Daně 

Nový trestný čin: maření spravedlnosti a jeho dopady na předkládání důkazních prostředků

S účinností od 1. února 2019 bylo do trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů) vloženo nové ustanovení § 347a, upravující trestný čin maření spravedlnosti. Jeho podstatou je snaha zabránit maření spravedlivého rozhodnutí soudního či jiného orgánu tím, že účastníci řízení budou svá tvrzení podporovat předkládáním padělaných nebo pozměněných důkazních prostředků.

V čem spočívá maření spravedlnosti?

Trestného činu maření spravedlnosti se lze dopustit dvěma způsoby. V našem článku se budeme věnovat pouze skutkové podstatě v ustanovení § 347a odst. 1 trestního zákoníku, která vyvolala v řadách odborné i laické veřejnosti značnou kontroverzi. Tato skutková podstata zavádí trestnost předložení padělaného nebo pozměněného důkazního prostředku jako pravého v řízení před soudem nebo orgánem mezinárodního soudnictví či trestního řízení.

Pachateli hrozí za spáchání tohoto trestného činu trest odnětí svobody až na 2 roky. V případě, že dojde k naplnění dalších, trestním zákoníkem stanovených podmínek, může být pachateli uložen i přísnější trest odnětí svobody, a to až na 10 let.

Do zavedení trestného činu maření spravedlnosti bylo v souvislosti s předkládáním důkazních prostředků trestné  pouze předložení nepravdivého znaleckého posudku či veřejné listiny. Nyní se může stát trestným předložení prakticky jakéhokoli padělaného či pozměněného důkazního prostředku (listinného či věcného), který má podstatný význam pro rozhodnutí, jako pravého. Zda má důkazní prostředek podstatný význam pro rozhodnutí, bude záviset na posouzení soudu.

Zároveň musí pachatel jednat v úmyslu předložit padělaný či pozměněný důkazní prostředek jako pravý. Jednání osoby, která předloží padělaný či pozměněný důkazní prostředek, přičemž nemá žádný důvod pochybovat o jeho pravosti a autenticitě, tudíž není z pohledu trestního práva relevantní.

Poslední zákonnou podmínkou je, že takový důkazní prostředek musí být předložen v soudním řízení, v řízení u orgánu mezinárodního soudnictví či trestního řízení. Trestný čin maření spravedlnosti se tedy netýká předkládání padělaných či pozměněných důkazních prostředků např. ve správním nebo daňovém řízení. Otázkou ovšem je, jak budou soudy posuzovat situaci, kdy např. žalobce v soudním řízení, které bezprostředně navazuje na správní řízení, odkáže, aby podpořil svá tvrzení, na padělané či pozměněné důkazní prostředky předložené již ve správním řízení s tím, že tyto jsou založeny ve spisu správního orgánu. Z našeho pohledu není vyloučeno, že i tyto důkazní prostředky mohou být v budoucnu chápány tak, že byly žalobcem „předloženy“ v řízení před soudem a žalobce se tak v tomto případě bude moci stát pachatelem trestného činu maření spravedlnosti.

Jak to bude vypadat v praxi?

Z našeho pohledu pak k naplnění nové skutkové podstaty může typicky dojít v situaci, kdy žalobce v řízení před soudem úmyslně předloží účelově sepsanou, antedatovanou smlouvu s cílem usnadnit prokázání důvodnosti svého nároku uplatněného žalobou. V případě podezření, že se jedná o padělaný důkazní prostředek, hrozí zahájení trestního stíhání žalobce pro trestný čin maření spravedlnosti. Trestní stíhání může být zahájeno např. z podnětu soudce, který věc postoupí policii nebo státnímu zástupci. V takovém případě bude hrozit, že soudní řízení bude přerušeno do doby, než bude vyřešena otázka, zda byl žalobcem předložen padělaný nebo pozměněný důkaz. Snadno tak může dojít k situaci, že se délka soudního řízení protáhne o celé měsíce, či dokonce roky. Není vyloučeno, že se podobným způsobem bude snažit činit průtahy v řízení žalovaný, proti němuž nárok žalobce směřuje.

Nad rámec výše uvedeného příkladu si lze obdobný postup stejně dobře představit při předkládání antedatovaných faktur, fiktivních uznání dluhů či falzifikované přepravní dokumentace.

Ovlivní nový trestný čin vztah klienta s advokátem, resp. daňovým poradcem?

Advokát je vázán etickým kodexem, který mu nedovoluje ověřovat pravdivost nebo úplnost tvrzení klienta. Advokát není oprávněn dotazovat se klienta, zda listina (či jiný důkazní prostředek), kterou mu klient předkládá, je pravá nebo padělaná, resp. pozměněná. Klienti se tedy nemusí bát, že advokáti budou nově zpochybňovat jimi předložené listiny.

Na druhou stranu je advokát tím, kdo v zastoupení klienta takový důkaz fakticky předkládá. Proto se může stát, že budou klienti ze strany advokátů požádáni o podepsání dodatku ke smlouvě o poskytování právních služeb, kterým budou poučeni o možných důsledcích vyplývajících z předložení padělaného či pozměněného důkazního prostředku.

Situace by mohla být poněkud odlišná u daňových poradců, na které výše uvedené pravidlo nedopadá a Komora daňových poradců ČR k němu své členy nezavazuje. Ač bude působení daňového poradce typičtější spíše ve správním a daňovém řízení (tedy nikoliv soudním), jak jsme uváděli výše, je za některých okolností možné si představit, že by skutkovou podstatu trestného činu maření spravedlnosti mohlo naplnit i předložení padělaného, resp. pozměněného důkazu v předsoudní části řízení (správním nebo daňovém řízení). Při absenci výše popsaného pravidla by se pak mohlo stát, že by daňoví poradci mohli z opatrnosti začít pozorněji přezkoumávat dokumenty, které jim jejich klienti předloží.

Dle našeho názoru bude nejpravděpodobnějším důsledkem celé situace, že klienti budou advokátem nebo daňovým poradcem nově požádáni o podepsání prohlášení o tom, že důkazní prostředek, který jim předkládají za účelem jeho předložení, je pravý a klient nemá pochybnosti o jeho autenticitě. Tato preventivní opatření ze strany advokáta nebo daňového poradce však dle našeho názoru nebudou mít dopad na jejich vztah s klientem (a například v otázkách mlčenlivosti ani mít nemohou). Klienti se tak nemusí bát, že by výhledově mělo dojít k zásadní úpravě vztahů s jejich právními a daňovými poradci.

Článek je součástí zpravodaje dReport – duben 2019, Daňové novinky, Dotace a investiční pobídky.

Maření spravedlnosti Komora daňových poradců Padělané důkazní prostředky dReport zpravodaj
Daně  Deloitte živě 

Dluhová mapa Evropy: Hrozí další krize? Jsou v nebezpečí i české firmy?

Kdy nás čeká další dluhová krize? To je otázka, kterou si pokládá asi každý finanční ředitel. Zpozornět by však měla celá společnost, protože už dnes začíná být situace na některých místech alarmující – například v Rumunsku se může poměr zadlužení domácností a disponibilního důchodu do deseti let vyšplhat až na závratných 249 %! Jak ze srovnání vychází Česká republika? Zanalyzovali jsme dluhová rizika pro vlády, firmy i domácnosti ve 27 evropských zemích. Projděte si naši Analýzu dluhové udržitelnosti. 

9. 7. 2019
Daně 

Krátce z mezinárodního zdanění – červen

Rakousko zvažuje zavedení daně z digitálních služeb k 1. lednu 2020. Podle SDEU nejsou národní soudy oprávněny určovat, zda jsou určité požadavky režimu státní podpory slučitelné se základními svobodami. Ze seznamu nespolupracujících jurisdikcí byly vymazány Aruba, Barbados a Bermudy. Německé finanční soudy nižší instance zavádějí nový výklad „treaty shopping“ pravidel (účelová volba jurisdikce, dle existence výhodné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění). Nizozemský odvolací soud rozhodl, že není důvod provádět úpravy u hybridních úvěrů pro účely převodních cen. Polsko zavedlo pravidla pro definici skutečného vlastníka. 

20. 6. 2019