Co přesně jsou quick fixes a jaké změny přinášejí? Podrobně jsme nová DPH pravidla v oblasti přeshraničních transakcí v rámci Evropské unie rozebrali v článku Co přinese rok 2020 v oblasti DPH.

Na jednu stranu sice změna evropských předpisů nastavila  určitá jednotná pravidla pro všechny členské státy EU, zároveň však přinesla i řadu otazníků, protože v praxi může docházet k situacím, s nimiž novela v teoretické rovině nepočítala. Evropská komise proto vydala rozsáhlé vysvětlivky, jejichž cílem je objasnit podrobnosti v uplatňování těchto nových pravidel. Nejistota však trvá i nadále, protože tento dokument není právně závazný a může se tak od výkladu, který bude nakonec správce daně v praxi aplikovat, lišit. Ani nezávazná informace české finanční správy, která byla vydána v říjnu 2020, nepřináší podrobnější návod. Podívejme se na vybrané situace, které v souvislosti s quick fixes vzbuzují značnou míru nejistoty již od jejich zveřejnění Radou EU před dvěma lety.

Případ č. 1: Dopravu si zajišťujeme sami nebo najímáme společnost z naší skupiny

Jednou z novinek, které quick fixes přináší, je přehled příslušné dokumentace prokazující přepravu zboží do jiného členského státu EU. Prováděcí nařízení EU uvádí přímo seznam dokumentů, kterým by měl plátce v tomto případě disponovat, aby správci daně bez dalšího prokázal provedení přepravy. Je přitom nutné naplnit požadavek, aby takové dokumenty vystavila třetí strana, která není s ostatními smluvními stranami spřízněna, nemůže to tedy být ani dodavatel, ani odběratel. Takovou třetí stranou, která potvrdí, že se přeprava uskutečnila, by mohla být přepravní firma. Co ale v případě, že dodavatel zboží využívá autodopravu vlastní? Anebo si najímá společnost v rámci nadnárodní skupiny, tedy společnost spřízněnou? Je zřejmé, že v obou případech se podmínka nezávislosti nesplní.

Z vysvětlivek Evropské komise vyplývá, že v případě vlastní autodopravy se výše uvedená pravidla neuplatní. Nicméně Evropská komise nezveřejnila žádný postup, jak v těchto případech postupovat a jakými dokumenty by měly společnosti disponovat, aby byly schopny prokázat přepravu zboží do jiného členského státu. Pokud tedy firma zajišťuje přepravu zboží vlastní autodopravou, často s klienty diskutujeme, jaké další dokumenty, informace a potvrzení nezávislých stran mají možnost získat. Díváme se na to, jestli existují výpisy z mýtných bran, případně nějaké další záznamy o tom, že se doprava uskutečnila, a snažíme se najít další podpůrnou dokumentaci, která by nám pomohla poskládat celý „obrázek“. Zda předložené důkazy budou správci daně stačit, budou pravděpodobně rozhodovat jakékoli detaily.

Lepší situaci a širší důkazní materiál tedy zajistí stav, kdy  přepravu zajišťuje externí přepravce, nikoliv společnost samotná. A to z toho důvodu, že v tomto případě jsou naplněna alespoň některá formální smluvní ujednání: dochází k objednávce přepravy, k vyplnění přepravních listů řidičem a k úhradě přepravy. Díky tomu je pak k dispozici mnohem více dokumentů.

Případ č. 2: Přemisťujeme vlastní zboží

Z pohledu DPH se přemísťování vlastního zboží považuje také za dodání zboží, a pokud firma splní veškeré podmínky, může i takovou transakci osvobodit od DPH. V těchto případech se firmy musí řídit komplexními podmínkami tak, jak platí obecně pro dodání zboží do jiného členského státu. To ale může přinášet řadu úskalí. A to jak při shromažďování potřebné sady dokumentů, pokud si – jak jsme již probrali výše – zboží přepravuje firma vlastní autodopravou, tak co se týče získání DIČ, což je další povinnost vyplývající z „rychlých záplat“.  Často se stává, že společnost zjistí, že ještě v daném státě není zaregistrovaná, a podle nových pravidel tedy nebude schopná na toto přemístění uplatnit osvobození od DPH. Postupy pro zpětnou opravu zdanění se přitom budou jistě lišit stát od státu.

Případ č. 3: Nemáme veškerou potřebnou dokumentaci – odběratel nespolupracuje

Může se stát, že odběratel nechce spolupracovat a předat vaší společnosti potřebné doklady. Co v takové situaci dělat? Dle vysvětlivek Evropské komise, ale i podle pokynu české finanční správy  platí, že by správce daně měl brát v potaz i jiné dokumenty prokazující uskutečnění přepravy zboží. Tato možnost vyplývá i z důvodové zprávy k novele zákona o DPH a dá se tak očekávat, že v praxi bude umožňováno prokazovat přepravu zboží i jinými doklady. Avšak pokud od odběratele nemáte ani základní dokumenty, jako je CMR list nebo podepsaný dodací list, je uplatnění osvobození od DPH velmi rizikové. Teprve budoucnost ukáže, zda se touto novelou vnímání správce daně změní, nebo zda mu budou stačit takové dokumenty jako doposud.

6 kroků, které doporučujeme v souvislosti s quick fixes provést

1. Prověřte současný stav své dokumentace, která prokazuje přepravu vašeho zboží do jiného členského státu, a posuďte, zda vyhovuje novým pravidlům. Zkontrolujte, zda na sebe jednotlivé přepravní dokumenty navazují a zda neobsahují nesprávné údaje o objednávce zboží. To vše může být důvod pro neuznání osvobození od DPH ze strany správce daně.
2. Zmapujte si transakce, které realizujete v rámci Evropské unie. Ověřte si, zda máte správně nastavený třístranný obchod, zda máte v rámci řetězových transakcí správně přiřazenou přepravu a zda správně aplikujete osvobození.
3. Zrevidujte nastavení smluv se speditéry. Existuje totiž archivační povinnost a z našich zkušeností víme, že řada společností ji nechává na speditérech. Je proto dobré podívat se, jak dlouho a za jakých podmínek spediční společnost dané dokumenty archivuje.
4. Zkontrolujte, jakou dokumentaci máte k dispozici k jednotlivým typům dodávek s různými obchodními partnery v návaznosti na různé dodací podmínky.
5. Otevřete jednání se svými obchodními partnery a připravte si argumenty pro vyjednávání, pokud se domníváte, že dokumenty, které vám předkládají, jsou nedostatečné.
6. Ověřte si, zda splníte podmínky pro uplatnění zjednodušení call-off stock v jednotlivých členských státech. V řadě případů může správné nastavení umožnit zrušení registrace k DPH v daném státě.