Daně 

NSS ukončil dlouhotrvající nejistotu ohledně výše úroku z daňového odpočtu

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozsudku navázal na svá předchozí přelomová rozhodnutí ohledně sazby úroku z daňového odpočtu a odpověděl na zřejmě poslední zbývající otázku týkající se výše finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé prověřování odpočtů DPH daňových subjektů.

V průběhu posledních let jsme vás opakovaně informovali o vývoji rozhodovací praxe NSS v oblasti finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé prověřování odpočtů DPH.

Ve stručnosti připomeňme, že až do roku 2015 český právní řád úrok z daňového odpočtu neznal. Tuto mezeru v zákoně proto svým výkladem překlenul NSS v dnes již památném rozsudku ve věci Kordárna, ve kterém i přes absenci zákonné úpravy vymezil pravidla pro přiznávání finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé zadržování odpočtů DPH, a to za pomoci úroku, který svou povahou úroku z daňového odpočtu nejvíce odpovídal, tedy úroku z vratitelného přeplatku. Daňovým subjektům tak vznikl nárok na úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14 %.

Legislativně pak byla tato mezera v zákonně vyplněna až od 1. ledna 2015, kdy nabyla účinnosti novela daňového řádu obsahující nový úrok, a to úrok z daňového odpočtu. Dle této zákonné úpravy však daňovým subjektům náležela finanční kompenzace ve výši repo sazby ČNB zvýšené o pouhé 1 %. S účinností od 1. července 2017 pak bylo předmětné ustanovení novelizováno a kromě dalších dílčích změn byla rovněž zvýšena i sazba úroku, a to na úroveň repo sazby ČNB zvýšené o 2 %.

Skutečnost, že je finanční kompenzace ve výši repo sazby zvýšené o 1 % v rozporu s právem EU, potvrdil NSS v rozsudku EP ENERGY TRADING, ve kterém navázal na závěry Soudního dvora Evropské unie a konstatoval, že předmětná úprava úroku z daňového odpočtu na první pohled neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musel daňový subjekt zaplatit, pokud by chtěl nahradit zadržované finanční prostředky formou bankovního úvěru, a nelze ji proto aplikovat.

V důsledku výkladu finančních úřadů ohledně přechodných ustanovení následovala celá řada dalších sporů ohledně toho, za jaké období a v jaké výši finanční kompenzace daňovým subjektům skutečně náleží. I s touto otázkou se NSS vypořádal, když v rozsudku ve věci Cartec Ostrava uvedl, že daňovým subjektům náleží finanční kompenzace ve výši repo sazby + 14 % dle pravidel vymezených v rozsudku Kordárna po celé úročené období (tedy  i za období po nabytí účinnosti novely zvyšující zákonnou úrokovou sazbu na úroveň repo sazby zvýšené o 2 %), a to za předpokladu, že se jedná o nepřiměřeně dlouhé prověřování odpočtů DPH uplatněných v daňových přiznáních, jejichž lhůta pro podání uplynula ještě před 1. červencem 2017.

Zbývalo tak již vyřešit jen poslední otázku, a sice zda lze v případě odpočtů DPH uplatněných až po účinnosti této novely aplikovat úrok z daňového odpočtu v zákonné výši, tedy ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 2 %. Jinými slovy zbývalo určit, zda je tato zákonná úprava v souladu s požadavky Soudního dvora Evropské unie.

Jak rozhodl Nejvyšší správní soud?

Právě na tuto otázku NSS odpověděl na konci dubna v rozsudku ČERNOHORSKÁ DEVELOPERSKÁ, ve kterém dospěl k závěru, že úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 2 % požadavkům Soudního dvora (na rozdíl od předchozí právní úpravy) již odpovídá.

NSS konkrétně konstatoval, že při srovnání s daty publikovanými ČNB je zřejmé, že úrok ve výši repo sazby ČNB takřka po celé sledované období převyšoval úrokové sazby u úvěrů poskytovaných nefinančním podnikům a odpovídá tak požadavkům formulovaným Soudním dvorem Evropské unie.

NSS zároveň uvedl, že úrok z daňového odpočtu nelze srovnávat s jinými úroky ani jejich úrokovými sazbami, neboť žádný z těchto úroků svou povahou úroku z daňového odpočtu neodpovídá. Na rozdíl od ostatních úroků totiž úrok z daňového odpočtu neobsahuje žádnou sankční složku (tj. úrok z daňového odpočtu nepředstavuje sankci za nezákonný postup finančních úřadů, nýbrž představuje kompenzaci pro daňové subjekty, které nemohly nakládat se svými finančními prostředky v důsledku legitimního postupu správce daně).

Pro úplnost lze uvést, že s účinností od 1. ledna 2021 došlo k další novele daňového řádu, která stanovila zcela jiný mechanismus výpočtu úroku z daňového odpočtu (úroková sazba nově odpovídá polovině úroku z prodlení). Je tak zřejmé, že otázka úroku z daňového odpočtu je relativně komplexní téma. Samotný úrok z daňového odpočtu přitom představuje pouhý zlomek problematiky kompenzací za zadržování finančních prostředků ze strany finančních úřadů.

V případě pochybností, zda vám finanční kompenzace náleží, eventuálně v jaké výši, případně pokud máte pochybnosti ohledně výše finanční kompenzace finančním úřadem již přiznané, se na nás neváhejte obrátit.

Daňové odpočty dReport zpravodaj DPH Finanční uřad

Nadcházející akce

Semináře, webcasty, pracovní snídaně a další akce pořádané společností Deloitte.

    Zobrazit vícearrow-right