Daně 

Nový pokyn pro převodní ceny a český překlad aktualizované Směrnice OECD

Generální finanční ředitelství („GFŘ“) vydalo nový Pokyn D–34 k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky. Tento pokyn nahrazuje dosavadní Pokyn D-332. Zároveň s novým pokynem byl ve Finančním zpravodaji Ministerstva financí č. 5/2019 uveřejněn také český překlad Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy ve verzi Směrnice z roku 2017.

Cílem Pokynu D-34 je zajištění jednotného postupu při stanovování základu daně ovlivněného transakcemi mezi sdruženými podniky, a to jak ze strany Finanční správy ČR, tak ze strany daňových subjektů. Nový pokyn proto oproti svému předchůdci detailněji rozebírá např. následující témata:

  • Skutečné jednání stran versus smluvní ujednání
  • Funkční a riziková analýza, včetně např. typologie funkčních profilů, pojednání o klíčové roli „value drivers“ typických pro dané odvětví, problematiky právního versus ekonomického vlastnictví nehmotných aktiv či vysvětlení rozdílu mezi funkcí a činností
  • Doporučení, jak postupovat při provádění srovnávací analýzy, např. včetně výčtu nejčastěji se vyskytujících kvantitativních kritérií nebo doporučení ohledně přístupu k aktualizaci analýzy
  • Přehled metod pro zjištění převodních cen, včetně komentářů k jejich praktické aplikaci

Jaké situace mohou nastat aneb úvahy z praxe

GFŘ do nového pokynu zapracovalo i několik úvah, které jsou dle naší zkušenosti často uplatňovány správci daně při daňových kontrolách. Jednou z takových úvah je např. pojednání o tom, že v rámci obchodních vztahů mezi spojenými osobami existují i transakce, které nejsou explicitně smluvně zachyceny, není o nich účtováno, ale přesto reálně existují. Jde např. o tzv. příkaz mateřské společnosti, kterým je myšleno ovlivnění nezávislé transakce spojeným podnikem. Může se jednat o situaci, kdy mateřská společnost např. nařídí dceřiné společnosti realizovat prodej zboží externím zákazníkům za ceny nižší než obvyklé (např. s odůvodněním, že tím skupina jako celek získává určitý benefit).

Pokud by se jednalo o prodej zboží spojeným osobám, bude se správce daně v rámci daňové kontroly snažit za pomoci aplikace ustanovení §23 odst. 7 ZDP dovodit rozdíl mezi jím zkonstruovanou referenční cenou a cenou zjištěnou a následně upravit (zvýšit) základ daně společnosti o zjištěný rozdíl.

Pokud se ale jedná o prodej zboží externím subjektům, je situace pro správce daně zdánlivě složitější, protože se jedná o nezávislou transakci (tzn. nelze přímo aplikovat postup podle §23 odst. 7 ZDP). V takovém případě ale správce daně může použít výše uvedenou konstrukci příkazu mateřské společnosti a rozdíl mezi referenční cenou a cenou zjištěnou přičíst právě této transakci. Následně správce daně uzavře, že cena v této transakci (ve formě kompenzace ve prospěch dceřiné společnosti) měla být stanovena ve výši zjištěného rozdílu, a zvýší odpovídajícím způsobem základ daně společnosti.

Výše uvedený příklad postupu správce daně, stejně jako samotné vydání nového Pokynu D–34 dokládá, že česká daňová správa bedlivě sleduje mezinárodní vývoj v oblasti převodních cen a neváhá v rámci své kontrolní činnosti aplikovat i velmi sofistikované postupy.

Článek je součástí zpravodaje dReport – červen  2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Pokyn pro převodní ceny GFŘ dReport zpravodaj Správce daně
Daně  Deloitte živě 

Dluhová mapa Evropy: Hrozí další krize? Jsou v nebezpečí i české firmy?

Kdy nás čeká další dluhová krize? To je otázka, kterou si pokládá asi každý finanční ředitel. Zpozornět by však měla celá společnost, protože už dnes začíná být situace na některých místech alarmující – například v Rumunsku se může poměr zadlužení domácností a disponibilního důchodu do deseti let vyšplhat až na závratných 249 %! Jak ze srovnání vychází Česká republika? Zanalyzovali jsme dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích. Projděte si naši Analýzu dluhové udržitelnosti. 

9. 7. 2019
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění – červen

Rakousko zvažuje zavedení daně z digitálních služeb k 1. lednu 2020. Podle SDEU nejsou národní soudy oprávněny určovat, zda jsou určité požadavky režimu státní podpory slučitelné se základními svobodami. Ze seznamu nespolupracujících jurisdikcí byly vymazány Aruba, Barbados a Bermudy. Německé finanční soudy nižší instance zavádějí nový výklad „treaty shopping“ pravidel (účelová volba jurisdikce, dle existence výhodné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění). Nizozemský odvolací soud rozhodl, že není důvod provádět úpravy u hybridních úvěrů pro účely převodních cen. Polsko zavedlo pravidla pro definici skutečného vlastníka. 

20. 6. 2019