Zavedení komunitní energetiky jako zákon roku 2023!
Ve čtvrtek 25. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení 15. ročníku Zákona roku. Podle poroty měl nejpozitivnější dopad na podnikatelské prostředí zákon o zavedení komunitní energetiky.
Klimatické změny a environmentální právo: EU chystá novinky v regulaci zemědělství i označování plastů
V prvním čtvrtletí roku 2021 byla uvedena do praxe celá řada regulatorních novinek a změn. V Česku začaly kupříkladu platit nové odpadové předpisy. Dále účastníci finančního trhu od března povinně zveřejňují informace o udržitelnosti svých organizací. A v příštích měsících dojde k posunu v mnoha dalších agendách, jako je rozšíření evropského trhu s emisními povolenkami ETS nebo třeba nová pravidla v nastavení uhlíkového cla. Přečtěte si, co důležitého se v oblasti enviromentálního práva v uplynulých měsících odehrálo a jaké další legislativní novinky nás v budoucnu čekají.
Právo životního prostředí je komplexní a rychle rostoucí soubor různých norem, které zásadně dopadají na náš svět. I proto je důležité obsah takových regulací neustále zkoumat, upřesňovat a opakovaně vykládat. Soudní dvůr EU v tomto ohledu vydal dva zásadní rozsudky. V prvním se věnuje povinnosti zkoumat dostupnost bezpečných alternativ předtím, než jsou na trh uvedeny nebezpečné chemické látky. Ve druhém pak vykládá, za jakých podmínek musí veřejné orgány zpřístupnit veřejnosti svou interní komunikaci týkající se životního prostředí. Pozadu ale nezůstala ani Evropská komise, která vydala pokyny ke škodě na životním prostředí. Díky tomu by mělo být vymáhání nápravy jednodušší a jednotnější. A v Česku pak vláda schválila Statní politiku životního prostředí 2030, kterou stanovuje cíle ochrany životního prostředí.
Opravit, nebo vyhodit? Nová unijní legislativa má zajistit delší životnost domácích elektrozařízení
První čtvrtletí roku 2021 přineslo celou řadu novinek v oblasti oběhového hospodářství. Například dlouho očekávaná regulace jednorázových plastů dostává konkrétní obrysy, a Evropská komise proto vydala nařízení o novém způsobu označování takových výrobků. V účinnost vstoupila i sada nařízení o ekodesignu, které výrobcům elektrozařízení stanovují povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů až 10 let poté, co přestanou dané výrobky uvádět na trh. Mezi další novinky patří zjištění Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, která vypočítala, že přechodu na oběhové hospodářství by nejvíce prospěla globální změna fiskální politiky, či nová zpráva Evropské agentury životního prostředí, podle které výroba plastů zlevnila mimo jiné i vlivem pandemie a souvisejícího poklesu hospodářských aktivit.
Evropská unie si je vědoma všudypřítomných dopadů klimatických změn, a proto v uplynulých měsících připravila novou strategii, s jejíž pomocí by měly evropské státy lépe dosáhnout klimatické neutrality a společně se na nadcházející změny efektivně připravit. Další novinkou je nařízení Evropské komise, které upravuje, jakým způsobem budou z palubních počítačů osobních vozidel sbíraná data o emisích CO2. Klimatické změny jsou ale stále významnějším tématem i pro byznys a společnosti z nejrůznějších sektorů, a dokonce i pro jednotlivce. Například pro mileniály je vliv značky na životní prostředí zásadní do takové míry, že by kvůli tomu změnili svého zaměstnavatele. A společnosti o tom dobře vědí – globálně až 30 % z nich již pociťuje dopady klimatické změny na každodenní chod firmy.
Udržitelné investice jsou výhodnější než tradiční fondy a odolnější proti dopadům pandemie
V březnu nabylo účinnosti dlouho očekávané nařízení o udržitelném investování (SFDR) zavádějící nové požadavky na informovanost investorů a transparentnost v oblasti finančních služeb. Nová regulace však ještě není kompletní a oproti avizovaným plánům se zpřesnění povinností zpozdí. To je špatná zpráva zejména pro investory, protože podle studií finančních společností popularita udržitelných investic strmě roste. A transparentnosti se týká i nové usnesení Soudního dvora EU, podle kterého má Evropská investiční banka povinnost přezkoumávat svá rozhodnutí, jež mají dopad na životní prostředí a sociální oblast.
Modernizační fond přináší nové výzvy, zaměřuje se na obnovitelné zdroje i snižování emisí
K dosažení udržitelnosti jsou nevyhnutně potřeba i veřejné zdroje. Státní fond životního prostředí proto otevírá výzvy Modernizačního fondu zaměřené na modernizaci soustav zásobování tepelnou energií (HEAT), nové obnovitelné zdroje v energetice (RES+) a zlepšení energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů v průmyslu v EU (ENERG ETS). Zároveň Ministerstvo průmyslu a obchodu změnilo harmonogram výzev na rok 2021, přičemž zásadním bodem je plánované vyhlášení výzev v programech Aplikace, Inovace a Potenciál. Tyto výzvy umožnují ozelenit provoz a investovat do inovací a výzkumu. A pozadu není ani Technologická agentura ČR, která vyhlásila veřejnou soutěž zaměřenou na podporu aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací s názvem THÉTA, jejímž cílem je kvalitnější řízení v oblasti energetiky a využití nových technologií a systémových prvků.
OSN představila nový koncept ekosystémového účetnictví, zohledňuje i hodnotu přírodního kapitálu
Do popředí společenského zájmu se dostávají témata spojená s udržitelným využíváním přírodního kapitálu. Jelikož zemědělství je přímo závislé na využívání složek životního prostředí, musí se nejen vypořádat s dopady klimatických změn, ale i s rostoucími požadavky na začlenění environmentálních cílů do zemědělské produkce. K této transformaci má sloužit Akční plán pro podporu ekologické produkce, který by měl motivovat zemědělce k šetrnějšímu přístupu k životnímu prostředí. Dalším významným tématem z této oblasti je přelomové přijetí nového systému environmentálních a ekosystémových účtů. Zvýšení povědomí o hodnotě ekosystémových služeb by mohlo změnit přístup soukromého sektoru k ochraně životního prostředí a pomoci s odstraňováním environmentálních rizik a zvýšením společenské odpovědnosti firem.
