V zemích Evropské unie pokračuje implementační proces 2. pilíře, který zavádí minimální zdanění ve výši 15 % pro nadnárodní skupiny a velké domácí skupiny – k posunu došlo aktuálně v ČR, Německu, Lucembursku a Itálii. Evropská komise zavedla směrnici BEFIT, která navrhuje nový celoevropský základ daně z příjmů právnických osob. Německá vláda schválila návrh tzv. zákona o možnostech růstu, kterým chce podpořit hospodářský růst a inovace v Německu. Více novinek z oblasti mezinárodního zdanění přinášíme v článku.
Česká republika: Návrh zákona, kterým se provádí směrnice EU o globálním minimálním zdanění, byl pozměněn a projednán v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Původně navrhovaný mimořádný postup pro zrychlení procedury a schválení legislativy v rámci prvního čtení byl zamítnut, což znamená, že nyní by měl proběhnout standardní legislativní proces. Přesto se očekává, že návrh bude schválen do konce roku 2023.
Německo: Dne 16. srpna 2023 schválila německá vláda návrh zákona, kterým se provádí směrnice EU o globálního minimálního zdanění (Pilíř 2). Návrh zákona bude nyní předložen parlamentu ke schválení, které se očekává do konce roku 2023.
Legislativní proces zahrnoval dva projednávané návrhy, přičemž konečná verze obsahovala technické úpravy, zvýšení počtu kapitol na 96 a sladění pravidel německých GAAP s IFRS. Mezi významné změny patří zachování pravidla o omezení licenčních poplatků se sníženou prahovou hodnotou 15 % a zachování obchodní daně z příjmů zahraničních společností (CFC) od ovládaných dceřiných společností.
Lucembursko: V srpnu 2023 Lucembursko předložilo návrh zákona, kterým se provádí směrnice EU o druhém pilíři, jež zavádí 15% minimální globální daňovou sazbu pro skupiny nadnárodních podniků a velké domácí skupiny v EU. Návrh je v úzkém souladu se směrnicí a pokyny OECD, ale nezohledňuje nejnovější pokyny. Zavádí tři nové daně s různými daty účinnosti.
První fáze analýzy druhého pilíře zahrnuje stanovení jeho rozsahu, který se vztahuje na lucemburské subjekty v nadnárodních nebo domácích skupinách s minimálním ročním obratem 750 milionů eur, s výjimkou některých subjektů. Toto určení zahrnuje identifikaci ultimátní mateřské společnosti, posouzení prahové hodnoty obratu, identifikaci vyloučených subjektů a klasifikaci každého subjektu na základě vlastnického podílu.
Itálie: Itálie předložila návrh legislativního nařízení, kterým se provádí směrnice EU o druhém pilíři a jehož cílem je zavést globální minimální sazbu daně ve výši 15 % pro nadnárodní a domácí skupiny v EU. Tuto směrnici musí členské státy EU přijmout do 31. prosince 2023 a italský návrh je v souladu s doporučeními EU a OECD na zvýšení daňové spravedlnosti a konkurenceschopnosti.
Směrnice EU o druhém pilíři navazuje na globální daňové reformy a od prosince 2023 zavádí pravidla, jako např. „pravidlo zahrnutí příjmů“ a „pravidlo nezdaněných plateb“. Itálie rovněž plánuje zavedení „kvalifikované domácí minimální doplňkové daně“. Návrh vyžaduje, aby skupiny s italskou mateřskou společností podávaly specifická daňová přiznání, přičemž skupiny s mateřskou společností mimo Itálii, které působí v Itálii, musí rovněž splňovat tyto požadavky.
Evropská komise zavedla směrnici BEFIT (Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů), která usiluje o harmonizaci zdanění příjmů právnických osob v rámci EU. Nabízí hybridní rozsah působnosti, který je pro některé velké skupiny povinný a pro jiné nepovinný. BEFIT zjednodušuje stanovení základu daně, minimalizuje úpravy a zavádí pravidla pro převodní ceny. Jeho přijetí však závisí na dosažení jednomyslné shody v Evropské radě, což může být vzhledem k citlivosti daňových otázek náročné. Nicméně BEFIT je v souladu s globálními dohodami o minimálním zdanění a v případě schválení by mohl přinést podstatné změny v oblasti zdanění právnických osob v EU.
Evropská komise navrhla „směrnici o převodních cenách“, která má harmonizovat pravidla pro převodní ceny v rámci EU. Cílem této směrnice je zajistit důsledné uplatňování zásady tržního odstupu, snížit daňovou nejistotu, riziko soudních sporů a dvojího zdanění nadnárodních podniků působících v EU. Jejím cílem je rovněž odrazovat od agresivního daňového plánování prostřednictvím převodních cen. Směrnice by začlenila zásadu tržního odstupu do práva EU, vztahovala by se na společnosti se sídlem v EU a jejich stálé provozovny a zavedla by společnou definici „přidruženého podniku“. Vymezuje pět předem definovaných metod stanovování převodních cen a obsahuje ustanovení o analýze srovnatelnosti a dokumentaci.
Pro tuto směrnici je však nutná jednomyslná shoda v rámci Evropské rady a její přijetí by mohlo být ovlivněno různými politickými a ekonomickými faktory.
Evropská komise zveřejnila návrh směrnice, kterou se zavádí systém ústřední daňové správy (HOT) pro mikropodniky a malé a střední podniky. Navrhovaná směrnice by umožnila malým a středním podnikům, které rostou a expandují přes hranice prostřednictvím stálých provozoven, rozhodnout se pro uplatňování daňových pravidel členského státu sídla společnosti pro výpočet zdanitelného zisku jejich stálých provozoven v jiných členských státech. V důsledku toho by se nemusely uplatňovat místní soubory daňových pravidel členského státu, v němž stálá provozovna sídlí. Navrhované datum účinnosti je 1. ledna 2026, pro tuto směrnici je však nezbytná jednomyslná shoda v rámci Evropské rady a její přijetí by mohlo být ovlivněno různými politickými a ekonomickými faktory.
Německá vláda schválila návrh zákona o daňové reformě v oblasti podnikání známý jako „zákon o možnostech růstu“. Jeho cílem je podpořit hospodářský růst, inovace v oblasti nových technologií a konkurenceschopnost německých podniků.
Mezi klíčové změny ve schváleném návrhu zákona (oproti původnímu návrhu) patří prodloužení investičního období pro dotaci na investice do klimatu do 1. ledna 2030, nabídka 10% zvýšení sazby daňové pobídky na výzkum a vývoj pro malé a střední podniky a zmírnění pravidel minimálního zdanění z roku 2024 na rok 2027. Návrh zákona rovněž mění pravidla pro omezení odpočtu úroků, částečně stahuje navrhované změny ve zdanění osobních společností, zachovává povinné požadavky na zveřejňování informací u vnitrostátních dohod o daňovém plánování s upraveným datem účinnosti a stanovuje podrobnější pravidla pro daňově neutrální transakce spočívající v rozdělení, resp. odštěpení. Kromě toho znovu zavádí klesající zůstatkové odpisy pro specifické akvizice majetku a ruší některá osvobození od daně z převodu nemovitostí.
Návrh zákona nyní projde legislativním procesem, který vyžaduje schválení horní i dolní komorou parlamentu, přičemž konečné schválení se očekává do konce roku.
Daňový soud v německém Mönsteru nedávno rozhodl, že propadnutí obchodních daňových ztrát běžného období v souvislosti se změnami partnerství v rámci daňově konsolidované skupiny je nepřípustné. Soud rozhodl, že pokud partner v průběhu účetního období vystoupí z ovládající společnosti, může ovládající společnost ztratit obchodní daňové ztráty běžného období, i když celková daňová skupina dosáhne za dané období zisku. Toto rozhodnutí vychází ze zásady, že výpočet příjmů ovládajícího a ovládaného subjektu v daňové skupině musí být proveden odděleně před konsolidací na konci období. Případ se týkal německé komanditní společnosti a vkladu obchodních podílů do nové společnosti, což vedlo k vyloučení 97 % daňových ztrát běžného období. Soud objasnil, že ke konsolidaci příjmů v daňově konsolidovaných skupinách dochází pouze na konci období a změny vlastnictví v průběhu fiskálního roku se posuzují samostatně.
V červenci 2023 Německo představilo návrh zákona o možnostech růstu, který navrhuje povinnou elektronickou fakturaci (e-fakturaci) pro vnitrostátní transakce mezi podniky (B2B) od 1. ledna 2025. K jeho provedení Německo požádalo o výjimku ze směrnice EU o DPH. Povinnost elektronické fakturace se bude vztahovat pouze na transakce B2B v rámci Německa. Návrh zákona zavádí nový formát elektronické faktury, který je v souladu s požadavky EU, a definuje „jiné faktury“ pro nekompatibilní formáty, jako je PDF.
Přechodná pravidla budou platit do 1. ledna 2028, s výjimkami pro menší transakce a některé případy. Je pozoruhodné, že návrh zákona se nezabývá požadavky na digitální vykazování, ale vyjadřuje zájem o návrhy EU. V průběhu regulačního procesu může dojít ke změnám.
Německý spolkový daňový soud (BFH) rozhodl, že používání osobní skříňky rezidentem Spojeného království při poskytování služeb údržby letadel na německém letišti vytváří podle německého práva a smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Německem a Spojeným královstvím stálou provozovnu (PE). Toto rozhodnutí poukazuje na trend rozšiřování výkladu stálé provozovny při servisních činnostech v prostorách zákazníka v Německu. Zdůrazňuje, že i tak slabé pojítko, jako je osobní skříňka, může vést ke vzniku stálé provozovny. Společnosti bez trvalého sídla v Německu poskytující služby tamtéž by měly pečlivě posoudit riziko vzniku stálé provozovny, neboť lze očekávat zvýšenou kontrolu ze strany německých daňových orgánů. Přístup BFH k výkladu stálé provozovny se může dále vyvíjet.
Italský Nejvyšší soud rozhodl, že neitalské společnosti mohou za určitých podmínek využívat italského režimu osvobození od daně z kapitálových zisků z italských investic. Toto rozhodnutí vychází ze základních svobod EU a brání diskriminaci neitalských investorů. Neitalské společnosti, které splňují podmínky pro osvobození a zaplatily italskou daň z kapitálových zisků, mohou zvážit podání žádosti o vrácení daně, neboť nyní mohou využívat stejného daňového režimu jako italské společnosti.
Rozhodnutí je v souladu s předchozími rozhodnutími Nejvyššího soudu o zdanění dividend pro neitalské investory a dokládá uplatňování zásad EU s cílem zajistit slučitelnost s italskými daňovými předpisy.
Kyperský daňový úřad vydal oběžník č. 7/2023, který je účinný od roku 2023 a který poskytuje pokyny pro stanovení tržních cen u finančních transakcí, včetně scénářů „back-to-back“. Doporučenou metodou je metoda nezávislé srovnatelné ceny (CUP), která jako srovnatelný ukazatel používá úrokové sazby. Tato metoda se vztahuje na daňové poplatníky zapojené do back-to-back financování za předpokladu, že splňují specifická kritéria týkající se rizika a finanční způsobilosti. Výjimky z této metody vyžadují schválení kyperského daňového úřadu a musí být zdůvodněny podkladovou analýzou.
Vrchní soud Spojeného království rozhodl v neprospěch odvolání společnosti, která je daňovým poplatníkem, v případě, který se týkal osvobození od daně z podstatných podílů (SSE) a prodeje akcií po vyčlenění („hive-down“).
V tomto případě společnost M Group Holdings Limited převedla svůj obchod a aktiva na dceřinou společnost MCS a prodala akcie MCS třetí straně do 12 měsíců od vzniku MCS. Za standardních okolností by se osvobození od daně z podstatných podílů neuplatnilo z důvodu krátké doby držení. Novela zákona týkající se tohoto osvobození z roku 2011 však umožnila výjimky pro prodej po převodu obchodního majetku, pokud byly splněny určité podmínky, včetně členství ve skupině. Vzhledem k tomu, že daňový poplatník neměl před založením společnosti MCS žádné dceřiné společnosti, nesplňoval podmínku členství ve skupině.
V srpnu 2023 byl zveřejněn zákon, kterým se v Polsku zavádí povinné používání strukturované elektronické fakturace a Národní systém elektronické fakturace.
Až na drobné výjimky se od 1. července 2024 stanou strukturované elektronické faktury primárním způsobem dokladování zdanitelných plnění plátců DPH se sídlem nebo stálou provozovnou v Polsku, plátci mají tudíž na přípravu na tyto nové povinnosti méně než rok.
Chcete se o důležitých daňových novinkách z celého světa dozvědět více a být vždy v obraze? Pak sledujte náš web tax@hand, kde najdete veškeré důležité informace z oblasti mezinárodního zdanění.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
