Ministerstvo financí zveřejnilo 15. ledna 2024 návrh nového zákona o účetnictví po zapracování připomínek z vnitřního i vnějšího připomínkového řízení. V jakých oblastech došlo k největším změnám oproti verzi návrhu zákona zveřejněné v říjnu 2022?
Dle údajů Ministerstva financí bylo v rámci připomínkového řízení uplatněno celkem 991 připomínek, z toho 435 připomínek bylo označeno jako zásadní. Návrh zákona zveřejněný v lednu 2024 nyní projedná Legislativní rada vlády a poté bude předložen ke schválení vládě. Současně s textem návrhu nového zákona o účetnictví (nZoÚ) byla zveřejněna aktualizovaná důvodová zpráva a upravené teze prováděcích vyhlášek, vše je dostupné na portálu Úřadu vlády ČR.
Přehled změn, které přinesl původní návrh nZoÚ zveřejněný v říjnu 2022, jsme přinesli v článku Ministerstvo financí zveřejnilo návrh nového zákona o účetnictví. Již na první pohled je jasné, že původní návrh nZoÚ byl v nové verzi, zveřejněné v lednu 2024, významně přepracován, některé pasáže jsou zcela nově formulovány (např. části týkající se oceňování, vedení účetnictví, přestupků a sankcí). Nyní se podíváme na ty největší změny v návrhu nZoÚ a tezích vyhlášek, které mohou mít dopad na velkou část účetních jednotek. Připomínáme, že během legislativního procesu může ještě dojít ke změnám v návrhu nZoÚ.
V koncepčním rámci, který zakotvuje cíl účetního výkaznictví, požadavky na kvalitu účetních informací, vymezení jednotlivých prvků účetních výkazů a zásady účetního výkaznictví, došlo k největším změnám v definicích prvků účetních výkazů (aktivum, dluh, vlastní kapitál, výnos, náklad a výsledek hospodaření). Jako související pojmy byla nově definována pohledávka a upravena definice rezervy. Byly přidány podmínky pro uznání aktiva a dluhu, uznání výnosu a nákladu bude upraveno v prováděcí vyhlášce.
Ze zásad účetního výkaznictví byla nejvíce upravena zásada významnosti a paragrafy týkající se účetních metod a retrospektivní úpravy účetních informací. S tím souvisí i nový požadavek zpřístupnit informaci o zjištění významné chyby, kvůli které zpřístupněná účetní závěrka nesplňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení. Informace o významné chybě může mít podobu opravné účetní závěrky a pro účetní jednotky s povinným auditem i tato opravná účetní závěrka podléhá auditu.
V původním návrhu nZoÚ byly pobočky zahraničních entit ze zemí mimo EU na území České republiky považovány za účetní jednotky, což z nového návrhu vypadlo. Nově se na ně (stejně jako na pobočky zahraničních entit z členských zemí EU) ale vztahují ustanovení § 34 upravující vybrané účetní postupy (tj. aplikace účetních předpisů s výjimkou povinnosti konsolidace, vykazování, ověřování a zveřejňování).
Z množiny subjektů veřejného zájmu byly v původním návrhu nZoÚ vyňaty zdravotní pojišťovny, které ale v novém návrhu nZoÚ subjekty veřejného zájmu zůstávají. Zdravotní pojišťovny také nově patří mezi jednotky veřejného sektoru.
V původním návrhu nZoÚ byly limity pro kategorizaci účetních jednotek převzaty ze starého, stále platného zákona o účetnictví. V novém návrhu nZoÚ byly limity valorizovány v souladu se směrnicí EU, takže vypadají pro podnikatelské a neziskové účetní jednotky následovně:
| Kategorie ÚJ | K rozvahovému dni | Aktiva celkem | Roční úhrn čistého obratu | Průměrný počet zaměstnanců |
| Mikro | splňuje alespoň 2 z podmínek: | do 11 mil. Kč (nyní 9 mil. Kč) | do 22 mil. Kč (nyní 18 mil. Kč) | do 10 |
| Malá | není mikro ÚJ + splňuje alespoň 2 z podmínek: | do 120 mil. Kč (nyní 100 mil. Kč) | do 240 mil. Kč (nyní 200 mil. Kč) | do 50 |
| Střední | není mikro ani malou účetní jednotkou + splňuje alespoň 2 z podmínek: | do 600 mil. Kč (nyní 500 mil. Kč) | do 1,2 mld. Kč (nyní 1 mld. Kč) | do 250 |
| Velká | splňuje alespoň 2 z podmínek: | nad 600 mil. Kč (nyní 500 mil. Kč) | nad 1,2 mld. Kč (nyní 1 mld. Kč) | nad 250 |
Definice čistého obratu v novém návrhu nZoÚ zůstává stejná jako ve vyhlášce platné od 1. 1. 2024 (tj. výše výnosů, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky).
V novém návrhu nZoÚ zůstává ustanovení, že v případě účetní jednotky, která je mateřskou entitou (a není subjektem veřejného zájmu), se při určení kategorie účetní jednotky bude vycházet z hodnot,
které vyplývají z konsolidace za celý její konsolidační celek.
Došlo také k navýšení limitů pro kategorizaci konsolidačních celků o 20 %.
S kategorizací účetních jednotek úzce souvisí i povinnost auditu. Zatímco původní návrh nZoÚ obsahoval dvě varianty, v novém návrhu nZoÚ má povinnost auditu jen velká a střední účetní jednotka a mateřská entita sestavující konsolidovanou účetní závěrku.
Oproti současnému stavu se tedy povinnost auditu nebude vztahovat na malé účetní jednotky.
V původním návrhu nZoÚ byly z konsolidační povinnosti vyňaty konsolidační celky odpovídající dosavadní malé i střední skupině účetních jednotek. Dle nového návrhu nZoÚ se tato výjimka vztahuje pouze na malé konsolidační celky, takže střední a velké konsolidační celky budou mít povinnost konsolidace (stejně jako dle nyní platného ZoÚ, avšak při změně hodnotových kritérií).
V oblasti metod konsolidace došlo ke změně, kdy v novém návrhu nZoÚ byla úplně vypuštěna poměrná metoda. Dceřiné entity se tedy budou vykazovat metodou plné konsolidace a podíly v entitě pod společnou kontrolou a přidružené entitě se v konsolidované účetní závěrce budou oceňovat ekvivalenční hodnotou sníženou o znehodnocení.
Text upravující měnu účetnictví byl do nového návrhu nZoÚ z velké části převzat ze ZoÚ a vyhlášky č. 500/2002 Sb. platné od 1. 1. 2024. Nově byla přidána definice měny účetnictví a upřesněny metody přepočtu. Volba funkční měny nebude omezena pouze na EUR, USD a GBP.
Nově byla přidána definice měny vykazování jako měny, ve které se sestavuje účetní závěrka. V případě individuální účetní závěrky je měna vykazování shodná s měnou účetnictví, ale v případě konsolidované účetní závěrky může být měnou vykazování zvolena jakákoliv měna.
Oblast oceňování patří k těm pasážím, které byly v novém návrhu nZoÚ v podstatě kompletně přepracovány. Celá tato oblast se více přiblížila úpravě v účetních standardech IFRS, některé definice byly prakticky z IFRS převzaty (např. reálná hodnota, naběhlá hodnota, zbytková hodnota aktiva). Střední a velké účetní jednotky pro účely uznání a oceňování transakcí, které jsou předmětem IFRS 16 Leasingy, použijí standard IFRS 16 (mikro a malé účetní jednotky mohou, pak ale musí použít současnou hodnotu všude, kde se používá pro prvotní ocenění).
V oblasti leasingů byla přidána důležitá věta, že pro krátkodobé nájmy zůstane zachován dosavadní postup. „Právo k užívání“ bude prezentováno v rozvaze v rámci stávajících kategorií – podle druhu majetku.
Beze změny zůstává, že přijatá dotace na dlouhodobý majetek se bude účtovat jako výnos příštích období. Rozpouštění se pak účtuje v období dle dotačních podmínek (byla zrušena možnost „ve stejném období, jako je odepisováno“).
V rozvaze bude nově možné pouze „netto vykazování“.
Vývoj kolem nového zákona pro vás sledujeme
Výše jsme uvedli jen ty nejzásadnější změny, které jsou v novém návrhu nZoÚ a tezích vyhlášek obsaženy. Přípravě nové účetní legislativy se budeme věnovat i v dalších článcích na našem blogu. Plánujeme také pokračovat v seminářích, kde se budeme novému ZoÚ podrobně věnovat. Pro zájemce o nový způsob účtování leasingů chystáme seminář IFRS 16 v praxi: jak na vykazování leasingů?. Pro bližší informace o všech akcích sledujte náš web.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
