Formální komunikace

Z pravidel doručování písemností obsažených v daňovém řádu vyplývá, že písemnosti musí správce daně předat formální cestou a některé z písemností pak musí doručit do vlastních rukou. V praxi jsou tak různá rozhodnutí nebo výzvy správce daně doručovány společnostem nebo jejich zástupcům z řad daňových poradců či advokátů datovou schránkou. Formálním doručením je však také předání písemnosti při ústním jednání oprávněné osobě jednající za společnost se správcem daně.

Neformální komunikace

Neformální komunikace správce daně s daňovými subjekty není v podstatě v daňovém řádu upravena, přestože je správci daně poměrně často využívána. Za neformální komunikaci lze považovat e-mailovou zprávu, telefonický hovor nebo SMS. Správce daně k této formě komunikace přistupuje obvykle z důvodu zrychlení daňové kontroly nebo jiného postupu při správě daní. Navíc ani dle nedávného rozsudku na neformální, resp. „telefonické komunikaci správce daně s daňovým subjektem neshledává [Nejvyšší správní] soud nic nepatřičného ani nezákonného“. Je však třeba mít na paměti, že správce daně má z této komunikace pořídit úřední záznam, který založí do daňového spisu, popřípadě do spisu založí e-mailovou komunikaci. V daňovém spise se tak nachází stopa o neformální komunikaci, na jejíž obsah tak daňový subjekt nemá vliv.

V praxi se lze setkat i s různými výzvami, včetně stanovení lhůty, zasílanými správcem daně e-mailem. Dokonce se již objevily i výzvy ve formě SMS, ve kterých žádal správce daně doložit údaje uvedené v daňovém přiznání nebo vyzýval k telefonickému kontaktování úřední osoby. Problémová pak může být telefonická komunikace, protože o ní daňový subjekt obvykle neuchovává žádný záznam. V případě zmeškaného telefonického hovoru se daňový subjekt často ani nedozví, že se jej správce daně pokusil kontaktovat, protože zpětný hovor není podporován nebo správce daně volá ze skrytého čísla.

Neformální komunikace správce daně s daňovými subjekty může být v mnoha případech užitečná. Avšak tento způsob komunikace by měl být využíván jen ve vhodných případech a daňový subjekt by si o takové formě komunikace měl provést interní zápis. V případě výzvy a podobných požadavků, v nichž správce daně ukládá daňovému subjektu povinnosti, zvláště pak pokud stanoví lhůtu pro reakci, je zcela oprávněným požadavkem daňového subjektu trvat na komunikaci formální.