Mnoho poplatníků dosud žilo v přesvědčení, že v souladu se zákonem o daních z příjmů a dle interní metodiky správce daně je možné volbu ohledně přerušení, resp. uplatnění daňových odpisů zpětně měnit, a to ať už v dodatečném daňovém přiznání, nebo případně i v rámci daňové kontroly. Dle naší praxe bylo tedy možné jednou přerušené odpisy zpětně uplatnit a naopak uplatněné odpisy zpětně přerušit.

Rozsudek krajského soudu

V květnu roku 2021 však Krajský soud v Hradci Králové vydal rozsudek č. j. 31 Af 37/2019-67, který se věnuje právě problematice dodatečného uplatnění dosud přerušených daňových odpisů v rámci dodatečného daňového přiznání, a to s překvapivým závěrem. Krajský soud totiž judikoval, že přerušení odpisování se považuje za využití práva poplatníka neodpisovat a nelze je tak zpětně měnit.

Argumentaci krajský soud spatřuje především v nutnosti dodržet kontinuitu odpisování majetku. Zpětné změny odpisů by se totiž podle soudu projevily ve změně zůstatkových cen majetku a tím i v dodatečné změně transakcí spojených s odpisovaným majetkem, čímž by byla kontinuita zakotvená v zákoně o daních z příjmů porušena. Dále krajský soud argumentoval tím, že dodatečné daňové přiznání slouží poplatníkovi k opravě v případě, že daň není stanovena ve správné výši. Dle krajského soudu však nemůže být chybou samo o sobě dodatečné zjištění, že uplatnění odpisů za určité zdaňovací období by pro poplatníka bylo za daných okolností výhodnější. Na základě těchto argumentů tedy soud žalobu zamítl.

Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že rozsudek krajského soudu není v souladu s dosavadní metodikou správce daně a zůstává tak otázkou, zda finanční úřady svůj přístup v této věci změní. Na závěr ještě doplníme, že ve věci tohoto rozsudku nebyla podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu ČR, a tak bude zajímavé sledovat, jak se správní praxe v této oblasti vyvine.