Novinky ve smlouvách zamezujících dvojímu zdanění

V průběhu července bylo v Praze projednáváno znění smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Českou republikou a Irákem. Smlouva s Irákem byla vyjednána již v roce 2018, avšak tehdy nebyla podepsána. O dalším vývoji vás budeme informovat.

Novinky z Evropské unie

Evropská komise vyzývá Nizozemsko, aby upravilo lokální pravidla pro zdanění investičních fondů, která aktuálně nejsou v souladu s právem EU.

Evropská komise předala Nizozemsku stanovisko, v němž ho vyzývá, aby sladilo svá pravidla pro srážkovou daň z dividend s právem EU. Nizozemský zákon o srážkové dani z dividend poskytuje daňové úlevy tuzemským investičním fondům na dividendy od nizozemských společností, ale podobné výhody odmítá srovnatelným zahraničním fondům. Tato nesrovnalost podle Komise omezuje volný pohyb kapitálu a porušuje článek 63 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 40 Dohody o EHP.

Nizozemsko problém po prvotním upozornění Komise ze dne 25. července 2024 nevyřešilo a svou politiku obhajuje s odkazem na obecný zájem. Nyní vydané stanovisko představuje druhou fázi řízení pro porušení práva EU. Pokud Nizozemsko porušení nenapraví, Komise může záležitost postoupit Soudnímu dvoru Evropské unie.

Slučitelnost Pilíře II s právem EU: Předběžná otázka ústavního soudu Belgie k pravidlům UTPR

Ústavní soud Belgie předložil otázku Soudnímu dvoru Evropské unie („SDEU“), aby posoudil, zda je pravidlo pro nedostatečně zdaněné zisky („UTPR“) obsažené ve směrnici EU o minimální dani („Pilíř II“) v souladu s právem EU, včetně základních práv a svobod zakotvených ve smlouvách o fungována EU.  UTPR se vztahuje na nadnárodní skupiny s obratem nejméně 750 milionů eur ve dvou z posledních čtyř let a umožňuje zemi uvalit dodatečné daně na podnik, pokud jeho mateřská skupina platí méně než 15% globální minimální daň v jiné jurisdikci.

Předmětem sporu je ukládání dodatečných daňových povinností belgickým subjektům z důvodu nedostatečně zdaněných zisků jiných zahraničních společností z jedné nadnárodní skupiny. Žalobci v řízení argumentovali tím, že UTPR porušuje následující pravidla:

• Vlastnická práva: Ukládání daní na zisky zahraničních subjektů vytváří nepřiměřené břemeno.
• Svobodu podnikání: Pravidlo diskriminuje belgické subjekty na základě jejich finanční kapacity, protože nezohledňuje jejich finanční situaci.
• Principy rovnosti a zákazu diskriminace: Ztrátové i ziskové subjekty, jak na individuální, tak na skupinové úrovni, jsou posuzovány stejně, což vede k nerovnému zacházení.
• Zásadu teritoriality: Belgický subjekt je povinen platit daň z nedostatečně zdaněných zisků, které byly dosaženy v jiné jurisdikci jinými subjekty, nad nimiž belgický subjekt nevykonává žádnou kontrolu, a tudíž tyto zisky nikdy neinkasují.

Belgický ústavní soud shledal případ přípustným k projednáním a předložil otázku SDEU, aby určil, zda UTPR porušuje práva podle Charty EU (svobodu podnikání, právo na vlastnictví, zákaz diskriminace), svobody podle příslušných smluv (usazování a služby), právní jistotu a fiskální teritorialitu.

Evropská komise představila návrh nového systému vlastních zdrojů EU

Evropská komise zveřejnila návrh rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, který rozšiřuje a upravuje dřívější návrhy z let 2021 a 2023. Cílem je zajistit udržitelné financování společných politik EU, splácení programu Next Generation EU a zvýšit flexibilitu rozpočtu EU při reakci na krize. Návrh zachovává příspěvky založené na mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a zavádí tři nové vlastní zdroje: korporátní zdroj pro Evropu (CORE), zdroj založený na nesebraném elektroodpadu a zdroj založený na spotřební dani z tabáku (TEDOR). Detailněji k tomuto návrhu se dočtete zde.

Další novinky mezinárodního zdanění

Další postup OECD ohledně Pilíře II

Generální tajemník OECD Mathias Cormann předložil report, který představuje důležitý pokrok v mezinárodní daňové spolupráci.

Nejvíce očekávanou informací bylo naznačení dalšího vývoje Pilíře II s ohledem na prohlášení G7 o přístupu „side-by-side“ ve vztahu k americké daňové legislativě. Zpráva zdůrazňuje, že v budoucnu musí být posílen význam domácích dorovnávacích daní (QDMTT) pro všechny mezinárodní skupiny, tedy i ty, jejichž nejvyšší mateřská společnost je usazena v USA.

Dalším bodem je plánované zjednodušení kvalifikačních pravidel pro určení bezpečného přístavu. Mezinárodní skupiny by se mohly vyhnout rozsáhlým výpočtům tím, že by doložily vysokou efektivní daňovou sazbu.

Nakonec zpráva naznačuje podporu globální mobility jednotlivců, jež spočívá v tom, že daňová pravidla nemají být překážkou pro příležitosti, které pohyb pracovníků přináší (například přilákání talentů). OECD také chce nadále napomáhat jednotlivým jurisdikcím v implementaci opatření vedoucích k podpoře transparentnosti a výměně informací.

Polsko reaguje legislativní změnou na rozhodnutí SDEU ve věci zahraničních investičních fondů

Polské ministerstvo financí představilo návrh novely zákona o dani z příjmů právnických osob, který reaguje na závěry rozsudků Soudního dvora Evropské unie (SDEU) ve věcech C-18/23 (F S.A.) a C-190/12 (Emerging Markets). Novela má odstranit nesoulad v podmínkách pro daňové osvobození zahraničních investičních fondů a uvést je do souladu s právem EU. Cílem novelizace je umožnit, aby zahraniční fondy – včetně těch ze třetích zemí mimo EU/EHP – mohly využívat daňového osvobození za stejných podmínek jako polské fondy, pokud splňují příslušné regulační standardy.

Novela dále zavádí opatření proti zneužívání daňových výhod. Tyto úpravy reagují na zjištění SDEU, že předchozí polská pravidla omezující daňové osvobození pouze na fondy se sídlem v EU/EHP a externě spravované fondy byla v rozporu s právem EU.

Proti zneužívání pravidla v oblasti zdanění dividend očima nizozemského nejvyššího soudu

Nejvyšší soud Nizozemska vydal dvě rozhodnutí, která objasňují uplatnění pravidla proti zneužití v rámci nizozemské srážkové daně z dividend, zejména u osobních a rodinných holdingových společností nerezidentů. Rozhodnutí, navazující na judikaturu EU (včetně případu Nordcurrent, o kterém jsme již informovali), zdůrazňují přístup založený na skutečné ekonomické podstatě, nikoliv na formě. Soud potvrdil, že i struktury založené z legitimních obchodních důvodů mohou být považovány za zneužívající, pokud jejich prvky postrádají funkční opodstatnění, což může vést k zamítnutí osvobození od daně podle směrnice EU o mateřských a dceřiných společnostech.

Případy se týkaly dvou belgických rodinných holdingových společností vlastněných fyzickými osobami. Tyto holdingové společnosti investovaly do nizozemských private ekvity struktur. Jedna společnost vykazovala znaky aktivní činnosti, nesla náklady na správu portfolia a měla kancelář, ale neměla vlastní zaměstnance. Druhá byla pasivní, pouze držela podíly a nenesla významné náklady na svou činnost. Nejvyšší soud podpořil stanovisko nizozemské finanční správy, že absence skutečných obchodních operací spojených s drženými podíly indikuje zneužití. Klíčovým faktorem bylo, že rozhodovací pravomoci ohledně posuzovaných investic vykonávali defacto samotní akcionáři, nikoliv holdingové společnosti, a získané dividendy jim mohly být následně přímo distribuovány, bez povinnosti jejich další reinvestice na úrovni holdingu.

Lucemburský soud zamítl přiznání výhod ze smluv o zamezení dvojímu zdanění stálé provozovně jen „na papíře“

Lucemburský odvolací soud se zabýval otázkou existence stálé provozovny v Malajsii podle smlouvy o zamezení dvojímu zdanění mezi Lucemburskem a Malajsií. V dané věci šlo o lucemburskou projektovou společnost („PSC“), která byla založena za účelem akvizice podílů v dalších společnostech. PSC tvrdila, že související příjmy jsou přiřaditelné její stálé provozovně v Malajsii, a požadovala jejich vyjmutí ze zdanění v Lucembursku.

PSC argumentovala tím, že v Malajsii využívala kancelářské prostory ve skupinou vlastněném komplexu a uzavřela smlouvu o poskytování služeb s jinou společností ze skupiny, která měla v Malajsii zaměstnance a zázemí. Soud ale konstatoval, že držba a správa majetkových účastí obecně nevyžaduje rozsáhlý personál, avšak je třeba doložit skutečný výkon manažerské činnosti. To se PSC nepodařilo – důkazy obsahovaly závažné nesrovnalosti a časové rozpory.

Z kontextu bylo zřejmé, že PSC usilovala o aplikaci výhod vyplývajících z držby podílů prostřednictvím malajské provozovny, neboť lucemburský daňový režim pro mateřské a dceřiné společnosti nebylo možné uplatnit. Příjmy z podílů by tak nebyly zdaněny v Malajsii ani v Lucembursku. Soud však výhodu ze smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zamítl nikoli z důvodu zneužití struktury, ale z důvodu nedoložení existence stálé provozovny v Malajsii.