Mnoho společností i fyzických osob si hlídá své finance z pohledu cash-flow, výše placených úroků či plánování financí. Proč si tedy daňové subjekty nehlídají také osobní daňový účet evidovaný u správce daně? Podívejme se spolu na případy, kdy je dobré vědět, co v „daňové peněžence“ daňový poplatník má, k jakým pohybům v ní dochází, kdy je na čase požádat o vrácení přeplatků nebo zda není evidován určitý dluh vůči finančnímu úřadu.
Na osobním daňovém účtu eviduje správce daně veškeré daňové povinnosti a úhrady daňového subjektu. Osobní daňový účet je veden správcem daně pro každý daňový subjekt a za každý druh daně zvlášť. Osobní daňový účet si lze představit jako účet v bance, kde na straně jedné daňový subjekt může sledovat předpisy daní vzniklé na základě podaných daňových přiznání, dodatečných daňových přiznání, vydaných dodatečných platebních výměrů po daňové kontrole, ale také příslušenství těchto daní (tedy úroků, pokut a penále). Na straně druhé zde je možné nelézt úhrady těchto předpisů, které mohou vzniknout jak úhradou daňového subjektu, tak převedením přeplatku z jiného daňového účtu.
Na žádost daňového subjektu vystaví správce daně potvrzení o stavu osobního daňového účtu nebo potvrzení o bezdlužnosti. Nejčastěji je takové potvrzení potřebné na základě požadavku od bank nebo v případech, kdy se daňový subjekt uchází o veřejnou zakázku.
Níže jsou uvedeny, některé z důvodů, proč by se daňový subjekt měl zajímat o stav a pohyby na svém osobním daňovém účtu.
Při evidovaném nedoplatku na dani naskakují daňovému subjektu úroky z prodlení, které aktuálně, tj. ve druhé polovině roku 2019, činí 16 % p.a. a ze zákona se zvyšují každý den počínaje pátým pracovním dnem po splatnosti daně. Z této skutečnosti vyplývá, že je nesmírně důležité sledovat stav svého osobního daňového účtu, protože se může stát, že daňový subjekt nedopatřením daň nezaplatí správně a včas a jeho nedoplatek se začne úročit vysokými úroky z prodlení.
Podle daňového řádu platí jedno nesmírně zvláštní pravidlo ohledně zániku přeplatku na dani. Pokud daňový subjekt nepožádá o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, jenž o něm evidoval. K tomu může například dojít v případě nástupu nového vedení společnosti, které si neověří, zda na osobním daňovém účtu nezůstaly přeplatky z minulých let.
V současné době se již malé nedoplatky mohou stát ze strany finančních úřadů předmětem vymáhání, a to i v krátkém časovém horizontu. Důležité je připomenout, že správce daně postupuje nejdříve od toho nejjednoduššího vymožení, a to přikázání pohledávky z bankovního účtu. V těchto případech může zablokování daňového účtu udělat daňovému subjektu čáru přes rozpočet. Omezení dispozice s finančními prostředky ve chvíli, kdy daňový subjekt potřebuje pro běžný chod svého podnikání platit mzdy, hradit faktury dodavatelům, případně faktury za provozní náklady, může být pro daňový subjekt někdy až likvidační. Proto je potřeba za okolností, kdy má daňový subjekt v patrnosti hrozící dluh a mohl by se do výše uvedené situace dostat, a to jak nezaviněně (například na základě druhotné platební neschopnosti), tak zaviněně (v případě zanedbání svých zákonných povinností), danou situaci řešit zavčas a v ideálním případě se snažit hrozící exekuci předejít. Vhodné řešení se nabízí například v podobě podání žádosti o posečkání či nastavení splátkového kalendáře. Posečkat s placením daně je možné pouze z velmi závažných zákonných důvodů, kdy hrozí vznik vážné újmy a podobně.
V případě, že je určitá sankce ze strany finanční správy udělena, je vhodné přemýšlet, zda správce daně postupoval v souladu s daňovým řádem. Je tedy vhodné například předpisy na osobním daňovém účtu přepočítávat co do výše pokut, dále zda jsou uděleny oprávněně, zda měly vznikat, zda správce dodržel pořadí úhrady daní nebo zda neměl ve prospěch daňového subjektu předepsat úrok ze zadržovaného odpočtu na DPH. Pokud by pak daňový subjekt zjistil, že je cokoliv nesprávně, je namístě podat námitku, odvolání či jiný prostředek ochrany.
Nejjednodušším způsobem, jak zjistit situaci na osobním daňovém účtu, to znamená, zda náhodou nejsem daňovým dlužníkem či zda není dlouhodobě evidován přeplatek, který by mohl být využit jinde, je institut osobního nahlížení do spisu. Je zajímavé, že tento nástroj je využíván v převážné většině pouze k nahlížení do listin v daňovém spisu a ve velmi málo případech k nahlížení na osobní daňový účet.
Dalším způsobem, jak se dozvědět informace, které o daňovém subjektu vede správce daně, je náhled do daňové informační schránky. Daňová informační schránka poskytuje prostřednictvím internetu daňovému subjektu vybrané informace shromážděné ve spisu a na osobním daňovém účtu poplatníka. V daňové informační schránce je tedy možné sledovat i rovinu placení daně. Do budoucna slibuje finanční správa v projektu „Moje daně“ lepší funkcionality daňové informační schránky, které by měly být pro daňového poplatníka uživatelsky přívětivé.
Pokud daňový subjekt spěchá nebo nemá možnost využít výše uvedených způsobů, může zkusit možnost kontaktovat správce daně také neformálně (e-mailem, telefonicky).
Nezbývá než konstatovat, že se vyplatí hlídat si svůj osobní daňový účet, a to z mnoha uvedených i dalších důvodů. V případě hrozících rizik je třeba tyto situace aktivně řešit, protože daňový řád obsahuje různé možnosti (například využití splátkového kalendáře, promíjení sankcí či revize předpisů pomocí opravných prostředků). A ať již hrozí propadnutí přeplatků do státního rozpočtu nebo exekuce, často se daňovému subjektu vyplatí jednat co nejrychleji a proaktivně.
Článek je součástí zpravodaje dReport – září 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
