Jedná se o nový zákon, který by měl transponovat směrnici Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (tzv. směrnice DRM). Dále by se měl také uplatit při řešení sporů se státy, se kterými je uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění. Nová úprava tedy v principech vychází už ze stávajících mechanismů daných mezinárodními smlouvami a kodifikuje stávající mechanismy, jasně určuje postup v procesu řešení mezinárodních daňových sporů, kompetence jednotlivých účastníků a lhůty pro dílčí kroky.

Nová úprava by se měla použít ve vztahu ke všem smluvním státům. Ve vztahu k členským státům Evropské unie se pak uplatní některé dodatečné instituty. Dodatečným institutem je například možnost přístupu k daňové arbitráži (ten může nicméně vyplývat i z mezinárodních smluv). Dále obsahuje i tzv. kontrolní mechanismy, které umožní v některých fázích řízení svolat poradní orgán (složený ze zástupců jednotlivých příslušných orgánů a  odborníků) pro nezávislé a nestranné posouzení sporu. Ten může posuzovat přípustnost samotné žádosti (pokud mezi dotčenými státy nebude panovat shoda, zda je žádost přípustná, či nikoliv) nebo může provést daňovou arbitráž – věcné posouzení sporné otázky v případě, kdy příslušné orgány nedospějí k řešení případu dohodou v rámci dvouleté lhůty.

Velké subjekty budou podávat žádost o sporné otázky ve všech dotčených zemích, u menších subjektů a fyzických osob by mělo být možné využít zjednodušený režim podání. Výsledkem procesu by mělo být dosažení dohody, případně vydání rozhodnutí o sporné otázce, který může poplatník uplatnit u správce daně v konkrétním řízení.

Navrhovaná účinnost nového zákona je 30. června 2019.

Článek je součástí zpravodaje dReport – říjen 2018, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.