Daně 

Nový pokyn GFŘ k závaznému posouzení k převodním cenám a ke způsobu určení základu daně pro stálé provozovny

Dne 9. listopadu 2018 byl ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí zveřejněn nový pokyn Generálního finančního ředitelství D – 32 k závaznému posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami a ke způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stále provozovny (dále též společně „závazná posouzení“).

Tento nový pokyn nahrazuje pokyn D – 333 a kromě změn týkajících se závazného posouzení způsobu vytvoření převodních cen mezi spojenými osobami dle §38nc ZDP nově zahrnuje také informace o postupu v rámci závazného posouzení při posouzení určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny dle §39nd ZDP, které bylo zavedeno již od 1. ledna 2018, ale doposud chyběla k tomuto typu závazného posouzení doprovodná metodika.

Ačkoliv není pokyn právně závazný, poskytuje vodítko pro daňové poplatníky, jak bude daňová správa přistupovat k problematice převodních cen mezi spojenými osobami a v případě stanovení základu daně/daňové ztráty pro stálé provozovny.

Zkrácení lhůty pro podání žádosti
Zásadní změnou, kterou přináší pokyn D – 32 do problematiky závazných posouzení, je upřesnění lhůty pro podání žádosti o závazné posouzení. Dle dříve platného pokynu bylo možné žádost o závazné posouzení podat jak v průběhu, tak i po uplynutí zdaňovacího období, na které se žádost podává, a to až do lhůty pro podání daňového přiznání za toto období. Nový pokyn poskytuje upřesnění výkladu lhůty pro podání žádosti o závazné posouzení a to tak, že žádost o závazné posouzení lze s účinností od 1. ledna 2018 podat pouze na zdaňovací období, v němž se žádost podává a na následující zdaňovací období.

Tato změna může mít významný dopad na žádosti, které byly podané po 1. lednu 2018 v souladu s pravidly uvedenými v nahrazeném pokynu D – 333. Stále však platí pravidlo, že v případech, kdy poplatník uplatňoval i v předcházejících obdobích stejný způsob tvorby převodních cen či přiřazení zisků stálé provozovně za odpovídajících podmínek, lze v případě vydání kladného rozhodnutí předpokládat, že i přes neplatnost rozhodnutí pro minulá období bude správce daně v případě daňové kontroly postupovat podobně jako u vydaného závazného posouzení.

Komu se žádost podává a kdo vydává rozhodnutí o závazném posouzení?
Nový pokyn také upřesňuje, že daňové subjekty podávají žádosti o závazné posouzení místně příslušnému správci daně. O žádosti rozhoduje buď tento místně příslušný správce daně, nebo Generální finanční ředitelství, a to v závislosti na počtu tuzemských subjektů, kterých se závazné posouzení týká. Pokud se žádost týká výhradně poplatníků spadajících pod jednoho místně příslušného správce daně, vydává rozhodnutí tento správce daně. V případě, že poplatníci, pro které je rozhodnutí vydáváno, náleží do místní příslušnosti více správců daně, žádost posuzuje GFŘ. Stejně tak se postupuje i v případě bilaterálních či multilaterálních předběžných cenových dohod.

Nejistota ohledně vydání rozhodnutí však přetrvává
Nový pokyn však nezvrátil nejistotu daňových poplatníků ohledně lhůty pro vydání rozhodnutí o závazném posouzení, jelikož nedošlo žádným způsobem k upřesnění či stanovení lhůty v souvislosti se závaznými posouzeními pro správce daně.

Výše správního poplatku závisí na počtu posuzovaných transakcí či stálých provozoven
Nově není správní poplatek za přijetí žádosti dán fixní částkou 10 000 Kč za žádost, ale jeho výše se odvíjí buď od počtu posuzovaných transakcí či počtu posuzovaných stálých provozoven.

Posouzení souboru nesouvisejících transakcí
V případě závazného posouzení převodních cen mezi spojenými osobami dle ust. § 38nc ZDP je výraznou změnou přístup k posuzování souboru úzce nesouvisejících transakcí se spojenými osobami. Dle dříve platného pokynu se v případě negativního rozhodnutí daňového správce zamítnutí žádosti vztahovalo na žádost samotnou, tedy na všechny posuzované transakce v ní obsažené. Nově bude správce daně posuzovat každou transakci v souboru zvlášť, nezávisle na ostatních, a budou tedy vydána rozhodnutí ke každé transakci, která mohou být kladná či záporná nehledě na rozhodnutí ohledně ostatních transakcí. S touto změnou souvisí i změna stanovení správního poplatku.

Posouzení určení základu daně u stálých provozovenS účinností 1. ledna 2018 bylo ust. § 38nd ZDP zavedeno také „závazné posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny“. Pokyn D – 32 tedy upřesňuje postupy pro tento typ závazného posouzení. V případě posuzování základu daně pro stálé provozovny jsou postupy obdobné jako v případě posuzování převodních cen. Primárně se v tomto případě vychází z účetnictví daňového nerezidenta (daňové evidence), přičemž je brán v potaz základ daně obvyklý u daňových rezidentů v obdobné situaci. Při stanovení základu daně se postupuje jednak dle §23 odst. 11 ZDP a článku 7 příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jakož i v souladu obecnými principy uvedenými ve Zprávě OECD o přisuzování zisků stálým provozovnám z roku 2010.

Žádost o posouzení podává vždy daňový nerezident, kterému v České republice vznikla či vznikne stálá provozovna. V případě, že daňový nerezident dosahuje zisku na území ČR pomocí více stálých provozoven, jejichž činnost spolu nesouvisí, posuzuje se každá zvlášť. Naopak v případě, že činnost stálých provozoven spolu neoddělitelně souvisí, lze podat jednu žádost a provozovny budou posuzovány společně. S tímto opět souvisí výše správního poplatku.

Článek je součástí zpravodaje dReport – prosinec 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Závazné posouzení k převodním cenám GFŘ přímé daně dReport zpravodaj