Zákon o daních z příjmů stanoví, že mezi náklady uplatnitelné v rámci odpočtu na výzkum a vývoj („VaV“) nelze zahrnout náklady, na které byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Nejčastějším veřejným zdrojem přitom bude dotační (grantová) podpora, popř. sleva na dani z titulu investiční pobídky.

Vedle toho zákon o daních z příjmů ukládá poplatníkům v režimu investičních pobídek povinnost splnění zvláštních podmínek, mimo jiné, v podobě maximalizace uplatněných položek odčitatelných od základu daně, mezi které se řadí i odčitatelná položka na VaV.

V neposlední řadě jednotlivé dotační programy nesou vlastní pravidla pro získání dotace, která nezřídka limitují souběh podpory v rámci dotace a odpočtu na VaV či investiční pobídky.

Navzdory tomu, že se jedná o velmi komplexní oblast, legislativně je řešena pouze velmi obecně. Judikatura na toto téma též nepřináší mnoho odpovědí. Správce daně nicméně tuto oblast velmi pečlivě monitoruje a stává se předmětem celé řady kontrol. Poplatník tak musí pečlivě sledovat jednotlivá pravidla, a to i ve vzájemných souvislostech, a neopomenout ani další prameny na toto téma – např. judikaturu, příspěvky na Koordinační výbory Komory daňových poradců, pokyny Ministerstva financí atd.

Pohled Krajského soudu v Praze

Nejnovější rozsudek Krajského soudu v Praze se zabýval souběhem dotace (zde na vytvoření pracovních míst) a uplatněného odpočtu na VaV. Podle správce daně se dotace a předložené projekty VaV týkaly vývoje téhož systému, neboť popis produkce se částečně shodoval s cíli projektů na VaV a období čerpání dotací se časově překrývalo s obdobími, za něž byly uplatněny odpočty.

Soud ve svém rozhodnutí nesouhlasil s tím, že dotace podporovaly veškeré náklady podílově, a že se tedy celé mzdové náklady vztahovaly k projektu VaV, který byl podpořen dotací. Ačkoliv poplatník předložil evidence mzdových nákladů, správce daně je v tomto směru nevyhodnotil (veden mylným závěrem, že veškeré mzdové náklady jsou dotací podpořeny podílově). Nosné závěry rozhodnutí tak podle soudu neměly oporu v provedeném dokazování, které nařídil v tomto směru doplnit, a věc vrátil správci daně k dalšímu řízení. Dá se očekávat, že tento a další spory teprve nastaví mantinely pro kontrolní činnost správce daně a upřesní někde ne příliš konkrétní ustanovení daná legislativou.

Jaká jsou naše doporučení pro tuto oblast?

• Vždy se dívat v minimálně střednědobém horizontu na všechny plánované investice ve společnosti.
• Volit mezi aktuálně dostupnými a chystanými formami podpory v návaznosti na očekávaný užitek, administrativní zátěž a rizika s tím spojená.
• Vhodně kombinovat investiční pobídky, dotace a odpočet na VaV tam, kde je to možné a účelné.
• Analyzovat možný souběh mezi podporami a primárně se zaměřit na otázku, zda není jeden náklad (ani částečně) podpořen kombinací dvou či více podpor, popř. zda neexistuje i např. tematický souběh řešených projektů či jiná pravidla, která by souběh neumožňovala.
• Disponovat oddělenými evidencemi pro každou formu podpory. Z evidencí musí být zřejmé, že jeden náklad nebyl podpořen dvakrát. Nenechávat přípravu a revizi související dokumentace až na fázi, kdy přijde na kontrolu finanční úřad či jiný kontrolní orgán. Nedodržení pravidel zde může znamenat nejen doměření daně pro oblast odpočtu na VaV a slevy na dani z titulu investiční pobídky, ale také povinnost vrátit získanou dotaci.