Daně 

Místo výkonu práce zahraničního zaměstnance

Z událostí posledních měsíců vyplývá, že popularita práce mimo oficiální místo výkonu zaměstnání stále narůstá nejen mezi českými, ale samozřejmě i mezi zahraničními zaměstnanci. Na jaká úskalí mohou zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají cizince ze zemí mimo EU/EHP/Švýcarsko, narazit? Tomuto tématu se věnujeme v následujícím článku.

Hlášenka volného pracovního místa a test trhu práce

V případě, že je zaměstnanec držitelem duální zaměstnanecké nebo modré karty, je třeba, aby zaměstnavatel nejprve zařadil nové místo do evidence volných pracovních míst na úřadu práce pomocí hlášenky volného pracovního místa. Do hlášenky se jako jedna z povinných náležitostí  uvádí „místo výkonu práce“, což může být jak konkrétní adresa, kde bude práce vykonávána, tak město, více měst či v odůvodněných případech i celá Česká republika. V případě, že cizinec má mít více míst výkonu práce, projedná krajská pobočka úřadu práce jeho zaměstnávání s krajskou pobočkou úřadu práce, v jejímž územním obvodu má být zaměstnání rovněž vykonáváno. Tento test trhu práce, který trvá standardně 30 dnů (v případě určitých pozic lze dobu zkrátit na 10 dní), se poté provádí i při prodloužení pobytového oprávnění. V případě, že jedna z dotčených poboček úřadu práce vyhodnotí, že zaměstnání cizince v daném kraji není vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti v daném oboru žádoucí, neudělí svůj souhlas, a Ministerstvo vnitra České republiky tudíž zamítne žádost o udělení/prodloužení pobytového oprávnění. Z tohoto pohledu může tedy uvádění více míst výkonu práce přinést značné komplikace, které mohou vést až k ukončení zaměstnání cizince.

Na druhou stranu, některé pobočky úřadu práce trvají na uvádění konkrétní adresy místa výkonu práce. To může mít negativní důsledky v tom případě, kdy je zahraniční zaměstnanec často vysílán na služební cesty např. i v rámci jednoho města. Jakmile není kontrolou ze Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) zastižen na přesné adrese, která byla uvedena v hlášence, a zároveň nesplňuje parametry služební cesty, které jsou popsány níže, může kontrolní úřad dojít k závěru, že se jedná o nelegální zaměstnání.

Práce z domova

V důsledku epidemické situace se mnozí zaměstnanci uchylují k práci z domova (tzv. home office). Pokud je práce vykonávána z domova, musí mít zaměstnavatel se svými zaměstnanci dohodnutý proces, jakým se místo výkonu jejich práce bude u zaměstnavatele evidovat. Zaměstnavatel by tedy měl disponovat informací, na jaké adrese práce z domova daného zaměstnance probíhá.

Z pohledu zákona o zaměstnanosti home office není považován za výkon práce v rozporu s vydaným povolením / vízem / pobytovým oprávněním kvůli výkonu práce na jiném místě, než které bylo povoleno, a nepodléhá povolování ani oznamovací povinnosti. Ba naopak je jedním z avizovaných a doporučovaných mimořádných opatření v době ohrožení koronavirem, které lze využít i v případě cizince s povolením k zaměstnání, resp. zaměstnaneckou/modrou/ICT kartou vydanou na jiné místo výkonu práce.

Pokud vyplácíte zaměstnancům náhradu za home office (tj. nad rámec mzdového tarifu), nezapočítává se do příjmů rozhodných pro získávání pobytového oprávnění např. u rodinných příslušníků nebo při získávání trvalého pobytu na území České republiky.

Změna místa výkonu práce

Pokud cizinec, který je držitelem zaměstnanecké karty, plánuje změnit místo výkonu práce (dále také pracovní zařazení či zaměstnavatele), je potřeba, aby zaměstnavatel toto nové místo rovněž zařadil do evidence volných pracovních míst úřadu práce pomocí hlášenky. I zde musí proběhnout test trhu práce. Samotná změna pak musí být oznámena Ministerstvu vnitra nejméně 30 dní předem pomocí speciálního tiskopisu a doložením příslušných dokumentů, zejména pak nové pracovní smlouvy či dodatku.

Pozor na skutečnost, že změnu je v případě držení první zaměstnanecké karty možné oznámit až po 6 měsících od nabytí právní moci rozhodnutí o vydání první zaměstnanecké karty. Zároveň platí, že není možná změna k zaměstnavateli, který je agenturou práce.

I v případě modrých karet tyto změny podléhají stejnému postupu, platí tedy nutnost zadání pozice do evidence úřadu práce a předchozího schválení Ministerstvem vnitra, ale pouze během prvních 2 let pobytu. V následujících letech má cizinec povinnost do 3 pracovních dnů tuto změnu ministerstvu oznámit.

Vysílání cizince na pracovní cestu

K odchýlení se od oficiálního místa výkonu práce dochází nejčastěji při vyslání zaměstnance zaměstnavatelem  na služební cestu. Dle ustanovení § 42 odst. 1 zákoníku práce se pracovní cestou rozumí „časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.“

Aby mohl být zaměstnanec vyslán na služební cestu, musí být zároveň splněny následující podmínky:

  1. Služební cesta musí být časově omezená.
  2. Zaměstnanec nadále vykonává práci dle pokynů svého zaměstnavatele.
  3. Musí být plněny povinnosti uložené zákoníkem práce, především části sedmé, poskytování cestovních náhrad.
  4. Služební cesta musí odpovídat povaze vykonávané práce, pro kterou byla udělena zaměstnanecká či modrá karta.

Pokud výše uvedené podmínky splněny nejsou, může být pracovní činnost cizince při kontrole ze strany SÚIP považována za běžný a dlouhodobý výkon práce mimo region, pro nějž bylo cizinci po posouzení lokální situace na trhu práce vydáno či prodlouženo pobytové oprávnění. Toto pak může být klasifikováno jako nelegální práce, kde sankce pro zaměstnavatele dosahuje až 10 milionů Kč a zároveň cizinci hrozí správní vyhoštění až v délce 5 let.

Zdroje použité při přípravě článku:

KOLIBAČ, Richard. Koronavirus a odpovědi na nejčastější pracovněprávní dotazy. SÚIP [online]. [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: http://www.suip.cz/novinky-suip/koronavirus-a-odpovedi-na-nejcastejsi-pracovnepravni-dotazy/?q=prace%20z%20domova

HAVRAN, Radek. Vysílání cizince na pracovní cestu jako zastřené právní jednání. Zpravodaj SÚIP č. 4/2015 [online]. 2015, 2015(4), 2 [cit. 2020-08-31]. Dostupné z: Vysílání cizince na pracovní cestu jako zastřené právní jednání

Imigrace Zaměstnávání cizinců