Novely zákona o DPH

Poslanecká sněmovna bude koncem května projednávat řadu dílčích novel zákona o DPH. Mezi nejdůležitější lze zařadit novelu zavádějící nová pravidla pro intrakomunitární obchod se zbožím (tzv. Quick Fixes Novela), která měla být účinná již od 1. ledna 2020. Zásadní je rovněž tzv. E-commerce Novela, jež by měla od ledna 2021 do zákona o DPH zavést mimo jiné modifikované postupy pro zásilkové prodeje zboží a zcela nová pravidla pro zacházení se zbožím, které je dováženo do EU nebo které je obchodováno v EU osobami ze třetích zemí v případě, že obchody usnadňují elektronické platformy. Není bez zajímavosti, že účinnost této novely by mohla být odložena minimálně o dalšího půl roku, neboť na úrovni Evropské komise vzniká iniciativa o celkovém odložení účinnosti. Mezi další novely, které stojí za pozornost, patří návrh na snížení sazby DPH na 10 % u dodávek týkajících se sociálního bydlení.

Koordinační výbory

Na příští jednání Koordinačního výboru mezi Generálním finančním ředitelstvím a Komorou daňových poradců ČR byly aktuálně předloženy dva příspěvky. První se týká posouzení převodu pronajaté nemovitosti jako transakce, která je předmětem daně, druhý pak aplikace DPH v případě prodeje majetku osobou, která běžně vystupuje jako osoba nepovinná k dani (obce, fyzické osoby). Jde tak o velmi nejednoznačně uchopitelná a kontroverzní témata. K projednání závěrů doposud nedošlo.

Judikatura SDEU

V případu C‑446/18 Agrobet se SDEU vyslovil k otázce, zda je možné nadměrný odpočet  rozdělit na spornou část a na nezpochybněnou část odpovídající konkrétním plněním, která nejsou dotčena rozsahem daňové kontroly. V principu označil stávající úpravu českého daňového řádu za rozpornou s právem EU, když určil, že nespornou část identifikovat musí být možné a takovou část musí být nutné urychleně vyplatit. Novela daňového řádu, která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, však daná pravidla uvádí do souladu s názory SDEU.

V případu C-547/18 Dong Yang SDEU velmi stručně popsal, že nemůže být kladeno za povinnost plátcům, aby zjišťovali, zda jejich odběratel usazený ve třetí zemi má či nemá na území EU provozovnu. Tento rozsudek silně pozitivně vyznívá ve prospěch plátců DPH. Ti by se v této záležitosti měli bez dalšího spolehnout na údaje, které jim předloží buď správce daně, nebo samotný odběratel.

V případu C‑401/18 Herst odpovídal SDEU na otázky týkající se přiřazení přepravy v rámci řetězových obchodů a v principu i na to, jak z pohledu DPH určit podstatu dodání zboží jednou osobou osobě jiné. Odpovědi SDEU jsou zcela vyhýbavé a je patrné, že daná problematika nemá jasně stanovená pravidla. V této oblasti lze tak do budoucna očekávat další spory.