Zatímco výše splatné daně z příjmů za dané účetní a zdaňovací období vyplývá ze zákona o daních z příjmů a představuje skutečnou daňovou povinnost vůči správci daně, odložená daňová povinnost je ryze účetní kategorií, která vyplývá z rozdílů, jež vznikají z rozdílného způsobu zacházení a oceňování některých položek v účetnictví a v daních z příjmů. Prostřednictvím odložené daně se uplatňuje akruální princip – zásada věcné a časové souvislosti příslušného nákladu nebo výnosu s účetním obdobím. V některých případech je pak akruální princip korigován zásadou opatrnosti – pokud existují pochybnosti o realizovatelnosti některého z titulů vedoucí k dílčí odložené daňové pohledávce nebo o realizovatelnosti celé odložené daňové pohledávky.

Povinnost účtování o odložené dani

O odložené dani v souladu s § 59 vyhlášky č. 500/2002 Sb. povinně účtují účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu (tu povinně sestavují ty, na které se vztahuje povinnost ověření účetní závěrky auditorem dle § 20 zákona o účetnictví). Ostatní účetní jednotky mohou o odložené dani účtovat dobrovolně.

Způsob účtování odložené daně je podrobně upraven v Českém účetním standardu pro podnikatele (ČÚS) č. 003 – Odložená daň. Problematice odložené daně se také věnují tři interpretace Národní účetní rady NÚR, konkrétně:

• I-2 Přechodné rozdíly při přeměnách a vkladech
• I-4 Odložená daň z přechodných rozdílů při ocenění majetkových účastí metodou ekvivalence
• I-9 Odložená daň – první vykázání

Výpočet odložené daně

Odložená daň se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají mezi účetní hodnotou aktiva nebo závazku v rozvaze a jejich daňovou základnou (tj. hodnotou, která bude uplatnitelná v budoucnosti pro daňové účely), např.:

• Rozdíl mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou odpisovaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku
• Opravné položky k pohledávkám a zásobám
• Rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů
• Převoditelná daňová ztráta nebo daňový odpočet
• Pohledávky ze smluvních pokut a úroků z prodlení
• Deriváty zajišťující budoucí peněžní toky

Přechodné rozdíly mohou být:

1. zdanitelné (připočitatelné), které vyústí ve zdanitelné částky při určování základu daně budoucích období, takže vedou k odloženému závazku, a

2. odčitatelné, které vyústí v částky odčitatelné při určování základu daně budoucích období,
vedou k odložené pohledávce.

Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů platné pro to budoucí období, ve kterém bude výnos nebo náklad zohledněn pro stanovení základu daně.

Připomínáme, že zatímco o odloženém daňovém závazku se účtuje vždy, o odložené daňové pohledávce s ohledem na zásadu opatrnosti pouze v tom rozsahu, v jakém je pravděpodobné, že budoucí zdanitelný zisk umožní využít (uplatnit) odčitatelné tituly.

Odložené daňové pohledávky a závazky se obecně vykazují po vzájemném vyúčtování (započtení) na účtu účtové skupiny 48 (účet 481).

Změna sazby daně z příjmů od 1. 1. 2024

Součástí vládního konsolidačního balíčku je změna daně z příjmů právnických osob. Ta se zvýší ze současných 19 % na 21 %. Zvýšení sazby daně se bude vztahovat na všechna zdaňovací období po 1. lednu 2024.

Pokud se změní sazba daně z příjmů, je dle ČÚS č. 003 nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů.

Dorovnávací daň od 31. 12. 2023

V současné době prochází legislativním procesem zákon o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny (dále jen „zákon“) s očekávanou účinností od 31. 12. 2023.

Cílem zákona je zajistit, aby velké nadnárodní či vnitrostátní skupiny odváděly v České republice minimální daň s efektivní daňovou sazbu ve výši 15 %. Zákon se vztahuje na skupiny společností, jejichž roční výnos převýšil 750 mil. eur (ve dvou ze čtyř předcházejících zdaňovacích období).

Zákon zavádí dvě zcela nové daně s vlastními pravidly, která jsou odlišná od pravidel pro daň z příjmů fyzických a právnických osob stanovená zákonem o daních z příjmů a jsou poměrně složitá. Více informací naleznete v článku Aktuálně k Pilíři II: globální minimální daň (nejen) z pohledu české transpozice.

Dle návrhu novely vyhlášky č. 500/2002 Sb., která by měla být účinná od 1. 1. 2024, se dorovnávací daň nezohledňuje při výpočtu odložené daně. Účetní jednotka, která bude podléhat dorovnávací dani, však bude muset v příloze své účetní závěrky za rok 2024 okomentovat očekávané dopady dorovnávací daně.