Daně 

Lhůta pro stanovení daně nemůže být delší než 10 let ani v případě daňových ztrát

V květnu jsme informovali o přelomovém rozsudku Nejvyššího správního soudu, který odmítl praxi finanční správy spočívající v prodlužování lhůty pro stanovení daně tzv. řetězením daňových ztrát. V novém rozsudku Nejvyšší správní soud na tuto svou judikaturu navazuje a podrobněji se vyjadřuje k pravidlům běhu lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období, v nichž vznikla nebo mohla být uplatněna daňová ztráta.

Jak uplatnění daňové ztráty ovlivňuje lhůtu pro stanovení daně?

Zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst si daňovou ztrátu od základu daně v průběhu pěti zdaňovacích období následujících bezprostředně po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, a nově od 1. 7. 2020 i za dvě období předcházející. Zároveň však vznik daňové ztráty prodlužuje i běh lhůty pro stanovení daně, ve které může být kontrolována a měněna výše daně. Lhůta pro stanovení daně za ztrátové zdaňovací období, ale i za následujících pět zdaňovacích období, za která bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, uplyne současně, a to ve lhůtě pro stanovení daně pro poslední rok. Zákon o daních z příjmů tak poskytuje správci daně delší lhůtu ke kontrole vzniklé daňové ztráty, a to až o 5 let. Při zpětném uplatnění daňové ztráty se potom prekluzivní lhůta prodlužuje pouze v případě, že za bezprostředně předcházející dvě zdaňovací období byla daňová ztráta zpětně skutečně uplatněna. Rozsudky Nejvyššího správního soudu se zabývají otázkou uplatnění daňových ztrát do následujících let, nicméně pro zpětné uplatnění daňové ztráty lze při zohlednění jejích specifik dovodit závěry obdobné.

Co z nové judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá?

Nejvyšší správní soud jednoznačně potvrdil, že lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, v nichž vznikla nebo mohla být uplatněna daňová ztráta, běží za každé zdaňovací období samostatně. Vznik daňové ztráty nemá vliv na běh lhůty pro stanovení daně za předcházející zdaňovací období, tj. k tzv. řetězení daňových ztrát nedochází. Stěžejní přitom je, že celková lhůta pro stanovení daně nemůže ani v případě zdaňovacích období, v nichž vznikla nebo mohla být uplatněna daňová ztráta, překročit deset let. Proto po uplynutí deseti let od posledního dne pro podání daňového přiznání již nelze běh lhůty pro stanovení daně za žádných okolností dále prodlužovat, její běh je u konce a není mechanismus, jak jej obnovit. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze případy, kdy došlo ke spáchání daňového trestného činu nebo kdy daňový subjekt projevuje účinnou lítost, kterou je vyloučena jeho trestněprávní odpovědnost. Pouze v těchto případech je možné měnit vyměřenou daň i po více jak 10 letech.

Jaké má judikatura Nejvyššího správního soudu dopady?

V případě, že finanční správa vede s vaší společností daňovou kontrolu na dani z příjmů za zdaňovací období, v němž vznikla nebo mohla být uplatněna daňová ztráta, případně jste příjemci investičních pobídek, kde se uplatňují obdobná pravidla, doporučujeme důkladné prověření běhu lhůty pro stanovení daně. Vedení daňové kontroly po uplynutí lhůty pro stanovení daně činí kontrolu nezákonnou a nelze v ní dále pokračovat.

Prověření běhu lhůt pro stanovení daně doporučujeme i v případech, kdy daňová kontrola byla již ukončena a daň z příjmů byla doměřena, neboť vedení odvolacího řízení nebo soudního řízení po skončení lhůty pro stanovení daně je důvodem pro zrušení platebního výměru či jiného rozhodnutí.

Daňová kontrola Daň z příjmů Přímé daně dReport zpravodaj
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění [září 2020]

Dne 1. září 2020 implementovala Česká republika pravidla úmluvy MLI do smluv o zamezení dvojího zdanění uzavřených s Austrálií a Kanadou. Evropská komise zveřejnila studii o mezeře ve výběru DPH v zemích EU, podle níž byla největší mezera ve výběru DPH zaznamenána v Rumunsku. Lotyšsko a Rumunsko mohou i nadále uplatňovat vyšší limity pro registraci k DPH malých podniků. Daňová uznatelnost úroků placených společnostem rezidentním v nespolupracujících jurisdikcích bude ve Švédsku od roku 2021 omezena. Polsko pravděpodobně zruší možnost vyjmout zahraniční příjmy ze zdanění v Polsku. Slovinsko vydalo pokyny pro správné nastavení daňového režimu smluv o zpětném leasingu. 

23. 9. 2020
Daně 

Blíží se legislativní proces zavedení daně z digitálních služeb do finále?

Uplynuly již téměř tři měsíce od posledního posunu v legislativním procesu implementace daně z digitálních služeb. Za poslední počin lze považovat usnesení rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne 10. června 2020. V něm rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb ve druhém čtení schválila, a to bez připomínek v rozsahu pozměňovacího návrhu, kterým se sazba daně z digitálních služeb snižuje ze 7 % na 5 %. 

21. 9. 2020