Novela zákona č. 253/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů (AML zákon) s sebou přinesla celou řadu důležitých novinek. Množství z nich však zároveň není pro povinné osoby velkým překvapením, neboť vychází z již známých trendů. Příkladem může být například okruh povinných osob, který novela rozšířila: „Do současné doby jsme měli nastaven okruh povinných osob poměrně široce a pokrývající všechna rizika, takže nově zařazené okruhy nejsou z našeho pohledu nijak významně rizikové. Je to zkrátka doplnění portfolia,“ popisuje situaci Jiří Hylmar, zástupce ředitele Finančního analytického úřadu (FAÚ) a ředitel analytického odboru FAÚ.

Nové povinné osoby podle AML zákona
Patří mezi ně například:

• Subjekty působící v oblasti real estate
  • Zprostředkovatel podle zákona o realitním zprostředkování
  • Při zprostředkovávání nájmu, podnájmu nebo pachtu musí být překročena hranice 10 tisíc eur
• Dražebník při dražbě nemovité věci
• Zprostředkovatel obchodu s uměleckými díly apod. (hranice 10 tisíc eur)
• Poskytovatelé služeb spojených s virtuálním aktivem (nová definice)

Více informací o dopadech novely AML zákona na osoby působící v real estate si můžete přečíst v našem článku.

Online on-boarding klienta a posun v době digitální

Online on-boarding klienta je další oblastí, které se AML zákon věnuje po vzoru již existujících trendů. „Novela změnila některé parametry souvisejících procesů a posunula online identifikaci zase o kousek dále. V dnešní době to často bývá jediný způsob, který je proveditelný a který můžeme v pandemické realitě využívat,“ říká Jan Procházka, partner a advokát v týmu zaměřeném na bankovnictví a finance z Deloitte Legal.

Trendy v oblasti online identifikace

„Řešení ve světě je poměrně různorodé, což vede k poměrně výrazným rozdílům v implementacích a což je možná také jeden z důvodů, proč se omezuje přebírání online identifikací. Nicméně trendy, které vidím, jsou například strojní zpracování obrazu, například dokladů nebo videa, a bezpečnostní prvky s tím spojené, různá státní a polostátní schémata digitální identit, nová informační rozhraní mezi entitami, které si předávají informace, a další.“
Vladimír Cupal, AML a compliance expert ve forenzním týmu Deloitte Advisory

Co se týká konkrétních změn v zákoně, ty se týkají zejména takzvaného penny transferu, tedy procesu zakládání účtu, v rámci kterého klient zasílá kopii dvou dokladů, prokáže existenci platebního účtu vedeného na své jméno a je provedena ověřovací platba z uvedeného účtu. Novinkou je např. možnost, aby klient v některých případech nemusel posílat kopii druhého (podpůrného) dokladu, ale bude stačit pouze jeden doklad. Novela také jasně stanovuje směr penny transferu – první (ověřovací) platba bude muset být provedena samotným klientem. Mezi další novinky patří například možnost využití nových platebních služeb AIS (informování o platebním účtu) a PIS (iniciace plateb), přičemž novela počítá také se zavedením BankID (bankovní identity).

Přístup finančních institucí k zavádění online řešení

„Ohledně zavádění online řešení jsme v praxi zachytili, že risk-based approach přístup (tj. přístup založený na míře rizika) je zcela běžný. V určitých segmentech, u určitých klientů a produktů se tímto směrem některé finanční instituce vydávají, což je pravděpodobně reakce na skupinová řešení, která přichází ze zahraničí.“
Alexander Nagy, partner ve forenzním týmu Deloitte Advisory

Vedle online identifikace řeší novela také otázku převzetí identifikace klienta. V tomto směru přináší zejména zpřísnění pravidel ohledně prvotní identifikace, způsobu jejího provedení, souvislostí vzniku apod. „Co se týká převzetí, myslím si, že zákonodárce vystihl, co tam bylo za problémy. To znamená, že první identifikace musí být provedena v souvislosti se vznikem obchodního vztahu; (poskytovatel služby) už musí klienta nějakým způsobem znát a není možné nechat si jej identifikovat narychlo,“ popisuje novinky v zákoně Michaela Hladká, zástupkyně ředitele analytického odboru FAÚ.

Video-identifikace: Budoucnost online on-boardingu?

Ačkoliv identifikace formou videa český AML zákon zatím nezná a nedovoluje, mezi klienty je o tuto cestu velký zájem. Implementovat potřebné nástroje však může být v současné době náročné, a to především po technické a bezpečnostní stránce. Inspiraci lze hledat v zahraničí – v některých státech lze za využití patřičných moderních technologií a bezpečného softwarového řešení video-identifikace realizovat již dnes, a tedy je nejspíše jen otázka času, než se i v České republice vytvoří právní a technologické prostředí umožňující video-identifikaci klienta.

V souvislosti s rozšiřováním povinností dochází také k rozšíření tzv. zesílené identifikace a kontroly klienta, která se týká zejména subjektů z rizikových třetích zemí nebo politicky exponovaných osob.

Vysoké sankce jako akcelerátor změny?

Významná změna se týká také oznamování podezřelého obchodu. Novela totiž vypustila povinnou lhůtu 5 dnů k nahlášení podezřelé aktivity Finančnímu analytickému úřadu a místo toho zavádí v případě podezření povinnost jednat „bez zbytečného odkladu“. Toto pojetí je však značně neurčité a může ve stávající formulaci přinést v budoucnu řadu nejasností či problémů. Zvláště důležité proto bude, aby tento princip respektovaly a důsledně dodržovaly všechny subjekty, na které se povinnost oznamovat podezřelé obchody vztahuje.

Pokud FAÚ najde u kontrolovaného subjektu pochybení, vedle samotné nápravy problémového stavu přijdou (zejména v případě zásadního systémového pochybení) na řadu finanční sankce. Podle Michaely Hladké je tato reforma správního trestání jedním z nejdůležitějších aspektů celé novely. Výše finančních sankcí, které lze nově uložit, je totiž mnohonásobně vyšší – zatímco v minulosti horní hranice pokut dosahovaly částky 10 miliónů, s novelou je možné uložit pokutu až do výše 130 miliónů, případně i více, např. podle čistého ročního obratu nebo výše neoprávněné získaného prospěchu.

Vývoj sankcí v oblasti AML

„Trend v pokutách a sankcích od regulátora celosvětově stoupá od roku 2002 a 2003, kdy šlo o v porovnání o velmi malé částky. V roce 2014 sankce poprvé celosvětově překročily 10 miliard USD. Trend potom i nadále stoupá do roku 2019 a 2020, kdy takových případů bylo celosvětově kolem 50 a částky se pohybovaly také kolem 10 miliard USD.“ Sankce, které novela ukládá, by však měly být využity až jako poslední možnost nápravy.
Pavel Volhejn, AML a compliance expert ve forenzním týmu Deloitte Advisory