V průběhu posledních let jsme vás opakovaně informovali o vývoji rozhodovací praxe NSS v oblasti finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé prověřování odpočtů DPH.

Ve stručnosti připomeňme, že až do roku 2015 český právní řád úrok z daňového odpočtu neznal. Tuto mezeru v zákoně proto svým výkladem překlenul NSS v dnes již památném rozsudku ve věci Kordárna, ve kterém i přes absenci zákonné úpravy vymezil pravidla pro přiznávání finanční kompenzace za nepřiměřeně dlouhé zadržování odpočtů DPH, a to za pomoci úroku, který svou povahou úroku z daňového odpočtu nejvíce odpovídal, tedy úroku z vratitelného přeplatku. Daňovým subjektům tak vznikl nárok na úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 14 %.

Legislativně pak byla tato mezera v zákonně vyplněna až od 1. ledna 2015, kdy nabyla účinnosti novela daňového řádu obsahující nový úrok, a to úrok z daňového odpočtu. Dle této zákonné úpravy však daňovým subjektům náležela finanční kompenzace ve výši repo sazby ČNB zvýšené o pouhé 1 %. S účinností od 1. července 2017 pak bylo předmětné ustanovení novelizováno a kromě dalších dílčích změn byla rovněž zvýšena i sazba úroku, a to na úroveň repo sazby ČNB zvýšené o 2 %.

Skutečnost, že je finanční kompenzace ve výši repo sazby zvýšené o 1 % v rozporu s právem EU, potvrdil NSS v rozsudku EP ENERGY TRADING, ve kterém navázal na závěry Soudního dvora Evropské unie a konstatoval, že předmětná úprava úroku z daňového odpočtu na první pohled neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musel daňový subjekt zaplatit, pokud by chtěl nahradit zadržované finanční prostředky formou bankovního úvěru, a nelze ji proto aplikovat.

V důsledku výkladu finančních úřadů ohledně přechodných ustanovení následovala celá řada dalších sporů ohledně toho, za jaké období a v jaké výši finanční kompenzace daňovým subjektům skutečně náleží. I s touto otázkou se NSS vypořádal, když v rozsudku ve věci Cartec Ostrava uvedl, že daňovým subjektům náleží finanční kompenzace ve výši repo sazby + 14 % dle pravidel vymezených v rozsudku Kordárna po celé úročené období (tedy  i za období po nabytí účinnosti novely zvyšující zákonnou úrokovou sazbu na úroveň repo sazby zvýšené o 2 %), a to za předpokladu, že se jedná o nepřiměřeně dlouhé prověřování odpočtů DPH uplatněných v daňových přiznáních, jejichž lhůta pro podání uplynula ještě před 1. červencem 2017.

Zbývalo tak již vyřešit jen poslední otázku, a sice zda lze v případě odpočtů DPH uplatněných až po účinnosti této novely aplikovat úrok z daňového odpočtu v zákonné výši, tedy ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 2 %. Jinými slovy zbývalo určit, zda je tato zákonná úprava v souladu s požadavky Soudního dvora Evropské unie.

Jak rozhodl Nejvyšší správní soud?

Právě na tuto otázku NSS odpověděl na konci dubna v rozsudku ČERNOHORSKÁ DEVELOPERSKÁ, ve kterém dospěl k závěru, že úrok ve výši repo sazby ČNB zvýšené o 2 % požadavkům Soudního dvora (na rozdíl od předchozí právní úpravy) již odpovídá.

NSS konkrétně konstatoval, že při srovnání s daty publikovanými ČNB je zřejmé, že úrok ve výši repo sazby ČNB takřka po celé sledované období převyšoval úrokové sazby u úvěrů poskytovaných nefinančním podnikům a odpovídá tak požadavkům formulovaným Soudním dvorem Evropské unie.

NSS zároveň uvedl, že úrok z daňového odpočtu nelze srovnávat s jinými úroky ani jejich úrokovými sazbami, neboť žádný z těchto úroků svou povahou úroku z daňového odpočtu neodpovídá. Na rozdíl od ostatních úroků totiž úrok z daňového odpočtu neobsahuje žádnou sankční složku (tj. úrok z daňového odpočtu nepředstavuje sankci za nezákonný postup finančních úřadů, nýbrž představuje kompenzaci pro daňové subjekty, které nemohly nakládat se svými finančními prostředky v důsledku legitimního postupu správce daně).

Pro úplnost lze uvést, že s účinností od 1. ledna 2021 došlo k další novele daňového řádu, která stanovila zcela jiný mechanismus výpočtu úroku z daňového odpočtu (úroková sazba nově odpovídá polovině úroku z prodlení). Je tak zřejmé, že otázka úroku z daňového odpočtu je relativně komplexní téma. Samotný úrok z daňového odpočtu přitom představuje pouhý zlomek problematiky kompenzací za zadržování finančních prostředků ze strany finančních úřadů.

V případě pochybností, zda vám finanční kompenzace náleží, eventuálně v jaké výši, případně pokud máte pochybnosti ohledně výše finanční kompenzace finančním úřadem již přiznané, se na nás neváhejte obrátit.