Právní úprava

Základní pravidlo, že povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně, bylo po novele zachováno. Zároveň však bylo doplněno, že toto neplatí, pokud bylo dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nepřípustné. Současně došlo novelou daňového řádu k rozšíření situací, kdy je dodatečné daňové přiznání nepřípustné, což má velmi nepříjemný následek, a to vznik penále i v některých případech dobrovolně podaných dodatečných přiznání.

Dodatečné daňové přiznání je podle novelizovaného daňového řádu nepřípustné hned v několika situacích, které jsou v zákoně vymezeny. Například jde o případ, kdy bylo dodatečné přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení, tj. do okamžiku pravomocného rozhodnutí o stanovení daně na základě podaného předchozího dodatečného daňového přiznání.

Metodický pokyn

Na základě této změny tak nově vznikne daňovému subjektu povinnost uhradit penále. Může to být například v níže uvedených situacích, které uvádí Generální finanční ředitelství ve svém metodickém pokynu:

• Daňový subjekt podá druhé dodatečné daňové přiznání v době, kdy správce daně ještě neukončil řízení o dříve podaném dodatečném daňovém přiznání. Přitom není nutné, aby správce daně o prvním dodatečném daňovém přiznání zahájil kontrolní postup.
• Daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání na základě výzvy správce daně k podání dodatečného daňového přiznání až po uplynutí stanovené lhůty.

K první situaci dochází často tehdy, když daňový subjekt podá první dodatečné daňové přiznání a v krátké době poté zjistí, že opomněl zahrnout jinou transakci, která má za následek vyšší daňovou povinnost. Pokud již uplynula lhůta pro podání opravného dodatečného daňového přiznání, byla v minulosti většina daňových subjektů zvyklá podat druhé dodatečné daňové přiznání. Nyní by však podle výkladu Generálního finančního ředitelství bylo podání druhého dodatečného daňového přiznání spojeno se sankcí ve formě penále.

Pokud dojde k druhé situaci, je daňový subjekt sankcionován penálem za to, že nedodržel lhůtu stanovenou správcem daně k podání dodatečného daňového přiznání. Důvodem je ustanovení daňového řádu, podle kterého je marným uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání zahájeno vyměřovací nebo doměřovací řízení.

Třetí situace vzniku penále při dobrovolném podání dodatečného daňového přiznání, která ovšem není v metodickém pokynu uvedena, neboť již platila před novelou daňového řádu, je podání dodatečného daňového přiznání v průběhu daňové kontroly, resp. postupu k odstranění pochybností. Soudní judikatura totiž dovodila, že podání dodatečného daňového přiznání po zahájení daňové kontroly není zcela dobrovolné jednání, ale je vyvoláno právě daňovou kontrolou.

Případné penále je pak možné redukovat až o 75 % prostřednictvím žádosti o jeho prominutí, kdy je ale třeba splnit různé podmínky. Za zvážení také stojí využití institutu odvolání proti penále, a to v případě nezákonnosti uložení.

Co je důležité si pohlídat?

Při podávání dodatečného daňového přiznání je třeba věnovat pozornost skutečnosti, zda doměřovací řízení zahájené na základě předchozího dodatečného daňového přiznání již bylo ukončeno, resp. zda bylo konkludentně doměřeno. K tomu je dobrým nástrojem žádost o zaslání stejnopisu dodatečného daňového platebního výměru podaná společně s dodatečným daňovým přiznáním. Další možností je využívání daňové informační schránky. Taktéž je třeba dodržovat lhůtu stanovenou správcem daně pro podání dodatečného daňového přiznání ve výzvě. Přitom tuto lhůtu může správce daně na žádost daňového subjektu prodloužit.