Daně 

Náklady na sociální zabezpečení v ČR: Čím vyšší mzda, tím nižší odvody. A jak jsou na tom další země v EU?

Odvody na důchodové, zdravotní a nemocenské pojištění a státní politiku zaměstnanosti – to všechno zahrnují náklady na sociální zabezpečení. Jaký podíl z naší mzdy nám ale vlastně ukousnou? A jak jsme na tom v porovnání s ostatními evropskými státy? Kde je mateřská dovolená povinná a v jakých státech myslí i na otce? Projděte si náš evropský Průzkum sociálního zabezpečení.

Čím vyšší bere český zaměstnanec mzdu, tím procentuálně méně ze mzdy odvádí na daně a sociální zabezpečení. Z průzkumu mezi dalšími 29 evropskými zeměmi vyplynulo, že si z minimální i průměrné mzdy odnese procentuálně jednu z nejnižších čistých mezd.

Pokud ale poměřujeme čistou mzdu k hrubé mzdě ve výši 100 000 EUR ročně (přibližně 217 000 Kč za měsíc), Česká republika na žebříčku poskočí a má v takovém případě devátou nejvyšší čistou mzdu v Evropě. Z porovnávaných zemí má ČR jednu z nejnižších minimálních i průměrných hrubých mezd. V celé Evropě je přitom patrný trend zvyšování minimální mzdy.

A jak jsou na tom ostatní země v EU? Nejnižší minimální mzda je kromě České republiky také v Rumunsku a Bulharsku. Naopak nejvyšší minimální mzdu pak drží Norsko, Dánsko a Lucembursko. Výrazně nejvyšší průměrnou mzdu má rovněž Norsko, až s velkým odskokem pak následují Lucembursko, Finsko a Dánsko.

Věděli jste, že v ČR spolknou odvody na sociální zabezpečení téměř polovinu hrubé mzdy? V podobné pozici jsou i další země Visegradské čtyřky. Tato skupina má jednotně nejvyšší kombinované odvody ze zemí, které v průzkumu uvedly, že minimální a průměrnou mzdu mají. Historická provázanost těchto zemí je zřejmá.

Mateřská vs. otcovská dovolená

V některých zemích, jako jsou Rakousko a Belgie, je mateřská dovolená povinná. Naopak ale například ve Švédsku či Norsku se s ní nepočítá. Takové státy pak ale tomuto faktu přizpůsobily délku i čerpání rodičovské dovolené.

Čerpat dovolenou i otci umožňuje od letošního roku také Česká republika. Doba poskytování dávky činí sedm kalendářních dnů a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který si tatínek určí v období šesti týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Nelze ji čerpat přerušovaně. Dávky jsou počítány stejně jako peněžitá pomoc v mateřství, tedy ze 70% denního vyměřovacího základu.

A kde si lze vzít nejdelší otcovskou dovolenou? Ve Slovinsku a Finsku (70 a 54 dní). Běžně se přitom jedná o 10 až 15 dní.

Délka rodičovské dovolené se nejčastěji pohybuje okolo 3 let, ovšem ne vždy je spojená se státním příspěvkem, jako je tomu v České republice. Někde má rodič, případně oba rodiče, garantovánu možnost zůstat s dítětem doma i delší dobu po porodu, nicméně během tohoto období nepobírají žádný příjem (například v Estonsku nebo na Maltě).

Zajímají vás další srovnání napříč Evropou nebo situace v rámci Visegrádské skupiny? Pak si rozhodně stáhněte celý náš Průzkum sociálního zabezpečení.

 

NEPŘEHLÉDNĚTĚ…
Pracujete v jiném členském státě EU? Nezapomeňte si zkontrolovat odvody pojistného.

Sociální pojištění

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right