Úroky z úvěru a zákaz zneužití práva v rozsudku krajského soudu
Číst více
Další téma
Kdy může vzniknou daňovému subjektu nárok na „úrok z úroku“?
V praxi jsme v poslední době zaznamenali častější uplatňování nároků na druhý (či třetí atd.) úrok v souvislosti s pozdě vráceným přeplatkem u prvního úroku od správce daně, který je často označován jako „úrok z úroku“. Tyto nároky daňových subjektů v mnoha případech navazují na předchozí přístup finanční správy k předepisování (respektive nepředepisování) úroků ze zadržování odpočtů na DPH, resp. úroků vzniklých v důsledku přiznání odpočtu na DPH správcem daně prvního stupně v nesprávné nižší výši.
V lednu 2023 byly zveřejněny dva rozsudky Nejvyššího správního soudu („NSS“), které potvrdily dosavadní judikaturu, podle níž nárok daňového subjektu na „úrok z úroku“ v některých případech vznikne, a v jiných nikoliv. Oba případy se týkají úroků, které vznikly podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2020.
Rozsudek ve věci sp. zn. 8 Afs 94/2021
V tomto případě nejdříve vznikl úrok z neoprávněného jednání správce daně, který mu však nebyl v zákonné lhůtě patnácti dnů vrácen. Proto daňový subjekt požadoval po správci daně také druhý úrok, a to ode dne následujícího po uplynutí zákonné lhůty pro vrácení prvního úroku do dne jeho skutečného vrácení. NSS potvrdil své dřívější závěry, že pokud je prvním úrokem úrok z neoprávněného jednání správce daně, pak nárok na druhý úrok vznikne.
Rozsudek ve věci sp. zn. 5 Afs 376/2021
Ve druhém případě nevrátil správce daně přeplatek na dani z příjmů právnických osob v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku, za což měl být daňový subjekt kompenzován úrokem z vratitelného přeplatku. Správce daně existenci tohoto úroku nejprve neuznal. Nakonec jej na osobní daňový účet předepsal, ale až s dvouletým zpožděním. Z tohoto důvodu pak daňový subjekt požadoval druhý úrok z pozdě vráceného úroku z vratitelného přeplatku. NSS na základě své dřívější judikatury uvedl, že nezáleží na přístupu dlužníka (správce daně) k hrazení prvního úroku, ale záleží na povaze původně úročené jistiny. Druhý úrok podle NSS vznikne jen v případech, kdy původně úročená jistina (tj. původní daň) vznikla v důsledku nezákonnosti, resp. protiprávnosti jednání správce daně. V dané věci pak šlo o jistinu vzniklou plně po právu zúčtováním řádně uhrazených záloh na daň z příjmů právnických osob, tudíž k nezákonnosti došlo až v rovině hrazení prvního úroku a nárok na druhý úrok nevznikl.
Co z rozsudků NSS vyplývá?
Podle NSS „úrok z úroku“ nevznikne v každém případě pozdě vráceného úroku. Může vzniknout jen v případě dvojí nezákonnosti správce daně, a to prvně při hrazení původní jistiny a podruhé v platební rovině. Pokud první nezákonnost ve vztahu k původní jistině nevznikla, nemůže být případná nezákonnost při vracení úroku v platební rovině důvodem pro vznik druhého úroku. Při posuzování jednotlivých nároků daňových subjektů je však třeba zohlednit individuální okolnosti případu, což činí problematiku „úroku z úroku“ komplikovanou. Vaše případné nároky na další úroky proto doporučujeme prověřit.
