Daně 

Novinka v oblasti DPH: záloha na daňový odpočet

Novela daňového řádu přináší s účinností od 1. 1. 2021 nový daňový institut, který spočívá v přiznání zálohy na daňový odpočet („záloha“) před jeho stanovením, tj. před vydáním platebního výměru. Jakkoliv je možnost získat část nadměrného odpočtu ještě před ukončením daňového postupu pro některé plátce DPH pozitivní změnou z hlediska cash flow, považujeme za důležité upozornit i na úskalí, která se mohou s výplatou zálohy pojit.

Kdy vzniká nárok na zálohu?

Při splnění předpokladů vzniká nárok na zálohu ze zákona. Avšak splnění podmínek ověřuje správce daně, který tak prakticky rozhoduje o tom, zda nárok na zálohu v konkrétním případě plátci DPH vznikl. Přitom je správce daně povinen průběžně prověřovat, zda nedošlo k naplnění podmínek pro vznik nároku na zálohu.

Správce daně může zálohu přiznat v případech, kdy hodlá plátcem DPH nárokovaný daňový odpočet prověřovat v rámci daňové kontroly nebo postupu k odstranění pochybností. Předmětem zálohy ale může být pouze ta část nadměrného odpočtu, která nebude kontrolována nebo která již zkontrolována byla. Nárok na zálohu tedy obvykle nevznikne, pokud správce daně vede daňovou kontrolu v plném rozsahu.

Nárok na zálohu může vzniknout pouze tehdy, pokud by její výše dosáhla alespoň 50 000 Kč. Správce daně o vzniku zálohy nevydá rozhodnutí, ale zálohu bez zbytečného odkladu předepíše do evidence daní. O předepsání zálohy plátce DPH vhodným způsobem vyrozumí, což může být i neformálně e-mailem. Pokud vznikne v důsledku předepsání zálohy vratitelný přeplatek, vrátí správce daně plátci DPH tento vratitelný přeplatek bez žádosti do 15 dnů. Prakticky je tak záloha vyplacena pouze v případě, kdy správce daně neeviduje na osobním daňovém účtu plátce DPH nedoplatek.

Jaké jsou výhody zálohy?

Výhodou vyplacení zálohy je bezesporu možnost pro plátce DPH nakládat s částí nadměrného odpočtu podle svého uvážení ještě před tím, než je výsledný nadměrný odpočet vyměřen. Případně může po předepsání zálohy do evidence daní dojít k zápočtu zálohy na nedoplatek jiné daňové povinnosti, čímž se úplně nebo částečně eliminuje úrok z prodlení s úhradou této jiné daňové povinnosti.

Pro správce daně je pak výhodou přiznání zálohy skutečnost, že z částky předepsané zálohy nebude zpravidla přiznávat plátci DPH kompenzační úrok ze zadržovaného nadměrného odpočtu.

Jaké jsou nevýhody zálohy?

Při určení výše zálohy správce daně neposuzuje, zda je nárokovaný nadměrný odpočet oprávněný, či nikoliv. Skutečná výše nadměrného odpočtu, příp. daňové povinnosti bude stanovena až platebním výměrem, který obsahuje i zúčtování zálohy. Při zúčtování zálohy může dojít k situaci, kdy částka zálohy převýší stanovený nadměrný odpočet. V takovém případě je plátce DPH povinen vrátit vzniklý přeplatek do 15 dnů od právní moci platebního výměru a zároveň z něj zaplatit správci daně úrok z prodlení.

Předepsání zálohy do evidence daní a její zápočet na nedoplatek na jiné dani má vliv i na možnost posečkání s platbou a redukci úroku z prodlení s platbou této jiné daně.

Lze případná rizika vyplývající ze zálohy zmírnit?

Přiznání zálohy správcem daně může pro plátce DPH představovat riziko platby úroku z prodlení v případě, že kontrolní postup nedopadne podle daňového tvrzení plátce DPH. Proto by plátci DPH měli aktivně využívat funkce daňové informační schránky (která má být navíc dle novely vylepšena) a vhodně nastavit neformální komunikaci se správcem daně a své interní procesy. Případný vznik úroku z prodlení lze odvrátit včasnou žádostí o nevyplacení předepsané zálohy.

Je také žádoucí dopředu zvažovat dopady případného předepsání zálohy do evidence daní na možnost posečkání s již splatnou jinou daní a redukci úroku z prodlení.

Avšak i v případě stanovení nadměrného odpočtu ve výši dosahující nebo přesahující částku předepsané zálohy je vhodné prověřit, zda plátci DPH i přesto nevznikl nárok na úrok z daňového odpočtu a zda výše úroku odpovídá zákonu a soudní judikatuře.

Daňové odpočty Nepřímé daně dReport zpravodaj DPH