Česká republika: Pronájem letadla aneb NSS k výkladu smluv o zamezení dvojímu zdanění a aplikaci komentáře

Nejvyšší správní soud (NSS) se ve svém prosincovém rozsudku 10 Afs 27/2023-83 zabýval na pozadí daňového posouzení platby za nájem nevybaveného letadla vůči nerezidentovi (článek 8 versus článek 12 smlouvy o zamezení dvojímu zdanění) zejména přístupem k výkladu mezinárodních smluv a aplikaci komentáře OECD. Dle jeho názoru lze komentáře OECD k modelové smlouvě používat jako výkladový prostředek, nelze je však zaměňovat za pramen práva. Relevantním komentářem je komentář v době uzavření (sjednání) příslušné smlouvy (tzv. statický přístup). Pozdější komentáře mohou být užitečným výkladovým doplňkem, pokud původní komentář rozvíjí, ale neprotiřečí si s ním. Jako výkladovou pomůcku NSS použil i následně uzavřenou novou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s příslušnou zemí, kde je nájem nevybaveného letadla výslovně podřazen pod článek 8. Z toho NSS dovodil, že bez tohoto ujednání se aplikuje článek 12, nárok na zdanění má v tomto daném případě i stát zdroje příjmů a příslušný příjem tak podléhá srážkové dani v České republice.

Portugalsko: Pokyny k povinnostem provozovatelů digitálních platforem v souvislosti s DAC 7

Koncem prosince 2023 zveřejnilo Portugalsko dvě vládní nařízení, č. 455-D/2023 a č. 455-C/2023, která v návaznosti na zavedení směrnice DAC 7 stanovují pro provozovatele digitálních platforem registrační a oznamovací povinnost. Tato nařízení s účinností od 30. prosince 2023 poskytují pokyny ke vzorovému formuláři pro registraci („Modelo 61“) a strukturám souborů XML pro podávání zpráv. Provozovatelé platforem jsou povinni se zaregistrovat prostřednictvím online finančního portálu, kde projdou procesem ověření. Provozovatelé platforem, kteří jsou zproštěni oznamovací povinnosti, jsou povinni každý rok dokládat, že na jejich platformě žádní prodejci s oznamovací povinností nefigurují. Provozovatelé platforem, kteří podávají hlášení ve více státech EU, jsou povinni specifikovat, ve které jurisdikci tak činí. První termín pro podávání zpráv podle směrnice DAC 7 pro provozovatele digitálních platforem je 31. ledna 2024.

Belgie: Návrh zákona o elektronické fakturaci B2B transakcí povinné od 1. ledna 2026 předložen parlamentu

Belgická vláda předložila parlamentu návrh zákona, který od 1. ledna 2026 stanovuje povinnost elektronické fakturace pro transakce mezi podniky (tzv. B2B). Cílem tohoto zákona je zavést pro vnitrostátní transakce mezi registrovanými plátci DPH v Belgii povinné strukturované elektronické faktury. Při této elektronické výměně se jako preferovaný formát komunikace upřednostňuje online nástroj pro celoevropské zadávání veřejných zakázek (PEPPOL).

Německo: Pokyny k nabytí vlastnictví u daně z převodu nemovitosti by mohly vést k dvojímu zdanění

Německé daňové úřady vydaly vyhlášku, v níž podrobněji specifikují svůj postoj k nedávným soudním rozhodnutím, která se týkala daně z převodu nemovitostí (RETT). Tato vyhláška zavádí nová kritéria pro posuzování událostí, které vedou k vyměření této daně. Zaměřuje se především na proces posuzování vlastnictví a identifikuje situace, ve kterých může být více subjektů považováno za vlastníky téže nemovitosti současně, což může mít potenciálně za následek dvojí zdanění. Vyhláška představuje koncept „nemovitostí ve vlastnictví fiktivních subjektů“, jenž má vliv na transakce, které zahrnují změny vlastnictví v rámci vlastnických struktur.

Složitý charakter vyhlášky představuje pro daňové poplatníky výzvu, která si u budoucích transakcí s německými nemovitostmi bude žádat pečlivé analýzy a plánování. Navzdory kontroverzím a pochybnostem o ústavnosti této vyhlášky jsou její zásady pro daňové orgány závazné, a proto je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. Celková komplikovanost pravidel daně z převodu nemovitostí (RETT), umocněná touto vyhláškou, zdůrazňuje naléhavou potřebu komplexní reformy, po které volá německé ministerstvo financí.

Itálie:

V platnost vstupuje legislativní nařízení o mezinárodní daňové reformě

Itálie přijala legislativní nařízení (č. 209/2023), které s účinností od 1. ledna 2024 zavádí opatření mezinárodní daňové reformy. Nařízení se zaměřuje na určení daňové rezidence právnických osob, změnu režimu ovládaných zahraničních osob (CFC) a podporu přesunu hospodářských činností do Itálie prostřednictvím daňových pobídek. Změny režimu CFC zahrnují zjednodušený test efektivní daňové sazby pro auditované zahraniční společnosti a volitelnou náhradní daň se sazbou 15 %. Pobídka k přesunu výroby poskytuje pro přesunuté činnosti za určitých podmínek částečné osvobození od daně z příjmu právnických osob, u kterých však v případě, že budou přesunuty mimo Itálii, může dojít k dodatečnému zdanění. Legislativní nařízení rovněž přejímá směrnici EU druhého pilíře do vnitrostátního práva, nicméně pobídka k přesunu výroby stále čeká na schválení Evropskou komisí v souladu s pravidly EU o státní podpoře.

Zavedení mechanismu ochrany před pokutami za vyměření daně s hybridními nesoulady

Italská vláda schválila legislativní nařízení, které s účinností od 29. prosince 2023 zavádí režim ochrany před pokutami pro italské daňové poplatníky v rámci nadnárodních skupin podniků. Tento režim umožňuje vypracování tzv. „anti-hybridní dokumentace“, která má zabránit daňovým sankcím při uplatňování složitých italských pravidel pro hybridní nesoulady při vyměřování daně. V případě, že daňovým poplatníkům nebude před těmito sankcemi poskytnuta ochrana, mohou při porušení těchto pravidel čelit správním a případně i trestním sankcím. Tento režim bude platný až do termínu pro podání daňového přiznání za rok 2023, přičemž mají daňoví poplatníci povinnost existenci anti-hybridní dokumentace oznámit příslušným orgánům. Nárok na ochranu před sankcemi vzniká při splnění požadavků na zveřejnění a dokumentaci, tedy při spolupráci daňových poplatníků a daňových orgánů.

Vláda schválila legislativní nařízení k prováděcím předpisům druhého pilíře

Italská Rada ministrů schválila legislativní nařízení, kterým se do vnitrostátního práva zavádějí pravidla druhého pilíře a přejímá se směrnice EU o globální minimální dani. Nařízení s účinností od 1. ledna 2024 zavádí vnitrostátní dorovnávací daň (kvalifikovanou vnitrostátní minimální dorovnávací daň – QDMTT) ze zisků podniků a stálých provozoven s příjmy nad 750 milionů eur. Pravidla pro zahrnutí příjmů (IIR) a QDMTT vstoupila v platnost 31. prosince 2023, zatímco u pravidel o nedostatečně zdaněných ziscích (UTPR) k tomu dojde o rok později, 31. prosince 2024. Při výpočtu QDMTT se aplikují italské účetní standardy (GAAP) nebo Mezinárodní účetní standardy (IFRS). Italské subjekty mají povinnost předkládat daňová přiznání v řádných termínech – nesplnění této povinnosti může vyústit v sankce.

Japonsko: Návrhy daňové reformy pro rok 2024

Japonské ministerstvo financí představilo návrhy daňové reformy pro rok 2024, které zahrnují jak domácí, tak mezinárodní opatření. Cílem je řešit přetrvávající deflaci prostřednictvím iniciativ, jako jsou slevy na dani z příjmu jednotlivců a místní dani z obyvatel, úpravy pobídek pro zvyšování platů a zavedení daňové úlevy s názvem „innovation box“. Kromě toho bude i nadále pokračovat úsilí o dosažení souladu s druhým pilířem iniciativy OECD v celosvětovém měřítku. Návrhy se zároveň týkají zdanění zahraničních podniků, které v Japonsku působí na digitálních platformách. Tyto návrhy budou v průběhu roku 2024 předmětem diskusí a případných změn, přičemž jejich uzákonění a implementace se očekávají v roce 2025.

Francie: Parlament přijal návrh rozpočtového zákona na rok 2024

Návrh rozpočtového zákona na rok 2024, který byl ve Francii schválen 21. prosince 2023, obsahuje klíčová daňová ustanovení. Mezi významné aspekty patří přejímání směrnice EU o druhém pilíři do vnitrostátního práva a zavedení globálního minimálního zdanění ve výši 15 % pro nadnárodní podniky. Rozšiřuje limit tržních příjmů pro výrobce elektřiny do 31. prosince 2024 a zavádí daňovou úlevu (C3IV) na podporu investic do zeleného průmyslu. Aktuální úpravy v oblasti daňové konsolidace a distribuce odpovídají nedávným rozhodnutím Soudního dvora EU. Kromě toho začíná 1. ledna 2024 platit nová daň z využívání dálkové dopravní infrastruktury. Návrh zákona zpřísňuje pravidla pro převodní ceny, upravuje místní daně a zavádí nová ustanovení například v oblasti elektronické fakturace nebo trestných činů v souvislosti s napomáháním daňovým únikům.

Švýcarsko: Postupné zavádění druhého pilíře

Švýcarsko bude globální minimální daň v rámci druhého pilíře zavádět postupně. Od 1. ledna 2024 začne pro švýcarské společnosti a stálé provozovny platit národní dorovnávací daň (QDMTT). Mezinárodní dorovnávací daň (IIR a UTPR) ze zisků zahraničních dceřiných společností by mohla být zavedena 1. ledna 2025. Toto rozhodnutí koresponduje s výsledky švýcarského veřejného hlasování v roce 2023. Opatřením Spolkové rady se pro vykazování podle jednotlivých zemí (CbCR) na další tři roky povoluje využívat přechodných bezpečných přístavů.

Chcete získat více informací o klíčových daňových novinkách z celého světa a zůstat v obraze? Pak sledujte naše webové stránky tax@hand, kde najdete všechny relevantní informace o mezinárodním zdanění.