Daně 

NSS rozhodl ve věci okamžiku zahájení investice

Nejvyšší správní soud ČR vydal rozsudek č. j. 7 Afs 365/2018-62, jenž se zabývá okamžikem, od kterého má účetní jednotka zahrnovat náklady na pořízení hmotného a nehmotného majetku do vstupní ceny. Soud v této věci judikoval, že z hlediska přiřazení určitých nákladů do pořizovací ceny majetku není podstatné, kdy daňový subjekt formálně schválil realizaci investice, ale kdy objektivně započal s jejím uskutečňováním, byť by v danou chvíli nebylo zdárné dokončení této investice zcela jisté.

Nejvyšší správní soud tak v této věci potvrdil interpretaci Národní účetní rady č. I-5 (Stanovení okamžiku zahájení účtování souvisejících nákladů spojených s pořízením dlouhodobého hmotného majetku), která uvádí, že rozhodující je především okamžik, kdy se účetní jednotka rozhodne řešit danou situaci pořízením nové investice, a to fakticky, nikoliv formálně. V souzené situaci totiž nebyla v postupu korporace shledána žádná kvalitativní změna, to znamená, že byly vynakládány charakterově stejné náklady směřující k realizaci dané investice před i po formálním rozhodnutí představenstva v této věci.

Formální rozhodnutí společnosti by mělo, dle soudu, význam z hlediska klasifikace nákladů pro účely jejich účetního zachycení tehdy, pokud by v něm uvedené datum zahájení kapitalizace nákladů předcházelo vlastnímu započetí uskutečňování investice nebo pokud by tímto rozhodnutím došlo ke kvalitativní změně v postupu poplatníka v tom směru, že by teprve od tohoto data začal vynakládat náklady související s pořízením majetku.

Zmiňovaný rozsudek se také velmi okrajově a nepřímo dotýká výkladu § 25 odst. 5 písm. a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně souvislosti vynaložených nákladů s pořízením majetku. Soud zde připouští, že účetní předpisy takovou souvislost nijak blíže nedefinují. Proto na tomto místě doporučuje zkoumat souvislost daného nákladu s pořizovaným majetkem, a to bez ohledu na to, zda, popř. kdy daňový subjekt o pořízení majetku formálně právně rozhodl. Přičemž se v této věci opět odkazuje na postup a na demonstrativní výčet nákladů, které mohou být běžným provozním nákladem, jež uvádí interpretace Národní účetní rady č. I-5.

Zajímavost rozsudku spatřujeme jednak v tom, že Nejvyšší správní soud potvrdil některé závěry interpretace Národní účetní rady č. I-5, a jednak v tom, že argumentaci vycházející z tohoto dokumentu akceptoval, čímž ho svým způsobem považoval za relevantní zdroj.

Národní účetní rada dReport zpravodaj

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right