Vysoká inflace si vybírá svou daň. Pokles reálné hodnoty příjmů a úspor domácností se výrazně podepsal na jejich spotřebě a ovlivnil výkon celé ekonomiky. Hrubý domácí produkt se ve 4. čtvrtletí loňského roku snížil o 0,3 procenta ve srovnání s předchozím kvartálem, meziroční tempo růstu zpomalilo na 0,4 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 2,5 procenta.
Téměř desetiprocentní propad reálné hodnoty mezd nemohl zůstat bez odezvy. Téměř shodným tempem klesaly v závěru loňského roku v meziročním srovnání reálné tržby v obchodech. Klesající spotřeba je hlavním důvodem poklesu HDP v druhé polovině loňského roku. Částečně to kompenzuje zahraniční poptávka a růst vývozu. Tomu ovšem příliš nesvědčí současné posílení kurzu koruny.
Pohled napříč jednotlivými odvětvími ukazuje, že průmyslu pomohlo zmírnění problémů v dodavatelských řetězcích. Naopak na obchod, pohostinství a stravování doléhá slabá domácí poptávka.
Výhled na letošní rok je opatrný. Energetická krize ustupuje, ceny zemního plynu a elektřiny se v posledních týdnech výrazně snížily. Prognózy pro klíčové země globální ekonomiky se zvolna zlepšují. Co to znamená pro Česko? Prozatím spíše posun očekávání od mírné recese ke stagnaci. Hlavní problém zůstává: vysoká inflace bude stínem české ekonomiky i letos.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
