Pokud je na jedné straně mince rekordně nízká nezaměstnanost, není divu, že na druhé bude rychlý růst mezd. V 1. čtvrtletí letošního roku tempo růstu mezd zrychlilo na 8,6 procenta. Při dvouprocentní inflaci se mzdy reálně zvýšily o 6,6 procenta. Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 30 265 korun. Naposledy rostly mzdy rychleji přesně před deseti lety, tj. v 1. čtvrtletí 2008. K růstu mezd nepřispívá pouze nedostatek pracovních sil, ale také vládní politika.
Ve veřejném sektoru rostou mzdy ještě rychleji než v soukromé sféře. Ve veřejné správě se průměrná mzda meziročně zvýšila o 12,5 procenta, ve školství o 12,6 procenta. Nejenže se fiskální politika nesnaží působit proticyklicky, ale růst mezd ve veřejném sektoru stupňuje tlak na růst mezd ve firmách.
V soukromé sféře rostly mzdy nejrychleji v developerské oblasti (8,9 procenta), dopravě a skladování (8,6 procenta) a velkoobchodu a maloobchodu (8,4 procenta). Naopak nejpomaleji rostly mzdy v bankách a pojišťovnách (3,5 procenta). Dále se tak snížily rozdíly ve mzdách mezi odvětvími.
Dlouhodobě současné tempo růstu mezd není udržitelné. Růst mezd a zaměstnanosti již třetím rokem převyšuje přírůstky produktivity práce a dochází k erozi cenové konkurenceschopnosti. Jednotkové mzdové náklady se v 1. čtvrtletí meziročně zvýšily o 5,4 procenta. Je jen otázkou času, kdy tato situace donutí firmy k zastavení poklesu marží zvyšováním cen. Mzdová inflace se přetaví v cenovou inflaci.
Tlak na růst mezd v letošním roce patrně nepoleví. Základní faktor, nedostatek pracovních sil, stále trvá. V letošním roce počítáme s růstem průměrné mzdy o 7-8 procent.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.
