „puzzle řešení“ pro daného klienta,nikoliv nabízet standardizovanou produktovou nabídku.
  3. Umělá inteligence a machine learning: technologie jsou nedílnou součástí moderních bankovních služeb. V Citi používají AI na automatizaci repetitivních úkonů, které nahradí např. „ruční“ párování příchozích plateb či analýzy v Excelu. A např. systém na odhalování podvodů pak díky umělé inteligenci dokáže proaktivně rozpoznat nestandardní platby. Čím dříve dojde k odhalení podvodné platby, tím spíše klient tyto prostředky získá zpět.

Lukáš Martoš se řídí heslem, že dokonalé je vždy to, z čeho už nemáte co ubrat. Převedeno do bankovního světa to znamená, že čím je firma větší a čím více zahraničních trhů obsluhuje, tím spíše by měla zjednodušit svou strukturu a snažit se mít co nejméně bankovních účtů, respektive bank.

„Zároveň by to měly být jedna dvě platformy, které musí být schopny klientovi nabídnout možnost automatizace některých procesů. Buď je to přes přímé napojení do aplikací, což znamená, že ovládají bankovní platformu přes API a automatizaci přizpůsobují na své straně, anebo jsou to zabudované procesy na straně banky. Citi má v tomto směru v nabídce např. službu na koncentraci hotovosti v reálném čase na konci dne. Z mnoha účtů na celém světě dokážeme převést peníze do ČR, aby je klient mohl používat pro různé platby zákazníků.“

Respektování místních zvyklostí

Zkušenosti z celého světě ukazují, že co země či region, to jiné zvyklosti zákazníků při platbách. Zatímco v Česku jsou v kurzu bankovní převody a platby kartou, v Německu je to inkaso z účtu, naproti tomu v Americe, možná poněkud překvapivě, stále často používají šeky. „Každá země má svá specifika a je potřeba o nich vědět. Pokud zákazník zjistí, že firma nenabízí jeho oblíbenou platební metodu, kterou chce použít, půjde jinam.“

I lokální platební metody procházejí vývojem, mezi hlavní dva trendy současnosti patří vedle odložených plateb („buy now, pay later“) ještě instantní (okamžité) platby. „Když jsem před pěti lety v oblasti cash managementu začínal, jedinou zemí, která podporovala instantní platby, byla Velká Británie. Dnes už je nabízíme ve 28 zemích. Instantní platby jsou stále ještě v rozvoji, spousta lidí v nich vidí možnost, jak v kombinaci s bankovními API nahradit platební karty. Úplně si ale nemyslím, že se tak stane. Platební karty přinášejí hodně výhod hlavně pro toho, kdo s nimi platí, pro zákazníky. Instantní platby mají potenciál, ale spíše teď čekají na to, jak se změní trh,“ uzavírá Lukáš Martoš.

Výhody a nevýhody odložených plateb

„Kup nyní, zaplať později“ je platební metoda hodně oblíbená v západní Evropě, své místo už si hledá i v Česku. Zákazníkům umožňuje odložit platbu za zboží až o 45 dní. To se vyplatí v případě, kdy chybí prostředky, nebo když si zákazník není jistý zakoupeným zbožím, které chce během zákonné 14denní lhůty vrátit. Bez platby „buy now, pay later“ by za zboží musel zaplatit při jeho převzetí. Mezi nevýhody ale patří fakt, že z pohledu obchodníka jde o poměrně drahou platební metodu s poplatkem často ve výši 3–4 %. To může v konečném součtu zhoršit pracovní kapitál, cash flow, protože nejenomže je platba odložena zákazníkovi, ale často i firmě, která může peníze získat až o několik týdnů později. Lukáš Martoš upozorňuje na to, že při expanzi na zahraniční trh je tak potřeba tohle nepodcenit. I když zahraniční expanze bude profitabilní, v praxi vám může pozdržet cash flow proti byznysu, který máte v ČR či východní Evropě.

Společnost Citi je partnerem programu Deloitte Technology Fast 50 CE, který každoročně vyhlašuje nejrychleji rostoucí technologické firmy ve středoevropském regionu. Podívejte se, jak české firmy zabodovaly.

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right