Smlouvy o zamezení dvojího zdanění zajímají snad každý subjekt, kterému plynou zisky z více zemí a který chce předejít tomu, aby byl jeho zisk zdaněn ve více jurisdikcích. MLI je mezinárodní smlouva, která modifikuje podstatnou část těchto smluv o zamezení dvojího zdanění a může vést ke vzniku nové daňové povinnosti.
Koncem února letošního roku doporučil rozpočtový výbor a den poté zahraniční výbor Poslanecké sněmovně ČR, aby dala souhlas s ratifikací Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“). Česká republika k MLI přistoupila roku 2017 v Paříži, avšak rámci této úmluvy ČR zvolila režim minimálních standardů, tedy nejmírnější variantu. Česká republika se totiž rozhodla rezervovat si právo neaplikovat téměř všechny články, které by měly novelizovat patřičná ustanovení ve vztahu k dotčeným daňovým smlouvám. Aplikace MLI navíc závisí na testu prvotního účelu (principle purpose test, PPT), který je právě jedním z minimálních standardů, kdy se zjišťuje, zdali transakce či organizační uspořádání měly i jiný počáteční důvod (např. ekonomický) než jen daňový. Tento test koresponduje s institutem zneužití práva, který Poslanecká sněmovna odsouhlasila 12. března 2019 jako součást daňového balíčku pro rok 2019. Součástí minimálního standardu jsou dále pravidla pro efektivnější řešení sporů dohodou (dispute resolution).
Senát již dal souhlas s ratifikací 20. prosince 2018, ratifikační proces tedy závisí na rozhodnutí pléna PS ve druhém čtení. Lze však předpokládat, že poslanci budou následovat doporučení výborů. Například rozpočtovému výboru tento návrh přikázán nebyl, přesto se jím zabýval a doporučil jeho ratifikaci. Dle informací od zpravodaje tohoto zákona by druhé čtení mělo proběhnout mezi květnem a červnem 2019 a dále, jelikož se jedná o mezinárodní prezidentskou smlouvu, bude k účinnosti ještě nutný podpis prezidenta republiky.
Je důležité mít na zřeteli, že všechny státy nepřistoupily k MLI ve stejné míře, a proto v ostatních státech může mít mnohem větší praktický dopad na správu daní. V některých případech MLI podstatně změní znění dvoustranných smluv o zamezení dvojímu zdanění. Například v Polsku a Slovensku je již účinná, v Nizozemsku ratifikační proces běží. Stav k polovině března 2019 byl takový, že MLI ratifikační instrument uložilo 21 států, mimo jiné Irsko, kde se stane účinným dne 1. května 2019. Irsko bude například na rozdíl od ČR vázáno klíčovým článkem 13 o umělém vyhýbání se vzniku stálé provozovny na základě využívání specifických výjimek z daňových smluv*.
V České republice se jeví pravděpodobné, že finanční úřady budou v budoucnu využívat raději nově přijaté daňové pravidlo proti zneužití práva, v zásadě mají však MLI i směrnice EU proti vyhýbání se daňovým povinnostem (tzv. ATAD) stejné ideologické i aplikační zásady – zabránit daňovým únikům.
*Irská ratifikace bude mít pravděpodobně podobu pomyslného dalšího hřebíčku do rakve „dvojité irské s holandským sendvičem“, tj. struktury spočívající na využití dceřiných společností v Irsku a Nizozemsku k přesunu zisků do jurisdikcí s nízkou nebo žádnou úrovní zdanění, která má i tak skončit v roce 2020.
Článek je součástí zpravodaje dReport – březen 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
