„Proč přátelské město? Jednoznačně proto, aby se v něm lépe žilo. Chtěli bychom, aby město bylo vstřícné a přátelské, aby se v něm lidé zkrátka cítili dobře,“ řekl na úvod konference Přátelské město 2018 Jan Adámek, předseda Sdružení Nového Města pražského.

Podle Miroslava Linharta, partnera Deloitte v oddělení Real Estate Advisory, je přátelské město takové, v němž jsou investoři, město a další subjekty navzájem v přátelském postavení. „Žádný extrém není dobrý, město ani veřejnost se nikam neposunou, když tady nebude fungovat spolupráce.“

Vyřešení infrastruktury? Stěžejní bod nejen pro investory

Základním předpokladem pro fungování je vytvoření stabilního, transparentního a předvídatelného prostředí, v němž se investoři nebojí o své prostředky. Pak je důležitá vize města, jeho efektivní správa, v neposlední řadě i infrastruktura – mají jeho obyvatelé kde pracovat nebo se bavit? Funguje ve městě doprava? A je tam dost bytů?

Investoři přitom od města očekávají, že mezi jeho prioritami bude právě vyřešení infrastruktury. Miroslav Linhart na konferenci připomněl studii Praha 2030, v níž společnost Deloitte zanalyzovala 25 investičních záměrů hlavního města a porovnala, jaké projekty jsou podle tohoto plánu potřebné více, a jaké by naopak prioritou být neměly. Součástí průzkumu byla také anketa mezi odbornou veřejností. Výsledek? Podle respondentů by se Praha měla zabývat dokončením vnějšího Pražského okruhu, vnitřního Městského okruhu a více investovat do výstavby nových záchytných parkovišť.

Bezpečnost v hlavním městě je klíčová pro 91 % Pražanů

Paříž má nálepku luxusní, Berlín multikulturní, Vídeň moderní… a Praha? „Ve srovnání s jinými evropskými městy je Praha vnímána jako kulturní, s dobře vyřešenou infrastrukturou, ale také jako více uspěchaná. Z našeho průzkumu vyplynulo, že Češi si jako přátelské město představují takové město, kde se lidé k sobě chovají hezky, turisté jsou vítáni, panuje tam bezpečí, je v něm široká nabídka zábavy a kulturního využití,“ vyjmenoval Luboš Rezler ze společnosti Kantar Millward Brown.

Pro 91 % Pražanů je pak klíčová bezpečnost hlavního města, dále pak snadná dopravní dostupnost, čistota, opravené památky, nižší ceny v centru či hodně zeleně.

Znáte ten, jak přijede Brňák do Prahy…

Praha vs. Brno, ty vtipy jsou věčné. V Brně už prý ale tohle věčné posmívání vzdali. A udělali dobře, protože hlavnímu městu tak trochu utekli… tak trochu víc. Posuďte sami:

„Strategie města se vždy sestavují spousty let, obsahují spoustu stran, je to nesmírně složitá věc, kterou pak ale nikdo nerealizuje. V Brně jsme se rozhodli jít jinou cestou. Chodíme do ulic, ptáme se lidí, kde se jim dobře žije, kam rádi chodí. Cílem je zapojit do procesu občany města a veřejnosti pak naslouchat,“ připomněla zásady komunikace s Brňáky Barbora Podhrázská z marketingu Magistrátu města Brna.

A jak to vypadá v praxi? Jihomoravská metropole se například rozhodla, že veškeré služby zkoncentruje na jednu online kartu. Tak vzniknul ze studentské soutěže projekt Brno ID. Další projekt zase Brňákům usnadnil přístup k datům – ty jsou teď na jednom místě a dostupné online. „Chodíme do ulic, ptáme se lidí, kde se jim dobře žije, kde rádi tráví volný čas. Naším cílem je zapojit do procesu občany města a veřejnosti naslouchat,“ objasňuje Barbora Podhrázská a dodává: „Máme za sebou první ročník projektu Dáme na vás, v němž kdokoliv mohl přijít s nápadem, který pomůže oživit město. Dáváme lidem prostředky na realizaci veřejně prospěšných projektů, jako jsou stezky s novým tématem, šachové stoly, toalety ve veřejných prostranstvích, hřiště a podobně. Lidé pak hlasují a z projektů sami vybírají ty vítězné, městská správa do procesu nezasahuje. Celkem 16 vítězných projektů se už nyní realizuje.“