Soudní dvůr Evropské unie (SDEU)

V rámci případu C-329/18 Altic posuzoval SDEU okolnosti, které mohou svědčit o zapojení daňového subjektu do podvodného jednání jiné osoby. Správce daně nechtěl uznat společnosti Altic nárok na odpočet DPH, neboť neprověřila zápis o dodavateli v určitém veřejně dostupném seznamu. Úvahy SDEU o povinnosti plátců jsou dle našeho názoru v částečném rozporu s přístupem české finanční správy a rozhodovací praxí českých soudů, na dobrou víru plátců nahlíží SDEU tolerantněji. Daný judikát by tak mohl do určité míry změnit praxi daňových kontrol v ČR či posílit pozici plátců, pokud se již dostanou do sporu se správcem daně.

Případ C-42/18 Cardpoint shrnul pravidla pro osvobození služeb týkajících se převodů nebo plateb. Dle SDEU na službu kompletního technického zajištění provozu bankomatů (zahrnující jejich zprovoznění a údržbu, doplňování peněz, předávání žádostí o schválení výběru hotovosti bance, vydávání hotovosti a zaznamenávání transakcí) nelze osvobození aplikovat. Rozhodujícím kritériem bylo pro SDEU to, že společnost Cardpoint neměla rozhodovací pravomoc k příslušným transakcím. Je otázka, zda rozsah smluvní odpovědnosti společností, které zajišťují provoz bankomatů v ČR, výše uvedenému kritériu odpovídá. Dotčené subjekty by bezesporu měly prověřit režim příslušných služeb perspektivou případu C-42/18 Cardpoint, neboť dosavadní pravidla aplikace osvobození od DPH nebyla formulována zcela jednoznačně.

V rozhodnutí C-573/18 „C“ připomenul SDEU principy pro zahrnutí dotací z veřejných zdrojů do základu daně za plnění poskytované plátcem zákazníkovi. Dotace, která v poměru 1:1 kryje snížení ceny, do základu daně vstupuje. Uvedené rozhodnutí není překvapivé a nemělo by mít dle našeho názoru zásadní vliv na praxi v ČR.

Článek je součástí zpravodaje dReport – říjen 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.