Podívejte se i na další témata, kterým se věnujeme v našem EnviLaw zpravodaji #7:

• Energetická regulace se ocitá na prahu revoluce, změny přichází na evropské i státní úrovni
• Environmentálních sporů přibývá, stávají se hybnou silou v boji proti klimatické krizi
• EU se více zaměří na ozeleňování sektorů lesnictví a zemědělství, cílem je zmírnění klimatické změny
• Evropská komise předložila doposud nejkomplexnější soubor návrhů v oblasti klimatu a energetiky

Pokud chcete, aby vám v budoucnu neunikla žádná důležitá novinka, přihlaste se k odběru EnviLaw zpravodaje!

Nová Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství

Evropská komise přijala v roce 2018 Akční plán pro financování udržitelného růstu, který zavádí tři základní prvky rámce pro udržitelné financování: taxonomii udržitelných činností, rámec pro zveřejňování nefinančních informací a investiční nástroje podporující přechod k udržitelnosti. O zavádění těchto prvků pravidelně v EnviLaw zpravodaji informujeme. Protože však od roku 2018 dochází na základě Zelené dohody pro Evropu ke zpřísňování dříve stanovených environmentálních cílů, přistoupila Evropská komise k revizi zmíněného Akčního plánu a představila Strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství. Ta si klade za cíl učinit rámec udržitelného financování funkčním a vnitřně soudržným.

Strategie vymezuje čtyři klíčové oblasti, ve kterých je dle Komise nutné přijmout další opatření, aby mohlo být dosaženo stanovených environmentálních cílů:

• Financování přechodu k udržitelnosti. Strategie navrhuje rozšířit současný soubor nástrojů pro udržitelné financování a usnadnit přístup k financování přechodu k udržitelnosti.
• Inkluzivita. Strategie zdůrazňuje nutnost větší podpory malých a středních podniků a jednotlivců při transformaci ekonomiky.
• Odolnost a přispění finančního sektoru. Strategie nastiňuje možnosti, jak by měl finanční sektor přispět k naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu.
• Globální ambice. Strategie řeší, jak podpořit otázky spojené s udržitelným financováním na mezinárodním poli.

Většinu opatření chce Komise implementovat do roku 2023. V tomto roce také plánuje vydat zprávu o provádění Strategie, která by měla ukázat, zda se ambiciózní plány v udržitelném financování daří plnit.

Návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech vytváří nové standardy

V návaznosti na Akční plán představila Evropská komise také návrh nařízení o evropských zelených dluhopisech. Cílem je vytvořit v tomto směru mezinárodní standard a zajistit, aby se na používání označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ vztahovaly jednotné požadavky. Dalším cílem nařízení je usnadnit získávání kapitálu pro projekty, které sledují environmentálně udržitelné cíle stanovené v nařízení o taxonomii. Podle Evropské komise budou mít emitenti zelených dluhopisů díky novému standardu spolehlivý nástroj k prokázání, že financují projekty v souladu s taxonomií. Investoři díky tomu zase snáze posoudí, zda jejich investice jsou skutečně udržitelné.

Návrh obsahuje rozsáhlé požadavky na transparentnost pro emitenty zelených dluhopisů. Všechny zmíněné dluhopisy navíc budou podléhat externímu posouzení, aby byl zajištěn soulad s taxonomií. Návrh dále počítá se zavedením systému registrace externích posuzovatelů a dohledu nad nimi, což by měl mít na starosti Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).

Nový akt v přenesené pravomoci k taxonomii upřesňuje požadavky na nefinanční reporting

Evropská komise vydala akt v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje článek 8 nařízení o taxonomii. Toto ustanovení vyžaduje, aby finanční i nefinanční společnosti poskytovaly investorům informace o vlivu svých aktiv a ekonomických činností na životní prostředí. Cílem je, aby investoři měli jasné a srovnatelné informace o udržitelnosti finančních produktů. Nově vydaný akt v přenesené pravomoci stanovuje obsah, metodiku a způsob prezentace informací o tom, jak velká část obchodních, investičních nebo úvěrových činností je v souladu s taxonomií EU.

Nefinanční společnosti budou muset zveřejňovat, jaký podíl jejich obratu a kapitálových a provozních výdajů je spojen s hospodářskými činnostmi v souladu s unijní taxonomií. Finanční instituce (zejména banky, investiční podniky a pojišťovny) budou povinny zveřejňovat, jaký podíl tyto činnosti tvoří na celkových aktivech, které financují nebo do kterých investují.

Evropská centrální banka: Včasné přijetí zelených politik je ve vlastním zájmu podniků a bank

Evropská centrální banka (ECB) provedla zátěžový test klimatických rizik, v rámci kterého zkoumala dopad klimatických změn na více než čtyři miliony společností po celém světě a 1600 bank z Evropské unie. Klimatická rizika zahrnují fyzická rizika přímo plynoucí z klimatické změny (tedy riziko závažnějších a častějších přírodních katastrof) a dále rizika související s přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku (tedy náklady související s tímto přechodem).

Výsledky testu byly jednoznačné: včasné přijetí politik na podporu přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku je v zájmu společností a bank, a to s přihlédnutím k oběma typům rizik. Test prokázal, že fyzická rizika mohou mít negativní dopad na bonitu společností i rizikovost úvěrových portfolií. Krátkodobé náklady na přechod jsou navíc podle závěrů ECB minimální oproti předpokládaným nákladům, které tyto subjekty budou muset vynaložit ve středně a dlouhodobém horizontu, pokud by se nepodařilo dostat klimatické změny pod kontrolu.

Podle Evropského účetního dvora nedělá EU dost pro podporu udržitelných investic

Evropský účetní dvůr (EÚD) vydal zvláštní zprávu Udržitelné financování: Jsou zapotřebí důslednější opatření EU, aby se finanční prostředky přesměrovaly k udržitelným investicím, ve které konstatuje, že Evropská unie v současné době v oblasti udržitelného financování nevyvíjí dostatečné úsilí. Podle EÚD se Komise správně zaměřila na zvyšování transparentnosti udržitelných činností a finančních produktů, zároveň však nepřišla s doprovodnými opatřeními, která by pomohla otázku environmentálních a sociálních nákladů neudržitelných hospodářských činností účinně řešit. EÚD dále kritizuje skutečnost, že mnoho opatření vyplývajících z Akčního plánu bylo provedeno se zpožděním.

EÚD přináší ve zvláštní zprávě doporučení pro Evropskou komisi pro účinnější podporu udržitelných investic. Důležité je podle EÚD především:

• Dokončit opatření Akčního plánu (zejména taxonomii EU) a vyjasnit mechanismy pro ověřování souladu investic s taxonomií
• Účinněji přispívat k udržitelnému financování stanovením cen emisí skleníkových plynů (a reflektovat tak jejich environmentální náklady)
• Důsledně uplatňovat zásadu „významně nepoškozovat“ a dodržovat kritéria taxonomie v celém rozpočtu EU