EU zavádí celní zvýhodnění pro vybrané zboží původem z USA
Nová evropská legislativa přináší dovozcům vybraného zboží původem z USA možnost využít nižší nebo nulové dovozní clo a celní kvóty pro dovoz vybraného zboží do EU.
Od příštího roku nabydou účinnosti změny v uplatnění DPH při poskytování plnění podléhajících zvláštnímu režimu pro cestovní službu. Podle Soudního dvora EU závisí rozhodnutí členských států o tom, která plnění podrobí snížené sazbě daně, například na zhodnocení pohledu tzv. průměrného spotřebitele. Další vyjádření SDEU se týkalo snížení základu daně u výrobce léčiv, který na základě smlouvy provádí následnou bonifikační úhradu státní zdravotní pojišťovně. Více v říjnových novinkách z DPH.
Pokyn GFŘ k novým pravidlům pro cestovní službu
K 1. 1. 2022 nabývají účinnosti změny v uplatnění DPH při poskytování plnění podléhajících zvláštnímu režimu pro cestovní službu. Prodejci budou mít například povinnost zdanění přijatých záloh či povinnost zatížení části letecké přepravy do třetích zemí daní z přidané hodnoty. Generální finanční ředitelství připravuje v této souvislosti metodický pokyn, který plánuje zveřejnit ještě před koncem tohoto roku.
V rozhodnutí C‑21/20 Balgarska nacionalna televizija Soudní dvůr EU poukazuje na to, že je povinností členských států definovat způsob výpočtu poměru krácení nároku na odpočet daně v situacích, kdy je příslušné zdanitelné plnění na vstupu použito částečně pro účely ekonomické činnosti a částečně i pro účely neekonomické činnosti. Takový způsob výpočtu ovšem v české legislativě absentuje.
Soudní dvůr EU v případu C‑406/20 Phantasialand opět popsal, že volba členských států, jaká plnění podrobí snížené sazbě daně, závisí mimo jiné na zhodnocení pohledu tzv. průměrného spotřebitele. Ukazuje se přitom, že jde o palčivý problém. Nejeví se totiž, že by koncept průměrného spotřebitele šlo popsat prakticky uchopitelným způsobem.
Soudní dvůr vydal důležité rozhodnutí v případu C-717/19 Boehringer ve věci snížení základu daně u výrobce léčiv, který na základě smlouvy provádí následnou bonifikační úhradu státní zdravotní pojišťovně. Dle názoru Soudního dvora EU může být základ daně snížen, nezáleží na tom, že závazek vyplatit následnou bonifikační úhradu vzniká dobrovolně na smluvní bázi. To by mohlo změnit praxi v České republice.
V rozhodnutí C‑299/20 Icade vysvětlil definici stavebního pozemku tak, že se opětovně ukazuje nesprávnost výkladu podávaného Finanční správou ČR v této oblasti (mimo jiné i prostřednictvím metodických pokynů). Dle názoru Soudního dvora je pro definici stavebního pozemku klíčové zohlednit široký význam pojmu „stavba“ dle směrnice EU o DPH, přitom právě toto Finanční správa ČR ignoruje.
Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.