V současné chvíli nezbývá než počkat, jak se ještě návrh na své legislativní cestě změní a za jak dlouho bude účinný. Jestli se jedná o krok správným směrem a zda nedojde k uspěchání spuštění technického řešení, ukáže až čas a praxe daňových poplatníků.

V čem je tedy chystaná změna tak převratná?

Finanční úřad online

Slibovaná elektronizace finanční správy představuje krok k modernizaci systému využívaného daňovými subjekty. Vize finanční správy je jasná, a to usnadnit daňovým subjektům komunikaci se správcem daně, snížit administrativní náročnost a mnohá další zlepšení. V praxi se jedná o zavedení portálu nazvaného MOJE daně, který má být rozšířením již dostupné služby daňové informační schránky. Stávající systém umožňuje daňovému subjektu získávat vybrané, avšak velmi omezené informace shromážděné ve spisu a na osobním daňovém účtu poplatníka pomocí internetu. Ministerstvo zdůrazňuje význam označení MOJE daně, které má být složeno z prvních slabik slov „MOderní“ a „JEdnoduché“, a v tomto duchu se má nést i uvedená změna.

Nový portál by měl nabízet kromě informací i možnost aktivní a pasivní komunikace se správcem daně, tedy například možnost podávat daňová přiznání prostřednictvím online formulářů, které budou umožňovat určitou míru předvyplnění údajů daňových subjektů. Komunikace by ovšem měla fungovat i v opačném směru, tedy od správce daně k daňovému subjektu, ve smyslu doručování písemností. Ministerstvo financí odhaduje spuštění portálu v posledním čtvrtletí roku 2020.

Mírnější sankce

Novela daňového řádu obsahuje pro daňové subjekty významnou pozitivní změnu, a to revizi úroků včetně jejich nové kategorizace a citelného snížení. Ministerstvo financí počítá se snížením úroku z prodlení o 6 % (ze současných 14 % p.a. plus repo sazba ČNB na 8 % p.a. plus repo sazba ČNB). Na tuto změnu se váže i snížení úroků z posečkané částky na polovinu.

Záloha na daňový odpočet

Vstřícným krokem má být také změna týkající se nadměrných odpočtů na daně z přidané hodnoty, u kterých vznikne nově možnost vyplácení záloh. Cílem této úpravy je zamezení v praxi se vyskytujícímu jevu, a to zadržení celého nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty i v případech, kdy je předmětem zkoumání a sporování od správce daně jen jeho nepatrná část. Novela počítá s povinností vyplatit výši části nadměrného odpočtu, která není sporná, a to z moci úřední. Nebude tak nutné o zálohu na daňový odpočet správce daně žádat. V návaznosti na zavedení záloh na daňové odpočty je však v novele plánováno prodloužení lhůty pro vrácení odpočtu DPH na 45 dnů, což může mít z hlediska cash-flow významně negativní dopad. Jedná se o prodloužení vracení odpočtu o 15 dnů oproti současnému stavu, které má napomoci správci daně, aby posoudil, která část odpočtu je sporná.

Změny ve lhůtách díky elektronickému podání a zrušení pětidenní „tolerance“ pro podání přiznání

V rámci motivace k využívání nového systému přichází finanční správa s prodloužením lhůty pro podání daňového přiznání k daním z příjmů o 1 měsíc, a to v případě podání daňového přiznání elektronicky. Negativní změnou pro daňové poplatníky je však zásah do zavedených lhůt, který představuje zrušení toleranční lhůty pro podání daňového přiznání, tj. současná možnost podat daňové přiznání či zaplatit daňovou povinnost s určitým zpožděním. Podle současné úpravy platí, že přestože je daňové přiznání podáno později (u daňového přiznání se toleruje 5 pracovních dní) nebo je daň zaplacena pozdě (u úhrady se tolerují 4 pracovní dny), daňový subjekt neplatí žádnou finanční sankci. Tuto toleranční lhůtu daňové subjekty přitom využívají ať již ze subjektivních, či objektivních důvodů, kdy nestihly podat daňové přiznání nebo zaplatit daňovou povinnost v zákonem stanovené lhůtě.

Další změny

Mimo výše uvedené změny obsahuje novela daňového řádu také další úpravy příslušných ustanovení. Například se jedná o tato nová pravidla:

• Změna u daňové kontroly, kdy by existovala pro správce daně možnost kdykoli přejít z postupu k odstranění pochybností do daňové kontroly. V dosavadní právní úpravě je tento přechod možný pouze v případě předpokladu delšího dokazování.
• K zahájení daňové kontroly bude nově stačit doručit oznámení o zahájení daňové kontroly, přičemž aktuálně se zahajuje daňová kontrola na osobním jednání.
• Podstatnou změnou pro náhrady hrazené státem v případě neoprávněné exekuce daňových nedoplatků by mělo být snížení o 20 procentních bodů.
• U pokut za pozdní podání daňového tvrzení by mělo dojít ke zvýšení limitu částky, které je třeba dosáhnout, aby pokuta vznikla. Jedná se o nárůst z 200 Kč na 500 Kč.
• Dále je navrženo zavedení možnosti v oblasti daňových identifikačních čísel pro fyzické osoby požádat o vlastní identifikátor, který by měl nahradit současně užívané rodné číslo.
• Nově při kontrole bez nálezu bude možné spojit sdělení výsledku kontrolního zjištění s ukončením kontroly. Tedy tam, kde nebude doměrek, by měla být dle ministerstva financí rychleji ukončena kontrola.
• Nově bude též výslovně upravený vztah úroků hrazených správcem daně k náhradě újmy. Přiznat náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, které byly způsobeny daňovému subjektu jednáním správce daně, zákon umožní pouze v rozsahu, v jakém nevzniká úrok hrazený správcem daně. Zákon také výslovně stanoví, že úrokem hrazeným správcem daně je úrok z vratitelného přeplatku, úrok z  nesprávně stanovené daně a úrok z daňového odpočtu.
• Rozsah daňové kontroly bude možné v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně rozsahu daňové kontroly. Oznámení doručované v souvislosti s daňovou kontrolou nebude obsahovat odůvodnění a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.

Článek je součástí zpravodaje dReport – září 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.